(10.30 hodin)

Senátorka Jaroslava Moserová: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo Senátu, vážení poslanci a poslankyně, senátorky a senátoři, jsme zde dnes v nesmírně vážné věci. Sešli jsme se k volbě příští hlavy státu. Po velmi zralé rozvaze a s podporou skupiny senátorů a poslanců se o výsostný úřad v našem státě se vší vážností a odpovědností ucházím. Jak zde už bylo řečeno při první volbě prezidenta a jak zaznělo v kuloárech i dnes, je Václav Havel nezastupitelný, zejména z pohledu ze zahraničí. S Václavem Havlem však já poměřována nebudu. Jako lékařka mám zcela jiné životní zkušenosti a jsem žena. Jsem jiná, i když ctím stejné hodnoty jako on. Jsem sice žena, ale ubezpečuji vás, že umím být zmužilá, jinak bych zde dnes před vámi nestála.

Vám, vážení, mohu nabídnout přinejmenším totéž, co jsem slibovala svým voličům. A není to málo, byť se to málem zdát může. Držím sliby, plním své závazky a vždy mluvím pravdu. Pokud člověk nikdy nelže, dopomáhá mu to k síle a sebejistotě. Já nelžu a ti z vás, co mne znají, a není jich málo, by to jistě mohli dosvědčit. Musím však uznat, že v diplomacii i v pozici státníka není možné říkat vždy pravdu celou. O tom není sporu, ale lež je vždycky špatná.

Vím, že mladé lidi a poctivé občany tohoto státu nejvíce popuzují lži, nepoctivost a že nás politiky viní z toho, že jsme dopustili, aby se tyto nemravy tak rozbujely. Svým způsobem mají pravdu, v něčem oběma komorám Parlamentu křivdí. Občané však nevidí, že ten špatný obraz je i tím, že se nyní o všem špatném svobodně mluví a píše, a to dobré zůstává ve stínu. Není to nic nového. Tomáš Garrigue Masaryk řekl: "Dobrého je v řádu světa víc, ale to zlé cítí člověk silněji." Je to tak.

Co nás může těšit. Jsme na prahu Evropy a budoucnost Evropské unie bude i v našich rukou. Mnohá naše města a vesnice jsou už po třinácti krátkých letech často k nepoznání, změnily se k dobrému. Jejich občané jsou na svoji obec hrdí a pečují o ni. Přála bych si, aby se všem obcím vedlo líp, protože dobře vím, že není všude dobře a nežije se všude lehce, hlavně ne na severu a v oblastech zasažených katastrofálními povodněmi. Přála bych si, aby v celé republice měli lidé více důvodů ke spokojenosti, aby stoupla národní hrdost, sebeúcta a úcta ke státním symbolům. I k tomu by měl přispět prezident republiky, a to nemalou měrou.

Pokud mi věnujete důvěru, budu v první řadě věrná občanům tohoto státu a jeho voleným zástupcům, vám v obou komorách. Dbala bych co možná o stabilitu ve státě, zejména teď, když stojíme na prahu Evropské unie a musíme dotvářet obraz, pravdivý obraz unie uvnitř státu a dobrý obraz našeho státu ven za jeho hranice. I v tom může a musí prezident sehrát důležitou úlohu. Věřím, že všechny tyto úkoly dokážu splnit jako politik i jako státník. Státník je velké slovo a v naší zemi nemá ženskou podobu. Avšak ženy, které se ocitly v roli státníka za hranicemi v jiných zemích, si zjednaly a zjednávají vážnost. A já vás ubezpečuji, že bych si ji zjednala také. Neváhala bych však přijímat rady a naslouchat lidem v tom či onom více poučeným, než jsem já, to je samozřejmé. V tak závažné věci, jako je jmenování soudců Ústavního soudu, stejně tak jako při jmenování předsedy Nejvyššího soudu bych se radila s lidmi ze světa justice, nikoliv s politickými stranami. Moc soudní musí být nezávislá, i když potřebuje nápravy.

Pokud jde o prezidentské milosti, eventuálně o amnestii, v prvé řadě bych se seznámila se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti a nedovolila bych, aby mne ovládly city. Nebyla jsem nikdy vězněna, odmítnutí milosti by proto pro mne v důvodných případech bylo snazší než pro Václava Havla, který věznění tak důvěrně poznal. Z ústavy prezident zastupuje stát navenek a i většina aktů z článku 63 ústavy koná se spolupodpisem předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, a samozřejmě pod vaší kontrolou. Následně za taková rozhodnutí odpovídá vláda, tedy i za jeho či její rozhodnutí jako vrchního velitele ozbrojených sil. Tak tomu je z ústavy a je to tak správně. Kromě nepsaných úkolů ústavou vymezených a ústavou vymezených pravomocí má prezident i práva, která bych využívala s rozvahou a také na vaše přání.

Vážení, jsme demokracie mladá, máme však za sebou již třináct let svobody a to nás zavazuje k odpovědnosti a větší politické zralosti. A na tomto místě dovolte, abych znovu citovala slova zakladatele našeho státu Tomáše Garrigua Masaryka: "Všechna rozumná a poctivá politika je provádění a upevňování humanity uvnitř i navenek. Politiku jako vše, co děláme, nutno důsledně podřizovat zákonům etickým. Vím, že jsou politikové, kteří se považují za náramně praktické a chytré, kterým se tento požadavek nelíbí. Ale zkušenost nejen moje, myslím, učí, že politika rozumná a poctivá, jak jí říká Havlíček, je nejúčinnější a nejpraktičtější. Nakonec mívají takzvaní idealisté vždycky pravdu a udělají pro stát, pro národ a lidstvo více než politikové, jak se jim říká, reální a chytří."

Věřím ve slušnost a nemyslím si, že to je slovo zastaralé či obnošené. Věřím v Boha a prosím ho o moudrost. Síly mám dostatek. Také vás prosím o moudrost ve vašem rozhodování. Někteří z vás mi již podporu přislíbili, jiní cítí povinnost být věrni své politické straně a jejímu kandidátovi. Pokud jim tak káže svědomí, musí tuto věrnost naplnit, pokud jim to opravdu káže svědomí. Pokud však váhají, musí si vzpomenout, že především všichni musíme být věrni svému poslaneckému či senátorskému slibu, že budeme opravdu konat podle svého svědomí.

Já se však na vás obracím - zvažte že lidé v této zemi politickým stranám nedůvěřují, bohužel. Doufám, že se to časem změní. Bude to na nás na všech. Věřím však, že budou důvěřovat mně. Prosím, důvěřujte mi také.

Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo mě požádal také třetí kandidát Miloš Zeman a já ho zvu k řečništi, aby také využil své možnosti nás oslovit.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP