(12.50 hodin)

 

Poslanec Pavel Staněk: Paní předsedkyně, já jsem ještě chtěl v úvodu právě té podrobné rozpravy říci, že by bylo dobré, aby komplexní pozměňovací návrh, který byl přijat ústavněprávním výborem, byl brán jako základ pro další projednávání ve třetím čtení.

V průběhu této podrobné debaty bych se také rád přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 2606. Je to ten návrh, o němž jsme tady už hovořili a byl tady některými kolegy zmiňován. Je to návrh, který byl podpořen ústavněprávním výborem při projednávání 24. května tohoto roku. Já bych jenom ve stručnosti ten návrh představil. Týká se asi osmi bodů, o nichž tady byla řeč už ze strany pana ministra a případně některých mých kolegů.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane kolego, promiňte. Jestli byl předložen písemně, není potřeba. Já vám nechci brát slovo. Já jenom upozorňuji, že je čas a dostala jsem avízo, že chcete, aby byl ještě projednán následující bod. Pokud to chcete opravdu, tak šetřte časem sami. Není mým úmyslem vám do toho nějak vstupovat, jenom vás na to upozorňuji.

 

Poslanec Pavel Staněk: Dobře, paní předsedkyně. Já jsem chtěl říci něco k exekutorským zápisům, které jsou právě obsaženy v tom pozměňovacím návrhu. Obavy některých kolegů, kteří tady vystupovali, že exekutor sám bude vykonávat to, co sepsal, jsou liché, protože ten návrh to obsahuje přesně naopak. To je všechno, co jsem chtěl říci. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan kolega Petrů. Prosím.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se formálně přihlásil k pozměňujícímu návrhu číslo 2065 pana kolegy Stanislava Křečka, který je dnes řádně omluven. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám také. Ptám se na další přihlášku do podrobné rozpravy. Není-li žádná, končím podrobnou rozpravu a končím také druhé čtení sněmovního tisku 537. Končím projednávání bodu 10. Děkuji panu ministrovi, děkuji také panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

15.
Návrh poslanců Pavla Staňka, Stanislava Polčáka a Jany Suché
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 584/ - druhé čtení

Za navrhovatele tento návrh uvede pan poslanec Pavel Staněk. Prosím.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, paní předsedkyně. Opravdu ve stručnosti, protože jak jste upozorňovala již v předchozím projednávání, čas je velmi krátký.

Dámy a pánové, tento návrh zákona je také velmi krátký. Projednávali jsme ho tady již při prvním čtení. Byl tady velmi dobře odůvodněn. Myslím si, že byl odůvodněn dobře i na ústavněprávním výboru, kde k tomu byl přijat komplexní, resp. doplňující pozměňovací návrh. Jedná se skutečně o úpravu trestního řízení zejména v oblasti podmíněných propuštění. Materie je to velmi jednoduchá a já bych požádal o její podporu. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Záznam z jednání a usnesení výboru nám byly doručeny jako sněmovní tisky 584/2 a 584/3. Nyní dostává slovo zpravodaj výboru ústavněprávního. Za omluveného poslance Stanislava Křečka se této role ujme pan poslanec Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane zpravodaji, ústavněprávní výbor projednal tento svůj tisk na dvou zasedáních. Na prvním neschválil usnesení, kterým by doporučil schválení tohoto tisku, na druhém byl přinesen pozměňovací návrh pana navrhovatele, který fakticky vycházel z diskuse ve vládě a z diskuse, kterou vedlo Ministerstvo spravedlnosti s ostatními resorty a která by měla vést k tomu, abychom alespoň částečně snížili nárůst počtu vězňů ve věznicích v této zemi. Měla by vést k tomu, že v některých případech, v těch řekněme nejflagrantnějších možná ne chyb, ale přehmatů, které se udělaly v novém trestním zákoníku ve věci zejména zanedbání povinné výživy a otázek maření úkonu veřejného činitele, maření veřejného rozhodnutí, došlo ke snížení sazby na původní sazby před platností nového trestního zákoníku a současně, tak jak už řekl pan zpravodaj, umožnila v jednodušších příbězích zejména prvotrestaných a zejména osob, které se ve výkonu trestu chovají extrémně dobře, jednodušší propouštění, abychom na jednu stranu nesnižovali příliš trestní sazby a na druhou stranu částečně umožnili vyklizení nebo uvolnění věznic.

Tolik zpravodajská zpráva. Doporučuji, aby Sněmovna ve znění komplexního pozměňovacího návrhu tento návrh zákona přijala.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Jsou do ní dvě přihlášky. Paní poslankyně Marie Nedvědová dostává slovo jako první, poté pan kolega Antonín Seďa.

 

Poslankyně Marie Nedvědová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, jak už tady bylo řečeno, původní návrh doznal pozoruhodných změn, a bohužel pozoruhodných v uvozovkách. Řada navrhovaných změn přitom zazněla i v médiích, kam je jako pokusné balonky v podstatě vysílal zejména pan ministr spravedlnosti, aby si otestoval reakci veřejnosti, takže fakticky jde o pozměňovací návrhy Ministerstva spravedlnosti, kdy takovéto změny prostřednictvím poslaneckých návrhů jsou státními orgány v poslední době činěny až příliš často.

V podstatě ve druhém čtení máme úplně jiný návrh změny zákona, než byl původně předkládán v prvém čtení, poté co návrh zákona prošel připomínkami ústavněprávního výboru, který přijal změny navržené Ministerstvem spravedlnosti. Pan ministr spravedlnosti se na mě zlobil, když jsem nedávno kritizovala časté změny nového trestního zákoníku, avšak nyní tu máme další změnu prakticky z pera Ministerstva spravedlnosti, která částečně navrací nově přijatý trestní zákoník do původního znění, a jak řekl pan zpravodaj, v podstatě řeší přehmaty způsobené novým trestním zákoníkem.

Takovou jednou pozoruhodnou změnou, vnitřně velmi rozpornou a nelogickou, je zejména stanovisko a nový přístup k trestnému činu zanedbání povinné výživy. Zatímco na jednu stranu se navrhuje výslovně stanovit, že za tento čin podle odstavců 1 a 2 je možno uložit nepodmíněný trest odnětí svobody pouze tehdy, když uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit jiným trestem, a trestní sazby se u tohoto ustanovení snižují opět na úroveň trestního zákona účinného do 31. 12. 2009, aokonce v odstavci 3 je potichu opuštěna trestnost zpětnosti, tedy přísnější potrestání v případě opakovaného páchání tohoto trestného činu, a na druhou stranu je navrhováno zvláštní ustanovení o trestání v § 196a, podle nějž by bylo možno uložit jako přiměřené omezení, aby se pachatel tohoto trestného činu zdržel řízení motorových vozidel, kdy toto omezení by měl soud uložit zejména tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit dlužné výživné bude mařena nebo ztěžována.

Je však nutno uvést, že toto omezení přitom nijak bezprostředně nesouvisí s pácháním tohoto trestného činu zanedbání povinné výživy, přičemž evidentně obchází smysl stanovených omezení podle ustanovení § 48 trestního zákoníku a trestu zákazu činnosti podle § 73 tohoto zákona. Toto ustanovení může ve svých důsledcích vést naopak k tomu, že neplatičů výživného bude přibývat, například pokud by toto omezení bylo uloženo řidičům z povolání, kteří by tak přišli o zaměstnání, a tedy i o možnost získávat prostředky na placení výživného. Bude to však mít dopad i na ostatní, například při dnešní špatné dopravní obslužnosti v řadě míst se lidé bez řidičského oprávnění nebudou mít jak dopravovat do práce, k lékaři, na nákupy, jak zajišťovat péči o děti či další rodinné příslušníky. Toto opatření spíše bude zhoršovat sociální situaci. Myslím, že by se spíše měla udělat opatření, aby tito lidé měli možnost mít zaměstnání, a tudíž příjmy, z nichž by výživné mohli platit.

Podívejme se však i na druhou stránku, proč dochází k nárůstu odsouzených pro trestný čin zanedbání povinné výživy. Dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dvě až tři procenta zaměstnanců berou minimální mzdu. Průměrná hrubá mzda činila měsíčně kolem 20 tis. hrubého, přičemž náklady na bydlení dosahovaly téměř 30 % mzdy. Uděláme-li si rychlé propočty s náklady na bydlení, s náklady na zdravotní péči, s náklady na vzdělání a dalšími nezbytnými výdaji, které se rok od roku zvyšují, včetně inflace, dostáváme se u řady obyvatel, kteří i řádně pracují, do záporných čísel. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP