(11.40 hodin)
(pokračuje Váhalová)

V současné době platí finanční rámec na rok 2007 až 2013. Na základě současného rámce má Evropské unie k dispozici rozpočet ve výši 860 miliard v položkách na závazky, což činí cca 1 % hrubého národního důchodu Evropské unie. Z toho výdaje na politiku soudržnosti pro hospodářský růst a zaměstnanost představují cca 35 % výdajů tohoto rámce. Jedná se o jeden z nejdůležitějších zdrojů pro financování zejména nových členských zemí Evropské unie.

Smyslem této kohezní politiky je odstraňování rozdílů v ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů. Tento smysl kohezní politiky je nutné uhájit i pro příští finanční období. Dovolím si jenom pro rekapitulaci. V období roku 2007 až 2013 Česká republika má možnost čerpat z evropských fondů 26,69 miliard eur, to znamená 640 miliard korun. Na základě jednání o nové finanční perspektivě Evropské unie po roce 2013 již bude velmi těžké zajistit podobnou výši prostředků pro příští období. Je zřejmé, že čistí plátci, kteří objektivně hospodářsky nejvíce těží z Evropské unie, se budou maximálně snažit snížit své platby a současně si vytvořit podmínky, aby mohli více čerpat z evropských fondů.

V této souvislosti souhlasím s názorem vlády, že pokračování silné kohezní politiky sehrává nezastupitelnou roli v podpoře méně vyspělých regionů a členských států. Domnívám se také, že strategie Evropa 2020 by neměla hrát primární roli ve stanovení cílů kohezní politiky. Ta má být stanovena na základě potřeb členských států. Důležité je uhájit i současná kritéria pro stanovení způsobilosti regionů na HDP, respektive HND, to jest 75 % HDP na obyvatele pro způsobilost regionů pro cíl konvergence a 90 % HND na obyvatele pro způsobilost států čerpat z Fondu soudržnosti.

Z čeho mám však obavy, je požadavek české vlády na udržení výše rozpočtu Evropské unie na úrovni 1 % hrubého národního důchodu Evropského unie. Domnívám, že Česká republika by se měla snažit zvýšit rozpočet Evropské unie nad tento rámec. Pokud totiž dojde ke snížení rozpočtu Evropské unie, bude to jenom na úkor České republiky. Někteří čistí plátci by rádi snížili tento poměr pod 1 % HND. Pokud by tento vývoj pokračoval, Česká republika by se brzy stala čistým plátcem Evropské unie. Hlavním cílem této vlády při jednání by mělo proto být maximální prodloužení období, kdy je Česká republika čistým příjemcem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, končím obecnou rozpravu. Přistoupíme k rozpravě podrobné. O slovo se hlásí pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Milé dámy a pánové, dovolte mi v rámci podrobné rozpravy přečíst návrh na usnesení, o kterém bychom následně, pokud nebude pokračovat rozprava, mohli nechat tuto Sněmovnu hlasovat. Návrh vám byl rozeslán společně s materiály.

Zní takto: Poslanecká sněmovna

1. bere na vědomí sdělení Komise - a tak dále, viz samotný návrh,

2. sdílí názor Komise, že reformy politiky soudržnosti by měly být prováděny při současném omezování byrokracie a zjednodušování každodenního řízení této politiky,

3. je Poslanecká sněmovna názoru, že politika soudržnosti je politika s přidanou evropskou hodnotou, která podporuje úsilí o modernizaci a udržitelný růst a je projevem evropské solidarity, a tyto znaky vyžadují, aby politika soudržnosti byla prováděna na celounijní úrovni na území celé Unie a aby zahrnovala všechny regiony Unie,

4. odmítá jakékoliv snahy o přesunutí politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň.

5. Poslanecká sněmovna je názoru, že hlavním ukazatelem při rozhodování o oblastech, které budou způsobilé pro finanční pomoc Evropské unie, by měl být hrubý domácí produkt,

Za předposlední. Poslanecká sněmovna nepovažuje za vhodné stanovení nového nástroje v politice soudržnosti, takzvané výkonnostní prémie, kterým by část rozpočtu na politiku soudržnosti byla vyhrazena a přidělována v polovině období těm členským státům a regionům, jejichž programy nejvíce přispěly ve srovnání s počátečním stavem k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020,

a konečně 7. Poslanecká sněmovna schvaluje rámcovou pozici vlády České republiky ze dne 8. prosince 2010 k tomuto sdělení.

Prosím, tolik návrh na usnesení.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, končím tedy podrobnou rozpravu. Pokusím se přivolat kolegy z předsálí. Než přistoupíme k hlasování o usnesení, které tady přednesl pan zpravodaj, táži se, jestli chce mít pan ministr ještě závěrečné slovo. (Ne.) Pan zpravodaj se také už asi vyčerpal.

Já vás v tuto chvíli ještě odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Mohu zahájit hlasování o usnesení, které nám přednesl zpravodaj výboru a které je také součástí tohoto tisku. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 71 z přihlášených 120 pro 116, proti 2. Návrh usnesení byl přijat.

 

Končím projednávání tohoto bodu. Můžeme přistoupit k projednávání bodu

51.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES)
č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami
a o posílení koordinace hospodářských politik /kód dokumentu 14520/10,
KOM(2010)526 v konečném znění/ a Návrh nařízení Rady (EU) č. .../...,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu
při nadměrném schodku /kód dokumentu 14496/10,
KOM(2010) 522 v konečném znění/
/sněmovní tisk 237-E/

Tyto návrhy předložila vláda prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti spolu se svým předběžným stanoviskem. Prosím ministra financí Miroslava Kalouska, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Dámy a pánové, dovolte, abych stručně předložil dvě nařízení - jedno nařízení Evropského parlamentu a Rady, jehož cílem je posílení dohledu nad stavy rozpočtů a hospodářskými politikami členských států, a poté návrh nařízení Rady, které novelizuje urychlení a vyjasnění postupu při porušování kritérií fiskální stability.

Než přejdu k vlastním návrhům, tak dovolte, abych se krátce zastavil asi u politicky nejpalčivější a mediálně nejvíc diskutované otázky, a to otázky finančních sankcí za porušování rozpočtové kázně. V této fázi se pro tato nařízení navrhují sankce jen pro země eurozóny. Ve druhé fázi, která bude následovat, má Komise zájem připravit rozšíření sankčního mechanismu na všechny členské státy zavedením doložek o kondicionalitě do výdajových programů rozpočtů Evropské unie. Porušení rozpočtové kázně by v nápravné části paktu implikovalo pozastavení s hrozbou nevratného zrušení závazků z rozpočtů Evropské unie.

Tyto změny by měly být zavedeny, pokud by záměr Komise byl schválen, v rámci nové finanční perspektivy s účinností od roku 2014. Návrhy na tyto sankce má Komise zveřejnit v průběhu letošního roku.

Již teď na půdě ECOFINu, evropské Rady, o tom vedeme velmi intenzivní diskuse. Obecnou pozicí české vlády je, že podporujeme všechny kroky, které vedou k fiskální disciplíně v rámci členských států, nicméně trváme na tom, že sankce musí být pro všechny stejné, že tady musí být rovná pravidla a že nesmějí více dopadat na menší země nebo mladší členské země než na všechny.

Nyní tedy k vlastním návrhům. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP