(16.00 hodin)

 

Poslanec Marek Benda: Já to nechci komplikovat. Já spíš možná změnu, kterou bych navrhl k panu kolegu Tejcovi. Myslím, že má smysl, abychom to přerušili do ukončení legislativního procesu předchozího tisku. Ať už dopadne jakkoliv. Tady zamítneme, Senát zamítne, prezident, nebo schválíme, ale nemá cenu rozjet ty procesy vedle sebe. Takže do ukončení legislativního procesu předchozího tisku.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Přerušit do ukončení legislativního procesu předchozího tisku. Tak to znělo. S tím souhlasí i pan poslanec Tejc jako navrhovatel. 709 - to je ten předchozí tisk. Snad je to jasné, do kdy to přerušíme, což je podmínkou hlasování o přerušení. Myslím, že jste se tady shromáždili, takže jenom připomenu, že je tady shoda na tom, že bychom v této chvíli hlasovali o přerušení projednávání tisku do ukončení legislativního procesu tisku 709. To je podstata přerušení.

 

Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení projednávání tohoto tisku až do ukončení legislativního procesu tisku 709, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 157, přihlášeno je 161 poslanců, pro hlasovalo 137, proti 13. Takže to bylo přijato.

 

Panu senátorovi dám ještě slovo, než to ukončíme. Prosím pana senátora Vystrčila.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Já děkuji za slovo. Děkuji, že mi to pan předsedající umožnil dříve, to říkám v uvozovkách, než se o přerušení hlasovalo. Teď ale vážně. Jinak návrh pana Jeronýma Tejce považuji za velmi korektní. Děkuji za něj, protože ten text, který jsem já tady dneska představil, skutečně již jednou ve stejné podobě prvním čtením prošel. To znamená, to, že jste náš návrh odročili, považuji za korektní. Děkuji za to a věřím, že se v rámci druhého čtení třeba i prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu podaří najít řešení, které bude dobré pro hasiče a bude průchodné i Senátem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jinak už rozpravu nepovedeme. Já bych ukončil projednávání tohoto bodu a pokročíme k bodu dalšímu, což je bod číslo 100, kterým je

100.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákony
související se zavedením karty sociálních systémů
/sněmovní tisk 838/ - prvé čtení

Stanovisko vlády máme jako tisk 838/1. Předložený návrh by nám měla odůvodnit senátorka Božena Sekaninová, kterou tady vítám mezi námi. Já ji rovnou požádám, jestli by se ujala slova. Prosím, paní senátorko, můžete.

 

Senátorka Božena Sekaninová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, od prvopočátku byl záměr zavedení sKaret prezentován jako prostředek modernizace a především stamilionových úspor. Bývalý pan ministr Drábek deklaroval, že stát na doručování dávek prostřednictvím sKarty ušetří přes 200 milionů korun ročně. Ale zapomněl říci, že je vybere od příjemců dávek, kteří ze svých nízkých příjmů budou hradit nejrůznější bankovní poplatky, poštovné a podobně. Také se hovořilo o bezplatném výběru dávky. Ve skutečnosti se jednalo pouze o první výběr. A v kolika obcích našeho regionu nejsou žádné bankomaty, nemluvě o tom, kolik starších lidí nebo lidí se zdravotním postižením neumí či nemůže provést výběr z bankomatu. Obdobně diskutabilní je bezplatná platební funkce sKarty, protože jí budou moci využívat jen někteří občané. Jen málokterý obchod v menších obcích má platební terminál. A zkuste zaplatit obyčejný denní nákup, jako je pečivo, mléko, máslo, platební kartou.

Zavedení sKaret zasáhlo do každodenního života tisíců občanů, kteří nemají na rozhazování, kteří při svých výdajích počítají doslova s každou korunou. Potřebují od státu pomoc a podporu, místo toho jim stát život komplikuje a ještě více ztěžuje. A právě tyto důvody nás vedly k předložení návrhu, který zamezí porušení ustanovení Listiny základních práv a svobod o bezplatném přístupu všech občanů k sociální pomoci a kterým se omezuje platební funkce sKarty pouze na oblast dávek pomoci v hmotné nouzi. Zde tento způsob distribuce dávek by měl své oprávnění a splňoval by jistou regulační i kontrolní funkci s tím, že celý systém tak bude možné prakticky vyzkoušet a ověřit jeho funkčnost. V mezidobí jsme se však spolu s veřejností dozvěděli o dalších potížích se zaváděním sKaret. Například provizorium průkazů osob se zdravotním postižením nebo vážné pochybnosti o dostatečnosti zákonné úpravy pro angažování soukromého subjektu při výplatě dávek.

Závažné pochybnosti potvrdil i právní rozbor. Podle této analýzy Ministerstvo práce a sociálních věcí zcela překročilo své pravomoci dané zákonem, když smlouvu na sKarty vůbec uzavřelo. Takzvaná sKarta je veřejnou listinou, kterou vydává úřad práce v rámci výkonu veřejné moci. V právním státě je ale nepřípustné, aby podstatné podmínky pro výkon veřejné moci byly na základě zákonného zmocnění upraveny teprve podzákonným právním předpisem. Nikoliv právní předpis, ale teprve a výlučně podmínky České spořitelny stanoví příjemci dávky způsob vydání a používání karty, podmínky provádění platebních transakcí a pravidla platebního styku. Až v podmínkách České spořitelny se příjemce dozví o výši poplatků za některé úkony, které jsou nezanedbatelné. Činí od 100 do 304 korun za úkon. Dochází tak fakticky ke zpoplatnění spojenému s výplatou sociálních dávek, přičemž se tak neděje na základě zákona, ale prostřednictvím výše uvedené soukromoprávní smlouvy. Tím také dochází k porušení ustanovení článku 11 odst. 5 Listiny, podle něhož lze poplatky ukládat jen na základě zákona. Teprve v podmínkách České spořitelny se příjemce dávky také dozví, že doba platnosti karty je omezena na čtyři roky. Ale proč má být karta se čtyřletou dobou platnosti vydána člověku, který bude například pobírat dva měsíce dávky v nezaměstnanosti a pak už sKartu nikdy nevyužije?

Citovaná ustanovení podmínek České spořitelny svědčí o tom, že příjemce dávky, který se dostaví na úřad práce k vydání karty, je de facto nucen k bezvýhradné akceptaci těchto podmínek včetně výše zpoplatněných služeb. Akceptace tohoto dokumentu je v praxi vynucována jednotlivými zaměstnanci úřadu práce, jimž to ukládá metodika. Jinými slovy, státní správa si vynucovala a stále ještě vynucuje převzetí sKaret na občanech pod hrozbou zastavení výplaty dávek.

Smlouva tedy nemá žádný zákonný základ. Žádný zákon ani jiný právní předpis nestanoví, resp. nedovoluje, aby vydávání a provozování karty mohlo ministerstvo svěřit soukromému subjektu. Aby údaje obsažené v jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohly být spravovány někým jiným než Českou správou sociálního zabezpečení, aby orgán veřejné moci mohl zpracovávat osobní údaje fyzické osoby jen na základě vyhlášky. Žádný právní předpis nedovoluje, aby se s osobními údaji mohly seznamovat jiné osoby než zaměstnanci úřadu veřejné správy. Nedovoluje také, aby ministerstvo stanovilo další prolomení práva na informační sebeurčení prostřednictvím zavedení nového identifikačního průkazu bez předchozí zákonné úpravy. Dokonce sama ministryně práce a sociálních věcí veřejně přiznala, že vyplácení sociálních dávek není právně ošetřeno a probíhá bez platné legislativy. Vláda tak hazarduje s osudy tisíců občanů. A to byly také důvody, proč Senát postoupil Sněmovně další návrh, který ruší institut sociálních karet zcela.

Vážené kolegyně a kolegové, žijeme v době, která je příznačná hektickým životním rytmem. Svou mírou napomáhá i bouřlivě se vyvíjející elektronizace našich běžných činností. Také celý projekt sKaret může být vnímán jako forma modernizace a výplaty sociálních dávek.***




Přihlásit/registrovat se do ISP