(12.10 hodin)

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Chce pan zpravodaj se závěrečným slovem? Není potřeba.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Paní poslankyně Konečná. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní předsedkyně. Omlouvám se, kolegyně a kolegové, ale teď po dohodě s předsedou výboru pro životní prostředí panem Milanem Šťovíčkem bych vás ráda požádala, aby tento tisk byl zařazen také na projednávání výboru pro životní prostředí.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím o další návrhy na přikázání.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Chtěl bych požádat, aby to bylo přikázáno i hospodářskému výboru. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan kolega Velebný tedy navrhuje hospodářský výbor. Ještě jsou nějaké další návrhy na přikázání? Nejsou, budeme tedy hlasovat postupně o jednotlivých tak, jak byly předneseny.

 

Nejprve o návrhu organizačního výboru na přikázání návrhu k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování číslo 47. Kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání? Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přítomno 144, pro 111, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Paní poslankyně Konečná navrhuje přikázání výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování číslo 48. Kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání? Proti návrhu?

Hlasování číslo 48, přítomno 144, pro 52, proti 46. Návrh přijat nebyl.

 

Pan kolega Velebný navrhuje přikázání výboru hospodářskému.

Zahajuji hlasování číslo 49. Kdo souhlasí s přikázáním výboru hospodářskému? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 49, přítomno 144, pro 60, proti 38. Návrh přijat nebyl.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a tím končím prvé čtení bodu 56, sněmovního tisku 683. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 537/ - druhé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, pane ministře. Prosím o klid!

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl tuto mimořádně důležitou novelu občanského soudního řádu a navazujících zákonů a abych se zaměřil zvláště na probíhající rozpravu na ústavněprávním výboru, která přinesla celou řadu důležitých podnětů, které byly zapracovány do usnesení ústavněprávního výboru.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane ministře, já vás ještě jednou v úvodu přeruším. Všechny, tím myslím opravdu všechny, žádám, aby věnovali pozornost tomuto bodu.

Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji pěkně. Předložená novela upravuje velmi mediálně citlivé a i společensky závažné téma výkonu rozhodnutí v České republice a upravuje otázky, které souvisí s činností tzv. soukromých exekutorů, kteří jsou dnes součástí řekněme justičního systému a výrazně se podílejí na vymáhání pohledávek v České republice.

Praxe ukazuje, a nejsou to jen problémy ukázané v médiích, že s touto profesí, která vznikla jako nejmladší právnická profese v roce 2001, je spojena celá řada problémů. Je to dáno i tím, že exekutorská činnost byla upravena nikoliv kdysi vládní úpravou zákona, ale v zásadě na koleni připravenou poslaneckou iniciativou, a my se tak permanentně snažíme reagovat na řekněme nedostatky této právní úpravy a na problémy, které praxe teprve v posledních letech přináší. Tento návrh tedy je v zásadě mimořádně komplexním návrhem, který byl čtyřikrát diskutován na ústavněprávním výboru a řeší celou řadu otázek, které praxe přináší.

Cílem návrhu, jak toho původního vládního, tak toho, co bylo prodiskutováno a doplněno na ústavněprávním výboru jako jakási dohoda mezi členy ústavněprávního výboru a mezi Ministerstvem spravedlnosti, je odstranit praktické problémy, které se při aplikaci současné právní úpravy vyskytují, zpřesnit postavení účastníků exekučního řízení, lépe chránit jak práva povinných, tak věřitelů, ale také řešit problematiku, která je v tuto chvíli spíše problémem státu, nicméně má i dopad na výdaje daňových poplatníků na financování justice, a to je ten fenomén, že nemalou část administrativních úkonů v exekučním řízení stále vykonávají administrativní pracovníci na soudě, i když by to mohli vykonávat třeba soukromí exekutoři a tím by se minimálně výrazně ušetřilo. Je třeba říci, že dnes na běžném okresním soudu 20 až 30 % administrativy administrativních pracovníků činí administrativní úkony v exekučním řízení a z pohledu předkladatele se jedná opravdu o záležitost mimořádně nákladnou a do určité míry zbytečnou, protože je možné najít efektivnější modely, které ochrání práva dlužníků, ochrání práva věřitelů a přitom nebudou tak výrazně zatěžovat stát, který samozřejmě celou justiční sféru a tedy i platy zaměstnanců soudů financuje. Tedy i tyto problémy předložený návrh řeší.

Já zde nebudu hovořit o všech změnách, které tento návrh přináší, neboť se jedná opravdu o desítky změn. Zdůrazním alespoň ty, které považuji za mimořádně důležité.

Jsem velmi rád, že se po debatě na ústavněprávním výboru podařilo do návrhu zákona doplnit tzv. předžalobní výzvu. To znamená, je to institut, který dává věřiteli povinnost ještě předtím, než se obrátí na soud vůči neplatícímu dlužníkovi, jej ještě jednou vyzvat před podáním samotné žaloby a dát mu tak poslední šanci, aby dlužník dobrovolně zaplatil. Myslím si, že tato změna zákona odstraní přílišnou tvrdost, odstraní případy, se kterými se asi každý z nás ve své v poslanecké kanceláři potkává, kdy někdo opomine zaplatit malý dluh, opomine zaplatit poplatek za elektřinu, opomine zaplatit dluh za černou jízdu v tramvaji a po několika letech je pak nucen platit několikanásobek této částky. Myslím si, že tato šance, kterou zde takto dáváme, je správná a odstraňuje přílišnou tvrdost zákona, aby byli výrazně postiženi opravdu pouze ti, kteří věděli, že dluží, měli šanci zaplatit, a přesto dobrovolně nezaplatili.

Za velmi důležité pak považuji změny, které se dotýkají omezení generálního inhibitoria, což je věc, která byla hodně medializovaná třeba v souvislosti s blokací Karlova mostu pro dluh 100 tis. korun, kdy dlužníkem bylo hlavní město Praha. Do budoucna blokace majetku dlužníka bude odviset na výši dluhu a bude o tom rozhodovat soudní exekutor.

Celkově cílem této novely je snižovat náklady na exekuce. Jednou z věcí, která výrazně přispěje ke snížení nákladů, je tzv. spojování exekucí, kdy dlužník má více exekucí, nebude platit jednotlivé náklady za jednotlivé exekuce a dojde k sečtení jak jednotlivých řekněme dluhů, tak i nákladů na vymáhání takovéhoto dluhu.

Stejně tak se nově limitují peníze pro exekutora, co se týče výdajů na cestovné a náhradu za ztrátu času. Považuji to taky za mimořádně správné a spravedlivé. Výrazně se zpřísňuje kárná odpovědnost exekutorů, čili do budoucna se zavádí princip třikrát a dost, kdy potřetí poruší-li exekutor pravidla a je-li kárně odsouzen, může přijít o své právo vykonávat činnost exekutora, ztrácí právo řídit exekutorský úřad.

Novela obsahuje celou řadu dalších věcí, které považuji za mimořádně důležité. Jsou to drobnosti, které zpřesňují pravidla při například velmi citlivých zásazích do soukromí člověka, kdy dochází k tzv. mobiliární exekuci, jsou zajišťovány movité věci, které dlužníkovi patří. Do budoucna se bude provádět při takovémto zásahu do soukromí osoby zvukový a obrazový záznam, aby bylo možné případně posoudit, zda se úředníci, zaměstnanci exekutora, chovali podle zákona, nebo zda zásah dosahoval extenzivní a excesivní povahy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP