1. 3. 6. Trestná činnost v oblasti kulturního dědictví

Počet trestných činů v této oblasti nadále stoupá. V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo zaznamenáno 50 - 80 případů napadení památkových objektů ročně, v roce 1990 je to již 695 případů, v roce 1991 1151 případů, v roce 1992 bylo zaznamenáno 1411 případů a v roce 1993 přes 1700. Tyto statistické údaje se týkají pouze muzeí, galerií, hradů, zámků a církevních památek. V porovnání s druhou polovinou let osmdesátých stoupla tato trestná činnost cca patnáctkrát Dá se předpokládat, že každoročně v současných tržních hodnotách přichází naše země o stovky milionů korun. Devadesát procent napadených objektů jsou kostely, resp. církevní objekty.

Pokud se týká uplynulých let 1990 a 1991, podstatná část uloupených uměleckých děl zmizela v zahraničí. Počátkem roku 1992 lze však vysledovat určitou změnu v hledání odbytu. V České republice začalo rozvíjet svou činnost několik set nově vzniklých fixem, obchodujících se starožitnostmi. V řadě z nich jsou zaměstnány osoby, které byly v minulosti odsouzeny za vloupání do památkových objektů a které krádeže starožitností nebo podobnou trestnou činnost organizovaly. Dnes pachatelé prodávají značnou část své kořisti do této sítě obchodů, Nahrávají jim přitom hlavně omezené možnosti policie a legislativní vakuum. V některých případech také neochota spolupráce majitelů těchto obchodů se státními orgány.

Vláda ČR svým usnesením č. 307 ze dne 28. 8. 1991 a č. 584 ze dne 7. 10. 1992 pověřila Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR realizovat program zabezpečení movitých památek a uměleckých předmětů.

1. 4. Trestná činnost v armádě

V roce 1993 řešila vojenská policie celkem 3 974 případů trestných činů v AČR, což proti roku 1.992, kdy jich bylo řešeno celkem 3 244, představuje nárůst o 22,5 %.

V roce 1993 zůstalo neobjasněno 1001 případů (v roce 1992 -777 případů). Objasněnost činí 74,8% (75,4% v roce 1992), z toho objasněnost zjištěných trestných činů s původně neznámým a následně odhaleným pachatelem činí 45,4% (44,5% v roce 1992).

Relativně vysoké procento objasněnosti trestné činnosti v AČR je ovlivněno specifikou armádního prostředí, které je pro dopadení pachatele příznivější (např. vysoká objasněnost trestných činů vojenských v letech 1992 i 1993 vždy okolo 98%).

Protiprávním jednáním byla vojenské správě v roce 1993 v 1415 případech způsobena celková škoda za více než 30 miliónů Kč. Ve srovnání s rokem 1992 je tato škoda nižší o 110 % milionů Kč, tj. o 25%. Nejvyšší škody vznikly krádežemi pohonných hmot (31 %) a výstrojního materiálu (20%). Škody způsobené dopravními nehodami se podílejí na celkových škodách 28,4%.

Markantní je nárůst škod za odcizené pohonné hmoty (oproti roku 1992 téměř o 110%). Toto zvýšení je dáváno do souvislosti s lukrativností pohonných hmot na trhu a s nesnadností jejich ostrahy.

Jedním z důsledků přiblížení míst posádek trvalému bydlišti vojáků v základní službě je zvyšující se počet krádeží vojenského materiálu na zakázku z civilního prostředí a někdy i spojení s kriminálně závadovými civilními osobami.

V převážně latentní rovině je zatím trestný čin šikanování (poškození vojáci pachatele kryjí, množí se i případy šikanování předstíraného).

Řidiči vojenských motorových vozidel zavinili v roce 1993 celkem 514 dopravních nehod. Bylo při nich 6 osob usmrceno, 28 těžce a 90 lehce zraněno. Ve srovnání s rokem 1992 došlo k nárůstu zaviněných nehod o 26%, hmotná škoda vzrostla o 27%. Počet nehod vojenských vozidel způsobených pod vlivem alkoholu se podařilo v roce 1993 snížit na 1,95% (2,7% v roce 1992). Toto konstatování však neplatí pro nehody způsobené vojáky pod vlivem alkoholu při řízení soukromých motorových vozidel, jejichž podíl činí 33,1% s výraznou převahou viníků - vojáků v základní službě.

Za rok 1993 bylo odhaleno celkem 4170 pachatelů trestné činnosti v AČR (3 955 v roce 1992), tj. meziroční nárůst o 5,4%. Z tohoto počtu bylo 201 vojáků z povolání, což činí 4,8% z celkového počtu pachatelů, 3 959 vojáků základní služby (95,2% pachatelů) a 10 občanských zaměstnanců AČ`.R. Počet pachatelů z řad vojáků z povolání poklesl oproti raku 1992 o 31%. Vojáci z povolání se v 96 případech dopustili trestné činnosti proti majetku, včetně zpronevěr a podvodů, v 15 případech porušování dozorčí a strážní služby. Vojáci z povolání se rovněž v 15 případech dopustili urážek mezi vojáky a ve 23 případech svémocného odloučení.

Příslušníci Vojenské policie AČR se v roce 1993 zúčastnili více než 600 dopravně bezpečnostních akcí s Policií ČR, s níž vytvářejí také společné pracovní týmy k šetření nejzávažnějších případů trestné činnosti v AČR. Na základě zmocnění ministra obrany uzavřel náčelník Vojenské policie AR v srpnu 1992 Smlouvu o součinnosti, spolupráci a vzájemných vztazích s Policií ČR.

1. 5. Činnost pořádkové služby Policie ČR

V roce 1993 řešila Pořádková policie v přestupkové agendě (podle zák. ČNR č. 200/1990 Sb.) 1091305 případů, což je o 119 523 více než v roce 1992. Na pokutách bylo vybráno 94 271937 Kč, což je o 34 879 893 Kč více než v roce 1992. Zpracovávání přestupkové agendy způsobuje velkou administrativní zatíženost policistů. (V této souvislosti se jeví novela přestupkového zákona jako nezbytná).






Vzrůst počtu přestupků v západočeském regionu je způsoben především přestupky na úseku veřejného pořádku (z 5 256 v roce 1992 na 17 250 v roce 1993), přestupky majetkového charakteru dle § 50 (z 9 261 na 24 231) a přestupky v silničním provozu dle §22 (z 22 764 na 57 129).

U ostatních regionů je patrné především zvýšení počtu přestupků na úseku bezpečnosti silničního provozu. Pouze v Praze a ve středočeském regionu dašlo k jech poklesu (z 118 753 na 135 327).





Služba pořádkové policie PP P ČR v roce 1993 z celkového nápadu 398 550 trestných činů zpracovala ve vyhledávání 207 742 případů, což představuje 52%. Ve srovnání s rokem 1992 to představuje nárůst o 17 712 tr. činů, t.j. o 8,53%.

V roce 1993 se zvýšil celkový počet zpracovaných běžných spisů, mimo přestupky a trestné činy, 0 83 205 (z 802 973 v roce 1992 na 886 178 v roce 1993).

Stoupl i počet osob předváděných pro jiné orgány a instituce, a to z 26 787 předvedení v roce 1992 na 29 386 předvedení v roce 1993.

Pořádková policie odhalila celkem 1007 ilegálně držených zbraní, tj. o 123 víc než v roce předcházejícím.



2. Problematika vyšetřování, trestního řízení a vězeňství

2. I. Přípravné řízení trestní

Policie ČR koná podle zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR též vyšetřování trestných činů.

V roce 1993 vzrostl nápad vyšetřovaných trestních věcí oproti předcházejícímu rok téměř o čtvrtinu a dosáhl počtu 195 063. To společně s 35 595 případy neukončenými z předešlého roku znamenalo, že u vyšetřovacích útvarů bylo k vyřízení celkem 230 658 trestních věcí, tedy v průměru 113 na jednoho vyšetřovatele.

Náročnost vyšetřování stoupá i proto, že vzrostl podíl skupinově a skutkově mimořádně rozsáhlých a právně složitých trestních věcí, k jejichž vyřízení je zapotřebí mnohonásobně větší rozsah a hloubka dokazování než u věcí běžných. I při dobré organizaci práce vyžadují tyto komplikované případy podstatně delší dobu, než zákon v době svého vzniku předvídají pro případy jednoduché.

Jestliže v roce 1990 a v předchozích letech se počet osob vzatých do vazby pohyboval kolem 7 000, pak v roce 1993, přes pětinásobný nárůst počtu vyšetřovaných trestních věcí a vyšší závažnost kriminality, bylo vzato do vazby jen 10 610 obviněných. (Zřejmý důsledek tendence k podstatnému zpřísnění posuzování podmínek pro vzetí do vazby všemi orgány činnými v trestním řízení).

Vyšetřování ztěžuje také zjednodušení cestovního styku se zahraničím. Svědci obvinění z řad cizinců, ale i z řad občanů České republiky, odjíždějí či unikají do zahraničí, kde jsou pro vyšetřovatele prakticky nedosažitelní.

Přes tyto problémy v roce 1993 se podařilo zmírnit pokles rychlosti vyšetřování. o dvou měsíců bylo návrhem na podání obžaloby ukončeno 34% trestních věcí a v téže lhůtě 45 % vazeb. Přitom podíl věcí vrácených k doplnění prokurátorem či k došetření soudem se nezvýšil (16%). Bylo vyřízeno 195 320 trestních věcí, tj. nejvíce v historii vyšetřování. Zvýšil se i počet stíhaných osob z 33 775 na 37 384 (nárůst o 1 %, +3 609), které byly předány prokuraturám k podání obžaloby.

2. 2. Soudnictví

V souladu s Ústavou ČR a dalšími zákony rozhodovaly trestní úseky soudů v roce 1993 o vině obžalovaných a ukládaly jim tresty stanovené zákonem. Působily na občany zejména v oblasti ochrany majetku před jeho nezákonným přivlastňováním a poškozováním a prováděly i prevenci dalších forem trestné činnosti páchané v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů, zejména mladistvými osobami a v dopravě.

Soudy v roce 1993 pravomocně odsoudily 35157 osob. V roce 1992 bylo odsouzeno 31032 osob, takže došlo k nárůstu o 4125 osob.

V roce 1993 však došlo k částečnému zpomalení nárůstu počtu odsouzených osob v porovnání s poměrně vysokými nárůsty v předcházejících letech (v roce 1991 oproti roku 1990 nárůst o l 1 443 odsouzených osob).

Nejvíce osob bylo odsouzeno soudy severomoravského regionu - 7 678 osob (21,8%), dále následují regiony jihomoravský - 5 693 osob (16,1%), hlavní město Praha - 4 637 osob (13,1%), východočeský - 4402 osob (12,5%), severočeský - 4 343 osob (12,3%), středočeský - 3 495 osob (9,9%), západočeský - 2 612 osob (7,4%) a jihočeský - 2 297 osob (6,5%).

7 268 odsouzených osob páchalo trestnou činnost pod vlivem alkoholu (20,6%).

Pro srovnání - v roce 1992 bylo odsouzeno v severomoravském regionu 7 330 osob, jihomoravském regionu 4 944 osob, severočeském regionu 3 590 osob, hlavním městě Praze 3 581 osob, středočeském regionu 3 471 osob, východočeském regionu 3 300 osob, západočeském regionu 3 043 osob a v jihočeském regionu 1773 osob.

Největší zvýšení počtu odsouzených osob oproti roku 1992 bylo v Praze. Vzrostl zejména počet osob odsouzených za trestnou činnost namířenou proti majetku (trestné činy krádeží §247 a podvodu §250 tr. zák.) o 829 odsouzených osob (v roce 1992 -1931 osob, v roce 1993 - 2 760 osob).

Ve skladbě trestné činnosti nedošlo oproti uplynulým létům k podstatnějším změnám. Nejvyšší nárůst oproti roku 1992 zaznamenal počet odsouzených osob za trestné činy proti majetku - 17 423 odsouzených osob (v roce 1992 - 14 202 osob), tj. o 3 221 osob, nárůst zaznamenali i odsouzení za trestný čin loupeže podle § 234 tr.zák. 0 141 osob oproti roku 1992 (741 osob).

Nejvíce odsouzených osob tedy bylo za trestný čin proti majetku - 17 423 osob (49,5%); dále následují trestné činy v dopravě 2 594 osob (7,3%), zanedbání povinné výživy (§213 tr.zák.) 1986 osob (5,6%), násilná trestná činnost (§§ 221, 222, 225 tr.zák.) 1 814 osob (5,1%), trestná činnost výtržnictví (§ 202 tr.zák.) 1 330 osob (3,7%) a trestná činnost loupeže (§234 tr.zák.) - 882 osob (2,5%). Naproti tomu poklesl počet odsouzených osob za trestnou činnost v dopravě z 3 114 osob v roce 1992 na 2 594 v roce 1993, tj. o 520 osob.

Trestného činu vraždy (§219 tr.zák.) se dopustilo 103 osob (0,2 %).

Ve skladbě trestů převažují tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem, které byly uloženy 57,4 % odsouzených osob, nepodmíněných trestů odnětí svobody bylo uloženo 23,4%, peněžitých trestů 14,7%. U uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody převažovaly tresty ve výměře do jednoho roku - 52,1%, tresty 1 - 5 let - 4410, tresty 5 - 15 let - 3,7%, přes 15 let - 0,1% a tresty doživotí byly uloženy 4 osobám.

Z celkového počtu odsouzených osob bylo 15,5 % (5 459) recidivistů, což je o 1,3 % méně než v roce 1992. Nejvíce odsouzených recidivistů bylo v regionu severomoravském. - 1698 osob (22,1 %), následuje region jihomoravský - 930 osob (16,3 %) a hlavní město Praha - 809 osob (17,4%). Nejčastěji byli recidivisté odsouzeni za trestné činy proti majetku (§ 247 - 250 tr.zák.) - 2 660 osob, a za trestný čin zanedbání povinné výživy (§2 3 tr.zák.) - 519 osob. Převládaly uložené tresty odnětí svobody nepodmíněně - 77,6%.

Mladistvých (ve věku od 1.5 - 18 let) soudy odsoudily 5 200 (14,8% z počtu všech odsouzených), v roce 1992 4 164 osob (13,4%). Nejvíce odsouzených mladistvých bylo v regionu severomoravském - 1 181 osob, jihomoravském - 837 osob a severočeském 700 osob. Nejčastěji byli mladiství odsouzeni za trestné činy proti majetku - 3 498 osob trestné činy loupeže - 254 osob a za trestné činy v dopravě - 162 osob. Mladistvým byly převažně ukládány tresty odnětí svobody s podmíněným odkladem - 66,3%. Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 12,6% mladistvých, peněžní tresty 3,6 % mladistvých U 16,6% mladistvých bylo upuštěno od potrestání.

Z celkového počtu odsouzených osob bylo soudně trestáno 1 571 cizinců (4,5 %) (v roce 1992 nebyli odsouzení cizinci statisticky vyhodnocováni). Nejvíce cizinců bylo odsouzeno soudy v hlavním městě Praze - 671 osob, dále ve východočeském regionu - 241 osob, jihomoravském regionu - 222 osob a severomoravském regionu - 194 osob. Nejčastěji byli cizinci odsouzeni za trestné činy proti majetku - 945 osob (57,6°0). Za trestné činy loupeže bylo odsouzeno 55 osob, za ostatní násilné trestné činy 51 osob a za trestné činy v dopravě 44 osob. Nepodmíněné tresty odnětí svobody byly uloženy 66$ osobám (42,5%), 548 trestů odnětí svobody bylo s podmíněným odkladem (34,9%) a dále bylo uloženo 111 peněžitých trestů (7,1%). U 33 osob bylo upuštěno od potrestání.

2. 3. Vězeňství

K 1.1.1994 v celkem 28 vězeňských zařízeních ČR vykonáváno vazbu 7 810 obviněných (7 548 mužů a 262 žen) a trest odnětí svobody 8 612 odsouzených (8 339 muž a 273 žen).

Z analýzy vývoje stavu obviněných za posledních 20 let vyplývá, že počty osob ve vazbě jsou příliš vysoké a stále stoupají (do r. 1990 se pohybovaly mezi 3 tisíci - 4 tisíci ročně). Důvodem značného nárůstu počtu obviněných je stále se prodlužující doba vazebního řízení. Počty odsouzených jsou ve srovnání s obdobím před rokem 1990 nízké.

Předpokládaný počet zaměstnanců (převážně příslušníků ve služebním poměru) ve Vězeňské službě by měl být asi 7 500 osob, v současné době však 460 pracovníků chybí. Zhruba vychází 2,3 vězně na jednoho zaměstnance Vězeňské služby, dříve to byli 4 vězni na jednoho příslušníka. V těchto počtech nejsou zahrnuti příslušníci justiční stráže působící při jednotlivých soudech.

V hodnoceném období (do 31.12.2993) existovaly dva druhy ústavů vězeňských zařízení:

1. ústavy pro výkon vazby, kde byli umístěni obvinění, tj. osoby, proti kterým bylo vzneseno obvinění, přičemž o vazbě rozhodoval soud a v přípravném řízení soudce na návrh prokurátora.

2. ústavy pro výkon trestu odnětí svobody, kde byli umístěni odsouzení, tj. osoby s kterým byl soudem pravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody.

Kapacita vězeňských objektů, včetně objektů převedených do konce roku od armády a ministerstva vnitra, představuje pro rok 1993 16 833 míst.

V roce 1994 vězeňství předpokládá zvýšení kapacity o 2 000 míst a v roce 1995 o dalších 3 000 míst, což by mělo dohromady představovat kapacitu cca 22 000 míst.

V roce 1993 vykonávalo trest odnětí svobody 187 mladistvých, kteří byli zařazení do útvaru pro mladistvé. Trest vykonávalo i 166 cizinců (154 mužů a 12 žen). Z uvedeného počtu byl 135 odsouzeným uložen vedle trestu odnětí svobody i trest vyhoštěni podle § 57 tr.zák. (127 mužům a 8 ženám) a 31 odsouzeným byl povolen trvalý pobyt.

Trest v nápravně výchovných ústavech byl do 31.12. 1993 vykonáván diferencované ve třech nápravně výchovných skupinách. Soud zařadil pachatele zpravidla do první nápravně výchovné skupiny, nebyl-li v posledních 10 letech vězněn za úmyslný trestný čin, do druhé, pokud byl v posledních 10 letech vězněn pro úmyslný trestný čin, a do třetí, byl-li pachateli uložen trest jako obzvlášť nebezpečnému recidivistovi nebo za některý závažný trestný čin uvedený v §62 tr. zák.

Podle rozdělení odsouzených do nápravě výchovných skupin I-III. bylo k 1.1.1994 nejvíce odsouzených zařazeno do II. nápravně výchovné skupiny - 4 895 (4 762 mužů, 133 žen), podstatně méně do I. nápravně výchovné skupiny - 2 901 odsouzených (2773 mužů, 128 žen), do III. nápravně výchovné skupiny bylo zařazeno 629 odsouzených (622 mužů, 7 žen), především do vězeňských zařízení Valdice a Mírov, kde vykonávají trest odsouzení muži, a do vězeňského zařízení Pardubice, kde vykonávají trest ženy.

Do ústavu pro mladistvé odsouzené bylo zařazeno 187 osob (182 mužů, 5 žen).

Od 1.1.1994 nabyl účinnosti zákon č. 293/ 1993 Sb., o výkonu vazby a zákon 294/1993 Sb., kterým byl novelizován zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody nyní člení věznice do čtyř základních typů, podle stupně vnější ostrahy, zajištění bezpečnosti a způsobu uplatnění resocializačních programů:

a) s dohledem - zpravidla odsouzení za trestné činy spáchané z nedbalosti, poprvé vykonávající trest odnětí svobody. Padle statistik k výkonu trestu odnětí svobody v 1. nápravně výchovné skupině za nedbalostní trestné činy je zařazeno cca 300 odsouzených,

b) s dozorem - zpravidla odsouzení za trestné činy spáchané z nedbalosti, ale kteří již byli ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin nebo byli odsouzeni za úmyslný trestný čin k trestu nepřevyšujícímu 2 roky, a kteří dosud nebyli ve výkonu trestu za úmyslný trestný čin,

c) s ostrahou - odsouzení, kterým byl uložen trest za úmyslný trestný čin, kde ne,jsou současně splněny podmínky pro zařazení do věznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou a odsouzení, kteří byli odsouzeni pro trestný čin z nedbalosti a nebyli zařazeni do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem nebo s dozorem,

d) se zvýšenou ostrahou - odsouzení, kterým byl za úmyslný trestný čin uložen trest odnětí svobody na doživotí (k 1.1.1994 - 4 osoby), dále odsouzení, kterým byl uložen trest odnětí svobody jako obzvlášť nebezpečným recidivistům. Patří sem i odsouzení, kterým byl za zvlášť závažný trestný čin uložen trest odnětí svobody ve výměře nejméně 8 let (k 1.1.1994 - 629 osob), nebo odsouzení, kteří byli odsouzeni za úmyslný trestný čin a v posledních 5 letech uprchli z vazby nebo z výkonu trestu (k 1.1.1994 - 40 osob).

Odděleně jsou do věznic umisťováni odsouzení mladiství, ženy, odsouzení se; sníženou pracovní schopností a odsouzení v důchodovém věku (k 1.1.1994 bylo 187 mladistvých odsouzených, 273 žen a cca 170(? osob se zdravotní klasifikací předpokládající sníženou pracovní schopnost).

Ze statistických údajů je zřejmé, že převážná většina odsouzených bude vykonávat trest odnětí svobody ve věznicích typu a) a b) a budou dále rozdělováni do skupin podle tzv. vnitřní diferenciace, která představuje výchovný prostředek spočívající v rozdělení odsouzených do skupin v závislosti na jejich osobních vlastnostech, chováni a postoji k cíli výkonu trestu.






II. Struktura a vývoj jednotlivých druhů kriminality v roce 1993

Trestná činnost je v policejní praxi členěna do tří základních skupin:

- trestná činnost obecná, která se dále dělí na trestnou činnost majetkovou (včetně ochrany kulturního dědictví), násilnou, mravnostní a požáry a výbuchy. V rámci základního členění je ještě k obecné trestné činnosti přiřazena trestná činnost mládeže a na mládeži a pátrání po osobách a věcech.

- trestná činnost hospodářská, která se člení na majetkovou hospodářskou kriminalitu, pojišťovací podvody, finanční kriminalitu, kriminalitu související s poskytováním dotací, s privatizací, s mimosoudními rehabilitacemi a s porušováním autorského práva, dále sem patří tr. činy pašování, daňové úniky, neoprávněné podnikání a poškozování spotřebitele, úplatkářství a ochrana přeprav.

Pod pojmem hospodářská kriminalita jsou zahrnuty trestné činy, které porušily nebo ohrožují vztahy mezi hospodářskými subjekty a před kterými chrání trestní právo významné zájmy státu a společnosti.

- organizován zločin obsahuje trestné činy spadající do kategorie obecné i hospodářské kriminality. Charakterizuje jej plošnost, vysoká organizovanost a přítomnost mezinárodního prvku. Činnost Útvaru organizovaného zločinu a zpravodajství je zaměřena zejména na problematiku zločineckých organizací, na trestnou činnost související s pašováním, prodejem a výrobou omamných a psychotropních látek, na padělání peněz a dokladů, na terorismus a finanční zpravodajství (např. daňové úniky, praní špinavých peněz apod.).

1. Obecná kriminalita

Obecná kriminalita, která tvoří téměř 90 % celkového objemu kriminality, se oproti roku 1992 zvýšila o 13,9°10. Tento nárůst se promítl nejvýrazněji (+14%) do majetkové kriminality. Z 357 978 zaregistrovaných trestných činů obecné kriminality se podařilo objasnit 25,9%, což je o 0,3% méně než v roce 1992.

Největší nápad obecné kriminality byl zaznamenán v hl.m. Praze (83 247 tr.č. s objasněností 14,80%), dále v severomoravském regionu (74 097 tr.činů s objasněnost 24%) a v severočeském regionu (50 088 tr.činů s objasněností 24°10), nejnižší pak v regionu jihočeském (14 632 tr.č.s objasněností 41,9%). Ke zvláště výraznému nárůstu obecné kriminality došlo ve východočeském regionu (0 34,67% tj. o 7 069 tr.činů).

a) Majetková trestná činnost

V rámci obecné kriminality zaujímá, z hlediska počtu spáchaných trestných činí, dominantní postavení majetková kriminalita, jejíž podíl na obecné kriminalitě tvoří téměř 91,4%. V roce 1993 bylo zaregistrováno v ČR celkem 327 183 tr. činů tohoto druhu, tj. 14% více než v roce předchozím (+ 40124). Jejich počet nejvíce vzrostl v hl.m. Praze (+23,2°10, +18 893 tr. č.) a ve východočeském regionu (+ 33,2%, +6 007 tr.č.), nejnižší nárůst byl v středočeském regionu (+5%, +1 681 tr.č.).

Nejvyšší objasněnosti dosáhla Správa Východočeského kraje (42,6%), nejnižší hl.m.Praha (12,2%). Celorepublikou objasněnost činila 21%, tedy o 0,5% méně než v roce 1992, i když bylo objasněno o 7 040 případů více.

Nejvýznamnější zastoupení měly krádeže prosté (55%) a krádeže vloupáním (38%. Recidivisté se na této kriminalitě podíleli 45,2%.

Krádeže vloupáním

V této kategorii bylo v r. 1993 spácháno 124 365 tr. činů, což je o 7,4% více (+ 8 586 tr. činů) než v roce předchozím. Nejvyšší početní (+ 2 459 tr. činů) i procentuální (+ 37,4%) nárůst byl zaznamenán ve východočeském regionu, naopak k jedinému snížení nápadu v České republice došlo v regionu severočeském (- 307 tr. činů, tj. - 1,5%).

Objasněnost krádeží vloupáním v České republice dosáhla 19,7%, což je o 0,5% méně než v r. 1992. Z teritoriálního pohledu má nejlepší objasněnost východočeský region (36,8%), nejnižší pak hl.m. Praha (10,9%).

V této kategorii nápadu trestné činnosti je značný podíl recidivistů, který celorepublikově činí 57,1 %.

Jednou z obecně nejsledovanějších oblastí jsou krádeže vloupáním do bytů, kde sice celostátně došlo k určitému zbrzdění nárůstu, zůstávají však velmi významné v některých oblastech jako např. v Praze, kde činí 28% (4 941 tr. činů) z celkového nápadu této trestné činnosti v ČR (17 632 tr.činů, tj. o 4,8% (+814 tr.činů) více než v r. 1992).

Výrazný podíl na krádežích vloupáním mají krádeže vloupáním do rekreačních objektů, zejména v regionech s rozsáhlými rekreačními oblastmi. Rekreační objekty byly napadeny ve 22 517 případech a vzrůst oproti r. 1992 činí 19% (+ 3 591 tr. činů). Přitom objasněnost klesla v r. 1993 na 21,7% (-1,4%).

U případů krádeží vloupáním do státních podniků a objektů sloužících k podnikání je výrazný vzestup vloupání do kanceláří a skladů.

V r. 1993 byl prvně za poslední tři roky zaregistrován pokles nápadu vloupání do obchodů a výkladních skříní o 9,6% a restaurací a kiosků o 3,5%, i když v obou případech se nápad pohybuje kolem 14 - 15 tisíc případů ročně.

Krádeže prosté

Další sledovanou oblastí majetkové trestné činnosti jsou krádeže prosté, které tvoří podstatnou část tzv. uliční kriminality. Oproti roku 1992 vzrostly o 18% (+ 27 632 tr. činů) a jejich celkový počet v r. 1993 je 179 897 tr. činů. Největší počet (52 823 tr. činů, 29,3%) i vzrůst (+31,9%; 12 823 tr. činů) je opět v Praze. Nejnižší nápad je v jihočeském regionu (6 775 tr. činů, 3,7%).

V této kategorii zaznamenáváme růst krádeží motorových vozidel (28 322 tr. činů), což je o 18,1% (S 126 tr. činů) více než v r. 1992. Nejvíce vozidel bylo ukradeno v Praze (9 209, tj, o 2 635 případů více), dále v Ústi nad Labem (4 835, tj. 0 481 případů více) a v Ostravě (4 183, tj. o 29 případů více). V této souvislosti můžeme konstatovat, že motorová vozidla odcizená v R jsou distribuována do třetích zemí (tzv. balkánská, severozápadní a východní cesta). Na druhé straně dochází k tranzitu motorových vozidel odcizených v západních zemích přes Českou republiku, kde jsou vybavovány padělanými doklady a odbavovány do zemí východní Evropy.

V r. 1993 významně stouply také krádeže jízdních kol (+20,1%, 4 992 tr. činů) a krádeže věcí z aut, kde nárůst činí dokonce 44,1% (+ 14 422 tr. činů).

Krádeže uměleckých děl a starožitností

Vývojový trend krádeží uměleckých děl a starožitností byl v r. 1993 nadále nepříznivý. Projevil se jak dalším růstem krádeží vloupáním do objektů se starožitnými uměleckými předměty (+ 14,6 %), tak růstem počtu krádeží prostých v těchto objektech (+ 5,1%).

Nejvyšší růst krádeží vloupáním byl zaznamenán ve středočeském (+ 61,9%) a re východočeském (+ 57,4 %) regionu, k poklesu naopak došlo v regionu jihočeském (- 8,8%) a severomoravském (- 16,7%). Škody vloupáním do uvedených objektů se zvýšily a 254% (na 124,8 mil. Kč). U krádeží prostých došlo k mírnému nárůstu ve většině regionů, k poklesu došlo v regionu severočeském, východočeském a jihomoravském. Škody u krádeží prostých dosáhly 8,5 mil. Kč. Celorepubliková objasněnost se nepatrně zvýšila a dosáhla u vloupání 23,5% a u krádeží prostých 27,6%. Při objasňování této trestné činnosti je velice problematické proniknout do okruhu osob, se kterými se poškození stýkali, udržovali obchodní styky apod. Z toho pak vyplývá i problém vymezení okruhu podezřelých osob a následného vytipování možného pachatele. Pachatelé této trestné činnosti využívají i nízké úrovně klasického i speciálního technického zabezpečení a nedostatečné dokumentace o ukradených předmětech.

b) Násilná trestná činnost

Na území ČR bylo v roce 1993 spácháno 19 820 násilných trestných činů, které byly objasněny ze 72,6%. Jejich nárůst oproti roku 1992 činí 67,7% (+1249). Největší nápad tr.činů byl zaregistrován v severomoravském regionu (5 290), kde jich bylo objasněno 71,6%, nejnižší byl v jihočeském regionu (+1 191) s objasněností 84,3%. Největší nárůst této tr.činnosti byl zjištěn ve východočeském regionu (+38%, +519), k největšímu poklesu došlo v severočeském regionu (-2,9%, -79). Nejlepší objasněnosti dosáhla Správa Východočeského kraje (88,7 %), nejnižší byla v hl.m.Praze (52,7 %).

V roce 1993 bylo na území ČR spácháno 195 dokonaných vražd a 83 pokusů o vraždu, včetně vražd novorozených dětí matkou. Podíl vražd na celkové násilné kriminalitě činí I,4%. 102 vraždy byly spáchány v afektu, 37 z loupežných pohnutek a 7 ze sexuálních. Cizinci spáchali 14 vražd a 23 jích bylo zavražděno. Nejvíce vražd bylo spácháno v Praze (59) a nejméně v jihočeském regionu (8). Nejvyšší procento objasněnosti má východočeský region (92%) a nejnižší Praha (62,7%). V celkovém počtu spáchaných vražd roste podíl vražd loupežných a vražd podnikatelů (vyřizování účtů). Byly zaznamenány i případy vražd spáchaných za úplatu a zvýšil se počet takových, kdy obětí i pachatelem byli cizinci.

V České republice bylo v r. 1993 spácháno 4 109 loupežných přepadení, což je o 4,9% (+ 194 tr. činú) více než v r. 1992. Objasněnost této trestné činnosti dosáhla 37,7%, přičemž zvýšení oproti r. 1992 činí 3,9%.

Největší počet tr. činů byl v severomoravském regionu (1 129), nejnižší v jihočeském regionu (91). K největšímu vzrůstu v r. 1993 došlo ve středočeském regionu (+ 37,4%, 100 tr. činů) a ve východočeském regionu (+ 42,3%, 66 tr. činů).

Na celkovém počtu násilných trestných činů se v roce 1993 podílelo 15 283 pachatelů, nejvíce ve věkové kategorii od 30 do 40 let (3 626 osob). Velmi významný je i počet (661) mladistvých pachatelů této trestné činnosti (z toho ve věku od 6 do 15 let je 21 pachatelů loupeží).

Z hlediska trestní zkušenosti mají na násilné kriminalitě největší zastoupení dosud netrestané osoby (8 986), dříve trestaných bylo 5 239, recidivistů 5 187 (např. jejich podíl. na vraždách je 33,8%) a osoby úmyslně se vyhýbající práci 3 814.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP