(12.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Budeme tedy nyní hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Už je tam nastaveno kvorum 101, protože nyní je třeba k souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance.

 

Opět přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 537/5."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí této podoby usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 60. Přihlášeno je 187, pro hlasovalo 105, proti 73. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Ještě probíhá kontrola hlasování, takže prosím ještě o chvilku strpení. Pan poslanec Břetislav Petr. Prosím. (V sále je hluk.)

 

Poslanec Břetislav Petr: Vážený pane místopředsedo, hlasoval jsem ne, na sjetině mám ano. Nevím, jak k tomu došlo. Já bych požadoval opakování hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže tady zazněla námitka. Pan poslanec Břetislav Petr tedy požaduje, abychom o této námitce hlasovali.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout námitku pana poslance Petra, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 61. Přihlášeno je 189 poslanců, pro hlasovalo 177, proti 2. Námitka byla přijata.

 

V tom případě tedy budeme závěrečné hlasování opakovat. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, který tady snad nemusím znovu číst, kde se jednalo o to, že hlasujeme o návrhu zákona, ve kterém byl postoupen Sněmovnou Senátu, takže vlastně sněmovní verze, aby všem bylo jasné. Takže toto hlasování, tento text usnesení budeme hlasovat znovu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 62. Přihlášeno je 188. Pro hlasovalo 102, proti 77. To by opět znamenalo, že jsme přijali tento návrh zákona, že jsme ho odsouhlasili.

 

Teď snad můžeme ukončit projednávání tohoto bodu i můžeme ukončit bod č. 3.

 

Takže teď bod

4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 573/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení máme jako tisk 573/6. Vítám tady pana senátora Pavla Eyberta.

Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k pozměňovacím návrhům jako první vyjádřil pan ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Prosím, pane ministře, máte slovo teď. Prosím.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, novela stavebního zákona, která byla projednávaná ve Sněmovně, a já musím říct, že velmi podrobně, byla následně projednávaná v Senátu a Senát přijal některé pozměňovací návrhy, které z našeho pohledu jsou nekoncepční a zavádějí určitý zmatek. Já tady uvedu jenom tři pro příklad toho, proč s novelou nesouhlasíme.

Například je v senátním pozměňovacím návrhu uvedeno, že stavebním úřadem po 1. lednu 2013 bude stavební úřad, který byl stavebním úřadem k 1. 7. 2012. Já bych jenom chtěl upozornit, že v tomto případě, kdyby náhodou některý kraj v mezidobí, tento měsíc, příští měsíc nebo minulý měsíc zrušil stavební úřad, tak on od 1. ledna opět znovu bude muset vzniknout. To je jedna z námitek.

Další taková námitka, kterou tam máme, a to je námitka zásadní, že přenáší odpovědnost, respektive povinnost za platbu u nařízených demolicí, které nařídí stavební úřad, tak dnes platí praxe, že pokud tedy není vlastník znám, platí náklady na demolici ta obec, ve které leží stavební úřad. Tímto senátním návrhem je povinnost přenesena na stát. Samozřejmě v tuto chvíli za prvé rozpočet s tímto nepočítá, za druhé si uvědomme že v tuto chvíli bychom touto změnou došli do naprosto nesystémového řešení, kdy je přenesená působnost státní správy, to znamená, že někdo rozhoduje a někdo jiný platí.

Další věc, která tam je a která mi vadí, je, a ne ten princip nebo ta podstata nebo ta myšlenka, ale ten způsob, je určité omezení řekněme pravomoci speciálních stavebních úřadů, kdy u sloučeného územního stavebního řízení je za stavební řízení odpovědný ten, který by normálně vydával územní rozhodnutí, a speciální stavební úřad by z toho byl vyloučen, pokud by se sám o to tedy nepřihlásil, a v opačném případě by se stal pouze dotčeným účastníkem. Je to opět podle našeho názoru nesystémové řešení z hlediska omezení působnosti speciálních stavebních úřadů.

Z tohoto důvodu bych vás požádal o podporu původního sněmovního tisku, jak byl schválen ve Sněmovně. Domníváme se, že to je podoba, která je systémovější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď bych dal slovo poslanci za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jaroslavu Krupkovi. Udělím slovo nejdřív jemu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, s ohledem na čas a na vystoupení, ve kterém přednesl své argumenty pan ministr, budu poměrně krátký.

Chci jenom zdůraznit, že celou normu Poslanecká sněmovna skutečně projednávala velmi důkladně. Některé podněty, které vyplývají z pozměňovacích návrhů ze Senátu, vyzněly i při projednávání jak na ministerstvu, tak v pracovní skupině, kterou jsme vytvořili při našem výboru. Bylo konstatováno, že v tuto chvíli není vhodné a dobré dělat určité kompetenční změny, protože stejně časem dojde k tomu, že bude muset dojít k reorganizaci veřejné správy. To na margo několika pozměňovacích návrhů, které se týkají přenesení kompetencí.

Druhá věc, o které se tady zmínil pan ministr, souvisí právě s finanční náhradou za demolice, které by byly nařízeny z moci úřední. I tato věc byla projednávána na půdě dokonce našeho výboru a tato potenciální změna nebyla podpořena právě z důvodu, že by pozměňovacím návrhem vznikly neplánované, poměrně možná rozsáhlé náklady pro Ministerstvo financí a obecně stát, protože je třeba si říct, že v tuto chvíli funguje poměrně seriózní samoregulace, která spočívá v tom, že jednotlivé stavební úřady si nedovolí jenom tak lehce vydat demolici a skutečně to zvažují, kdežto v opačném případě, kdyby byl placen ten, který tohle by zajišťoval finančně, to znamená, že by to zajišťoval stát, tak samozřejmě jakmile to nejde z vlastní kapsy, velice jednodušeji by se tyto příkazy vydávaly.

Z tohoto důvodu, i na základě odůvodnění, které tady přednesl pan ministr, bych doporučoval Poslanecké sněmovně setrvat na svém usnesení a nechat projít návrh, který odešel z Poslanecké sněmovny do Senátu. Děkuji vám.***




Přihlásit/registrovat se do ISP