(11.00 hodin)
(pokračuje Benda)

Co by zkoumali? Na detektoru lži by podrobovali poslance a jeho předsedu? Nebo co by tam dělali? Můžu vás ujistit, že ti budou první, kdo to podají k Ústavnímu soudu, že to je úplný nesmysl, že toto není v žádném případě jejich kompetence. Ale to je jiná věc.

Ale jenom říkám, že jestli směřuje vývoj této země posledních pět, sedm let k tomu, že voliči si berou iniciativu do svých rukou a prostřednictvím preferenčních hlasů si vybírají své kandidáty, tak vy tento prostor chcete zastavit tím, že ty kandidáty mají zpět vlastnit politické strany.

 

Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Kolegyně a kolegové, bohužel musíme projednávání tohoto bodu přerušit, protože na 11 hodin máme pevně zařazený bod, který byl přerušen v úterý 19. 3. Jedná se o informaci ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem sKaret.

1.
Informace ministryně práce a sociálních věcí k aktuální situaci kolem sKaret

Tento bod byl přerušen ve stadiu obecné rozpravy. Do této rozpravy byla v té chvíli přihlášena paní kolegyně Klasnová. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Klasnová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Protože tento bod byl v úterý přerušen, dovolte mi shrnout některé stěžejní výhrady vůči nesystémovému projektu sKaret.

Když se začal projekt sKarty diskutovat v koalici, tak byl představován jako projekt, který má především znamenat větší adresnost dávek v hmotné nouzi, měl znamenat zamezení případnému zneužívání dávek v hmotné nouzi. V druhé řadě měl přinést jistou úsporu státu. V průběhu času ale sKarta nabrala zcela jiný rozměr. Minule jsem tady diskutovala o velmi sporné smlouvě mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Českou spořitelnou, protože i tehdy jsme byli ujišťováni, že celý ten projekt se nebude týkat pojistných dávek, že se nebude týkat starobních důchodů. Nakonec ta smlouva s Českou spořitelnou byla uzavřena na 98 % všech dávek včetně starobních důchodů. Čím dál tím více tedy ta sKarta připomíná podobný projekt, jako je pražská Opencard nebo IZIP. A já bych ráda zopakovala některé ty stručné připomínky nebo otazníky nad celým tím projektem.

Přečetla jsem si novelu, kterou chystá Ministerstvo práce a sociálních věcí a kterou poslalo do připomínkového řízení. Z té novely vyplývá, že setrvání na sKartách už nepřinese de facto žádný užitek ani příjemcům sociálních dávek, ale po odpadnutí povinné platební funkce mám pocit, že to nepřinese žádný užitek ani České spořitelně. Mě by tedy zajímalo, a to byl ten dotaz, který jsem tady vznesla v úterý, a protože byl bod přerušen, nedostala jsem na něj odpověď, zajímalo by mě, jaký užitek přinese tedy státu. Proč na něm nadále vláda trvá. Proč odmítá zrušit projekt sKaret, když v podstatě je patrné, že celá ta věc přestává postrádat smysl (?).

Ta představa, že bude sKarta sloužit jako průkazka pro komunikaci s Úřadem práce místo občanského průkazu, v podstatě jen dokazuje, že smysl sKarty se hledá až ex post, až dodatečně. Pro komunikaci se státním orgánem by měly dostatečně stačit občanské průkazy nebo průkazy obdobné. Z té legislativy, které Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje, vyplývá, že žádné jiné údaje, než jsou údaje na občanském průkazu, sKarta obsahovat nebude. Dokonce nebude obsahovat ani fotografii. Fotografie bude povinná pouze u průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Jediné, co tam bude navíc, je tedy číslo v tom systému.

Takže je to velmi zvláštní, zavání to, jak jsem tady říkala již minule, pokusem o privatizaci státní moci. Nevím, jak lze nutit občany, aby využívali služeb soukromého subjektu, a přitom to jsou věci, které by měl zajišťovat stát. Když jsme se bavili o této možnosti ještě v koalici a nebylo ze začátku patrné, že to bude věc, kterou dostane přidělenu vyloženě Česká spořitelna, tak ten dobrovolný systém, moci si zvolit to, že výplata dávek půjde dané osobě na účet, by snad nebyl v ničem špatný. Kdyby to ovšem byla volná soutěž mezi bankovními domy, kdyby si mohl klient vybrat, protože řada osob má účet u některého z bankovních domů, ale nemusí to být zrovna u České spořitelny. To je věc, která šla také úplně mimo diskusi, která byla v koalici. Potom už to šlo přímo v režii TOP 09, respektive Ministerstva práce a sociálních věcí. Takže toto mi také stále není jasné. Proč by si nemohla osoba, která by chtěla, aby jí dávky šly na účet, proč by si nemohla vybrat jakýkoli jiný bankovní dům. Proč by stát nemohl nadefinovat nějaké podmínky, které by musely tyto bankovní domy splňovat pro tuto službu.

Velmi diskutabilní, a jistě jste dostali, vážené kolegyně, vážení kolegové, také dopisy od Národní rady zdravotně postižených, velmi diskutabilní je využití karty sociálních systémů jako karty, nebo respektive průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Já si myslím, že bankovní činnost nemá nic společného s vydáváním průkazek TPZ, TP nebo ZTP/P. Je to podobné, jako kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu s Českou spořitelnou, že Česká spořitelna bude pro osoby v hmotné nouzi péci housky. To zkrátka nemá absolutně nic společného s činností banky.

Navíc, a to považuji za velmi podstatné, samy osoby zdravotně postižené vnímají používání sKaret jako diskriminační. Takzvaným v uvozovkách zdravým osobám budou sKarty vydávány na nějakou dobu přechodnou, myslím, že maximálně čtyři roky, po dobu, dokud budou nezaměstnaní nebo budou trpět hmotnou nouzí nebo budou na rodičovské dovolené. Postiženým osobám v podstatě zůstává tento dokument napořád. Když bych měla citovat přímo připomínky, které nám byly zaslány, a jistě ne pouze mně, ze strany zdravotně postižených, vnímají to jako diskriminační. A podle článku 4 Obecné závazky odstavec 1 písmeno b) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, které zní, že by měly státy přijmout veškerá odpovídající opatření včetně opatření legislativních s cílem změnit nebo zrušit existující zákony, předpisy, zvyklosti a praktiky, které jsou zdrojem diskriminace vůči osobám se zdravotním postižením. Bylo by jistě samozřejmě korektní, aby se tímto řídila také naše vláda.

Už jsem na začátku řekla, že když pominu další nesrovnalosti, tak to, aby v podstatě karta, která bude povinná pouze v té identifikační funkci, je duplicitní, protože zde máme občanské průkazy, tak se tedy znovu ptám, k čemu, proč tato karta má být a zda si Ministerstvo práce a sociálních věcí uvědomuje, že ve chvíli, kdy ta karta nebude mít povinnost mít na sobě fotografii, podobu člověka, že to může být i velmi problematické z hlediska užívání tohoto identifikačního dokladu. Dále, a to stále není řešeno tím návrhem z Ministerstva práce a sociálních věcí, že dle Úřadu pro ochranu osobních údajů jednoznačně vyplývá, že údaje pro sKartu byly a jsou shromažďovány a poskytovány v rozporu se zákonem.

Za poslední, co bych tady ráda slyšela z úst paní ministryně práce a sociálních věcí, je představa Ministerstva práce a sociálních věcí o ekonomických dopadech. Nebyla provedena, nebo já jsem se aspoň nedočetla v důvodové zprávě k navrhované změně legislativy, jakási analýza ekonomických dopadů. Já se domnívám, že samozřejmě s sKartou budou další náklady. To jsem tady také uvedla už v úterý. Protože minimálně se hovoří o čtečkách těchto karet na úřadech práce. Mě by zajímalo, jestli je nějaká představa Ministerstva práce a sociálních věcí, kolik tyto čtečky budou stát, kdo to bude hradit. Další vysoké náklady vzniknou v souvislosti s využíváním karty sociálních systémů. Vzhledem k tomu, že tady je určitá životnost sKarty, budou náklady na výměnu sKaret. Další asi otazník, který zde je, je vůbec otazník okolo softwaru dodávaného firmou Fujitsu. A je tedy nejisté, zda bude systém vůbec na čem provozovat.***




Přihlásit/registrovat se do ISP