(10.50 hodin)
(pokračuje Řápková)

Vládní návrh zákona v podmínkách pro získání statusu uvádí, že není možné, aby neziskové organizace rozdělovaly zisk mezi zakladatele, společníky, členy orgánů apod. Toto ustanovení však bohužel nevylučuje, aby zisk byl rozdělen mezi jiné, takzvané nastrčené osoby. Bylo by tedy vhodné zamezit některým pseudopodnikatelským subjektům, které se objevují pod hlavičkou neziskových organizací, zneužívat zisk jen pro svůj prospěch. Je třeba, aby k takovému rozdělování nedocházelo a tento zisk by měl zůstávat v neziskových organizacích, které by ho dále investovaly nebo využívaly pro vlastní činnost.

Dále vládní návrh zákona neobsahuje povinnost pro dané organizace zveřejňovat alespoň základní informace o jejich činnosti na veřejně přístupných internetových stránkách. Bylo by tedy vhodnější, abychom takovou povinnost nově stanovili, a umožnili tedy nejen veřejnosti, ale i příslušným kontrolním orgánům získat lepší nebo dokonalejší přehled o aktivitách, které tyto organizace vykonávají.

Dále vládní návrh zákona správně pamatuje na bezúhonnost právnické osoby, která chce získat status veřejné prospěšnosti, a také jejích zakladatelů a členů orgánů. Bylo by však vhodné, abychom mohli stanovit výjimku z bezúhonnosti, a to v případech, kdy zakladatel je již po smrti a nezisková organizace byla založena z jeho vůle. To znamená upřednostnit za takových okolností takzvaný bohulibý záměr zemřelého založit po smrti organizaci, která bude vykonávat dobročinnou činnost, před požadavkem na jeho bezúhonnost.

Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti také připouští možnost vést jednoduché účetnictví. Ale jednoduché účetnictví neumožňuje standardizované vykazování účetních informací, nelze z něj například sestavit standardní rozvahu nebo výsledovku. Abychom zajistili transparentnější účetní vykazování, bylo by vhodné z okruhu právnických osob způsobilých nabýt status veřejné prospěšnosti vyloučit ty, které budou účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví.

Vládní návrh zákona také stanoví jednoznačně přísnější kritéria pro fungování organizací, které chtějí být považovány za veřejně prospěšné a mají ambici čerpat veřejné prostředky. V duchu této zásady by ale bylo spravedlivější zakomponovat do zákona i určitý příslib benefitů právě pro takové organizace se statusem veřejné prospěšnosti.

Nakonec vládní návrh zákona podrobně vymezuje i následky porušení právní povinnosti ze strany neziskové organizace, která získá status, a v zájmu lepší vymahatelnosti povinností stanovených zákonem by bylo vhodné navíc doplnit i povinnost pro orgán veřejné moci, například správce daně apod., který se při výkonu své činnosti dozví, že právnická osoba se statusem přestala splňovat některou z podmínek spojených s právem na zápis statusu nebo že porušila některou z povinností tohoto zákona, tak aby takový orgán veřejné moci měl povinnost tuto skutečnost oznámit tomu, kdo vede veřejný rejstřík, a mohly být vyvozeny příslušné důsledky.

Dámy a pánové, všechny mnou uvedené připomínky k vládnímu návrhu jsou obsaženy v pozměňovacím návrhu, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní poslankyni Řápkové. Pan poslanec Chvojka je dalším přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, já jen krátce k tomuto tisku. Mám podaný pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Nehlásí. Končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou. Paní poslankyně Řápková má slovo, poté pan poslanec Chvojka.

 

Poslankyně Ivana Řápková: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, členové vlády, kolegyně, kolegové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který jsem podala společně s kolegy panem poslancem Bauerem a s panem poslancem Husákem. V systému je uveden pod číslem 7193. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan poslanec Chvojka. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který všichni najdete vložený v systému. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také. Paní poslankyně Weberová.

 

Poslankyně Ivana Weberová: Já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je načten v systému pod číslem 7192. Jedná se o ryze technický pozměňovací návrh, který vlastně doplňuje sankci za porušení povinností tak, aby bylo postaveno najisto, že touto sankcí může být právě odnětí statusu veřejné prospěšnosti té společnosti, která by porušila podmínky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Prosím o další přihlášky do podrobné rozpravy. Nejsou žádné. Končím tedy podrobnou rozpravu. Končím druhé čtení sněmovního tisku 989, bodu 35. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Zahajuji projednávání bodu

50.
Vládní návrh zákona o státním zastupitelství
/sněmovní tisk 1054/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pane ministře, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, tento zákon, který je zde předkládán, je předmětem široké veřejné diskuse již delší dobu a je předmětem i diskuse odborné. Dovolte mi, abych v základních rysech objasnil, s čím tento nový návrh zákona o státním zastupitelství přichází.

Základními cíli této plánované právní úpravy je za prvé zefektivnění činnosti soustavy státního zastupitelství, za druhé boj proti korupci a za třetí posílení nezávislosti soustavy státního zastupitelství.

Za nejvýznamnější odchylky od současné právní úpravy, které směřují k naplnění těchto cílů, lze považovat změny v oblasti jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a stanovení jejich funkčního období, úpravu práva státního zástupce odmítnout splnění pokynů bezprostředně vyššího státního zastupitelství nebo vedoucího státního zástupce nejen tehdy, má-li za to, že je v rozporu se zákonem, ale i tehdy, má-li za to, že pokyn je v rozporu s právní naukou nebo ustálenou rozhodovací praxí.

Zredukování soustavy státního zastupitelství zrušením vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, jejichž agenda bude převedena na Nejvyšší státní zastupitelství a krajská státní zastupitelství a zčásti na speciální protikorupční úřad. Měl by být zřízen Úřad pro potírání korupce jako součást Nejvyššího státního zastupitelství, když tento úřad bude vykonávat působnost na celém území státu a státního zastupitelství ve věcech trestných činů přijetí úplatku, podplacení a nepřímého úplatkářství, zvlášť závažných zločinů spáchaných úředními osobami v souvislosti s jejich funkcí a některých dalších deliktů.

Dále byl měl být zřízen poradní sbor státního zastupitelství, se kterým budou muset být projednány některé zásadní otázky - ale zdůrazňuji projednány. Tento poradní sbor nebude sborem samosprávným, ale bude mít pouze pravomoc vyjadřovat se k některým otázkám.

Myslím, že na úvod prvního čtení tato informace stačí. Já bych teď jen rád konstatoval, že přijetí tohoto zákona má smysl v zásadě jen tehdy, pokud najde širší politickou podporu, to znamená nebude schválen pouze koalicí, ale i opozicí. Měl by to být zákon, který by v těch základních stavebních kamenech, které v sobě obsahuje, měl být platný na deset a více let, nikoliv že po nějakých volbách vždycky bude docházet k zásadním změnám soustavy státního zastupitelství.

Dovolte mi konstatovat ještě následující. Tento zákon musí vycházet z toho, kde se nachází soustava státního zastupitelství podle platné Ústavy. Já bych rád zopakoval a zdůraznil, že státní zastupitelství podle české Ústavy je součástí moci výkonné. Odpovědnost za soustavu státního zastupitelství a její činnost vůči Sněmovně nese vláda, resp. ministr spravedlnosti, to znamená, že na jedné straně je potřeba se bavit o nezávislosti státního zastupitelství, na straně druhé je potřeba vždy mít na paměti, že zodpovědnost mají představitelé výkonné moci, to je vláda, to znamená, že nemůžeme zase vytvářet nějakou samostatnou soustavu, která v podstatě nemusí být odpovědná vůbec nikomu a bude sama o sobě.

Rád bych ještě řekl, že zvláštní ochranu podle naší Ústavy má soustava soudní a soudci, nikoliv státní zástupci, kteří požívají také ochranu, ale nemůžeme dojít k tomu, že by státní zástupci mohli mít větší kompetence, než mají soudci, neboť soudní moc je samostatnou soudní mocí a má kromě jiného svou samostatnou hlavu v Ústavě, zatímco státní zástupci, jak už jsem říkal, jsou součástí čehosi širšího, čemu se říká výkonná moc. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP