(9.30 hodin)
(pokračuje Braný)

Rozumím té složité situaci, ale přesto chci se zeptat na jinou věc. Chci využít toho, že je tu nejen pan guvernér, ale zejména pan předseda vlády. A je to možná víc dotaz na předsedu vlády než na pana guvernéra. Když jsme o tom hovořili i na rozpočtovém výboru, tak samozřejmě bylo řečeno, že to je věc mezi Ministerstvem financí a - cítím v podtextu - i politická otázka. A to je otázka dluhových swapů. Ve stručnosti, 1,4 bil. korun je dluh našeho státu a platíme za něj úrok 6 %. Na druhé straně vlastníme dluhopisy cizích států, které jsou v úschově v České národní bance v podobě takzvaných devizových rezerv, a inkasujeme z nich pouze úrok 3 %. Takže tady si myslím, že to je otázka taková těžce pochopitelná z hlediska ekonomických ukazatelů, protože chce-li člověk investovat a má třeba milion a chce ho investovat, tak si ho nenechá za 2 nebo za 3 % v bance a půjčí si úvěr za 6 %. Také se to může stát, ale chtěl bych znát důvody, proč tak je. Protože kdybychom udělali jenom zápočet proti sobě, bylo by to v cizích měnách, nemělo by těch 180 mld., co máme za ta 3 %, žádný vliv na kurz koruny, a přitom bychom si mohli snížit dluhovou službu téměř o 10 mld. ročně. Proč se tak nečiní? Tolik můj dotaz. A možná, že je to víc na pana premiéra, možná se mýlím, jestli toto je nějaká hlubší strategie, proč si necháváme i takovéto dluhopisy ve vlastní správě, byť jsou třeba úročeny nevýhodně pro nás.

Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Zdá se, že nikdo, takže končím všeobecnou rozpravu.

 

Nyní se musíme vrátit nejprve k bodu číslo

102.
Zpráva České národní banky o inflaci - leden 2011
(Zpráva o měnovém vývoji za 2. pololetí 2010)
/sněmovní tisk 264/

Pan guvernér vystoupí. Prosím, pane guvernére.

 

Guvernér ČNB Miroslav Singer Já bych přece jenom na tu otázku reagoval. Jednak, přiznám se, že by mě trošku překvapilo, kdyby se Česká republika - určitě detailní číslo zná ministr financí - ale v tuto dobu financovala celá za 6 % v průměru. Myslím si, že 6 % může teď být nějaká horní hranice na nějakém dlouhém, na 30 let emitovaném zahraničním dluhopisu, protože jinak ty úroky jsou obecně mnohem níž. Ale to je ta méně důležitá část reakce.

Spíš bych chtěl říct, že v Evropské unii nesmějí centrální banky financovat státy. My nemůžeme financovat Českou republiku z principu zákazu financování, zákazu měnového financování, takže tento swap je v Evropské unii velmi špatně představitelný.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A jak jsem říkala, vrátili jsme se k bodu číslo 102 a přistoupíme k rozpravě podrobné. A do ní je přihlášen pan zpravodaj, pan poslanec Doktor. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Takže nejdříve dokončení projednávání Zprávy o měnovém vývoji za druhé pololetí, tisk 264. Přečtu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci leden 2011 (Zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí 2010)."

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám. Táži se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, takže končím podrobnou rozpravu.

 

Nyní můžeme tedy začít hlasovat o usnesení, které zde přednesl pan zpravodaj a které vám také bylo rozdáno písemně.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 127 z přihlášených 167 pro 128, proti 2. Návrh usnesení byl přijat. Tímto končím projednávání bodu číslo 102.

 

Nyní přistoupíme k podrobné rozpravě v bodu číslo

103.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2010
/sněmovní tisk 298/

Přihlášeným je pan zpravodaj Michal Doktor. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Opět přečtu návrh usnesení, který je plně v souladu s návrhem usnesení rozpočtového výboru: "Poslanecká sněmovna podle § 47 odst. 4 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí Roční zprávu o výsledku hospodaření České národní banky."

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Táži se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy k tomuto bodu. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu.

 

Zahájím hlasování o usnesení, které vám přednesl pan zpravodaj.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 128 z přihlášených 167 pro 121, proti 7. Tento návrh usnesení byl přijat.

 

Já děkuji panu guvernérovi a děkuji zpravodaji. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní přistoupíme k dalšímu bodu dnešního pořadu schůze. Je jím

28.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření
energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 327/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Bylo mi ale doručeno veto 53 poslanců sociální demokracie.

Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, potřeba novelizovat zákon o hospodaření energií a energetický zákon vyplývá ze závazku České republiky transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125 o stanovení rámce pro určování požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

Návrh novely zákona o hospodaření energií je koncipován tak, aby získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie uvedených na jejich energetických štítcích a v dalších materiálech ovlivnilo pozitivně konečného uživatele tohoto výrobku. Předpokládá se, že konečný uživatel dá při výběru a koupi nového výrobku přednost výrobkům s nižší spotřebou energie, což bude nutit výrobce, aby snížili spotřebu energie a jiných zdrojů u výrobků, které vyrábějí. Tím by se rovněž mělo nepřímo podpořit využívání těchto energeticky účinných výrobků. Bez těchto informací nedojde k prosazení racionálního využívání energie a jiných hlavních zdrojů u těchto výrobků.

Dále návrh novely zákona o hospodaření energií stanovuje, aby u určených výrobků spojených se spotřebou energie došlo k značnému snížení dopadů na životní prostředí. Dosažení snížení dopadů na životní prostředí je zajišťováno lepším návrhem výrobku, což rovněž vede k ekonomickým a energetickým úsporám a k prospěchu konečných uživatelů těchto výrobků. Proto nová právní úprava stanoví požadavky na ekodesign určených výrobků, které zajišťují snížený dopad na životní prostředí. Jde například o mezní hodnoty spotřeby energie nebo znečištění fyzikálními vlivy, jako je hluk a elektromagnetické pole. Výrobky, na které se vztahují požadavky na ekodesign, bude moci výrobce uvést na trh pouze v případě, že bude pro tyto výrobky vydáno prohlášení o shodě a že budou označeny značkou CE. Tím bude také zajištěn jejich volný pohyb v rámci Evropské unie.

V souvislosti s uvedenými změnami jsou v návrhu novely zákona o hospodaření energií a novely energetického zákona zavedena nezbytná ustanovení k účinnému dohledu a kontrole nad trhem s uvedenými výrobky, kterou bude provádět Státní energetická inspekce. To je také výlučně předmětem novely energetického zákona. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP