(10.40 hodin)

 

Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý den, pane předsedo, dámy a pánové. Zákon o vnitrozemské plavbě je z roku 1995 a v průběhu téměř sedmnácti let prošel jen velmi omezenými novelizacemi. Současný návrh zákona reaguje na řadu změn v evropské i české legislativě, zásadně pak na povinnosti členského státu Evropské unie od vstupu České republiky do Evropské unie. Tento návrh prošel již schválením vlády v roce 2013 a byl zaslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Vzhledem k rozpuštění Sněmovny v roce 2013 již nebyl projednán, a protože primárně řeší implementaci příslušných evropských směrnic a nařízení, uplynuly termíny stanovené pro tuto implementaci.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem doporučuji vyjádřit souhlas s projednáním a přikázáním do hospodářského výboru a návrh na zkrácení lhůty k projednání v hospodářském výboru o 30 dnů. Současně doporučuji následné projednání a přijetí novely v průběhu příští, to jest červnové schůze. Důvodem je probíhající řízení o porušení smlouvy s Evropskou unií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní chce někdo přihlásit. V tento moment neregistruji žádné přihlášené do rozpravy. V tom případě končím obecnou rozpravu a chci se zeptat na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Chcete závěrečné slovo? Nechcete. Děkuji.

Zaznamenal jsem, že bychom měli dát hlasovat o zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Zaznamenal jsem dobře tento návrh, pane navrhovateli, pane zpravodaji? (Kývají souhlasně.) Ano, takže na 30 dnů. V tento moment vás všechny odhlásím, protože to vypadá, že se opět změnil počet lidí přítomných v sále. Odhlašuji vás a žádám vás o opětovné přihlášení do systému. Děkuji vám.

 

V tento moment zahajuji hlasování o tom, že zkrátíme lhůtu projednávání daného zákona na 30 dnů. Zahajuji hlasování číslo 38 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Případně kdo se zdržel? Končím toto hlasování.

V hlasování číslo 38 přítomno v sále 124, pro přijetí tohoto návrhu bylo 119. To znamená, návrh na zkrácení lhůty byl přijat.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Chci se zeptat, zda máte někdo jiný návrh k projednání do dalšího výboru. Nevidím, že by se k takovému návrhu někdo hlásil. Přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování číslo 39 s tím, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Je to hlasování číslo 39. Kdo souhlasíte, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel?

Končím hlasování číslo 39, přítomno v sále je 129 poslanců, pro hlasovalo 127. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání hospodářskému výboru. Končím projednávání tohoto bodu a budeme pokračovat dál.

 

Dalším bodem programu je

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu
/sněmovní tisk 179/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda a ministr financí pan Andrej Babiš. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám zde představil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu. Předloženým návrhem zákona se provádějí určité technické změny v některých zákonech upravujících finanční trh. Konkrétně se jedná o zákon o platebním styku, zákon o omezení plateb v hotovosti a zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Novelou zákona o platebním styku se do českého práva implementuje evropské nařízení, které stanoví, že platby v eurech budou muset být v budoucnu prováděny v jednotných celoevropských standardech. Toto nařízení začne být pro Českou republiku jako pro neeurový členský stát sice závazné až v roce 2016, ale již nyní musíme provést některé související změny v našem právním řádu.

Novela zákona o omezení plateb v hotovosti reaguje na jeden z rozsudků Nejvyššího správního soudu z roku 2011. Nejvyšší správní soud tehdy poněkud překvapivě rozhodl, že zákon o omezení plateb se vztahuje pouze na případy, kdy se platbou uhrazuje již existující závazek. Tím z působnosti tohoto zákona vypadly například půjčky nebo dary. Ministerstvo financí se domnívá, že pro to není žádný věcný důvod, a proto navrhujeme upravit zákon o omezení plateb v hotovosti tak, aby se vztahoval na všechny platby bez ohledu na jejich právní titul. K rozšíření působnosti tohoto zákona dochází rovněž v důsledku snížení limitu pro povinné bezhotovostní placení, který se v souladu s programovým prohlášením vlády snižuje z 350 tisíc korun a 270 tisíc korun.

Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích reaguje na skutečnost, že nový občanský zákoník zrušil někdejší zákon o pojistné smlouvě, aniž by převzal ustanovení o informační povinnosti vůči klientům pojišťoven. Tato ustanovení se proto nyní doplňují do zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, poslanci, žádám vás o vyslovení souhlasu s návrhem tohoto zákona, s nímž se zcela ztotožňuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo vlády, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. Příjemné dopoledne, milé kolegyně, kolegové. K tomuto návrhu a k úvodu, který přednesl pan ministr financí, lze jenom dodat, že je to novela, která vychází samozřejmě z jisté harmonizační povinnosti, ale není pouze harmonizační. Reaguje i na některé další skutečnosti, z nichž ty podstatné pan ministr financí zmínil - Nejvyšší správní soud, programové prohlášení vlády, zásah do občanského zákoníku a tak dále.

V podstatě ta evropská norma je dost důležitým krokem k naplnění projektu SEPA, tedy v podstatě jednotného platebního prostoru. A i když je pravdou, že Česká republika není členem eurozóny, tak vzhledem k našemu úzkému napojení na eurozónu je jistě logické, že chceme tento mechanismus rovněž budovat v příslušných etapách, z nichž ta konečná je v roce 2016. Vzhledem k tomu, že je to novela poměrně rozsáhlá, tak samozřejmě lze očekávat pozornost především korporátních subjektů, které provádějí zhusta ony platby v eurech, samozřejmě se to týká i subjektů v oblasti finančního trhu, směnárenství atd., a nepochybně i dohledový orgán v této oblasti, to znamená Česká národní banka.

Uvidíme, co přinese druhé čtení, ale tak jak je to předloženo, si myslím, že jde o věc racionální, a za sebe ji mohu doporučit k projednání, aby bez problémů prošla prvním čtením. Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP