(18.20 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

Tímto hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 71. Přihlášeno 171 poslanců, z čehož je pro 136, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Tímto tento bod končím.

 

Přistupujeme k projednávání bodu

48.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací změna čl. 8 Římského statutu
Mezinárodního trestního soudu přijatá dne 10. června 2010
na Revizní konferenci Římského statutu v Kampale
/sněmovní tisk 161/ - prvé čtení

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne.

Jedná se tedy o tisk 161, vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu k vyslovení souhlasu s ratifikací článek 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Dovolte mi, abych tedy požádal Sněmovnu, abychom v prvním čtení projednali tuto změnu, která byla vlastně poměrně dlouho připravovaná. Jenom připomenu, že se změna týká Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který sídlí v Haagu a je oprávněn soudit jednotlivce za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. To znamená v případě, že není stát schopen stíhat tyto zločiny sám, nebo z nějakých jiných různých důvodů, tak tedy vznikl Mezinárodní trestní soud, který je připraven tyto typy zločinů - genocida, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti - soudit. Vím, že někteří si pamatujete, že podobné typy zločinů byly souzeny i v minulosti bez tohoto Mezinárodního trestního soudu, protože to byly tribunály, které byly vytvořeny ad hoc. Takto byl třeba vytvořen ke zločinům v Jugoslávii, to byl ad hoc tribunál. To nebyl stálý tribunál. Nebo třeba v Libanonu, když byl zabit Hariri, premiér, který byl rozmetán výbušninou v autě, tak byl také zřízen speciální tribunál v Haagu, ale to nebyl stálý. Dneska máme stálý Mezinárodní trestní soud, který se ale opravdu soustřeďuje pouze na zločiny, které jsem vyjmenoval. V rámci tohoto soudu to, co bylo upraveno a co se týká této změny, já se to pokusím nějak vysvětlit, aby bylo zřejmé, v čem je podstata úpravy.

Zjednodušeně jde o to, aby zločiny, které byly zločiny mezi státy, jimi byly, i pokud se podobný způsob chování použije uvnitř státu. To znamená, že dnes to bylo tak, že se například mezi státy nesměly používat chemické zbraně a nesměly se používat speciální tříštivé náboje a podobně. Nicméně pokud takovéto náboje byly použity uvnitř státu třeba proti teroristům, tak to bylo hodnoceno jinak, protože odborníci říkali, že je to někdy jediný způsob, jak zasáhnout. Tady byly rozličnosti mezi tím, co bylo dovoleno vnitrostátně, a tím, co existovalo jako zločiny spáchané v jednání mezi státy. Opakuji: jsou to jedy, chemické zbraně a tříštivé náboje nebo typy těchto speciálních nábojů, které byly ve vnitrostátních věcech tolerovány. Nyní se vlastně jedná o to, že po dlouhé době by mělo platit to, že jednání, které je trestné v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, by mělo být stejně tak trestné i na úrovni vnitrostátní. To je vlastně výsledek jednání, která se vedla a která nakonec vedla ke shodnému názoru, že rozdíl, který se tu dlouho dělal, by se dělat do budoucna neměl. A to je úprava, kterou bychom se tady měli zabývat. To je v podstatě to, čím bychom se nyní měli zabývat ve výborech a posoudit tuto úpravu Římského statutu. Tohle je věcně obsah toho, co předkládám a co bych byl rád, kdyby výbory Sněmovny projednaly.

Takže tolik snad do prvního čtení může být dostatečné. Nechci to natahovat. K uvedení tohoto materiálu by to mohl být dostatek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Dříve než dám slovo zpravodaji pro prvé čtení, musíme odhlasovat návrh na změnu zpravodaje. Původně byl určený pan poslanec Milan Šarapatka, který zpravodajem nebude. Je tady návrh na nového zpravodaje, a to paní Janu Fischerovou.

Zahajuji hlasování o návrhu na změnu zpravodaje pro toto čtení na paní poslankyni Janu Fischerovou. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování pořadové číslo 72. Přihlášeno je 173 poslanců, pro 127, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a novým zpravodajem tohoto tisku je paní poslankyně Jana Fischerová.

 

Prosím ji, aby se ujala slova. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Já už dodám maximálně to, že poslancům a poslankyním tento tisk byl doručen 1. dubna, čili na apríla. Ale prosím vás, je to vážná věc, je to v pořádku. Jak řekl pan ministr zahraničí, tak dlouhodobou koncepcí zahraniční politiky našeho státu je budování mezinárodního trestního soudnictví. Od roku 2012 zde máme i svého zástupce, čili českého soudce.

To by bylo v krátkosti všechno a já doporučuji postoupit tento sněmovní tisk 161 do druhého čtení a podobně jako organizační výbor doporučuji přikázat k projednání zahraničnímu výboru. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dříve než otevřu obecnou rozpravu, další omluvy. Paní poslankyně Langšádlová se omlouvá z dnešního jednání od 18.45 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Marek Benda se omlouvá z dnešního jednání od 19 hodin. Děkuji.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášenou paní poslankyni Konečnou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce za představení této smlouvy, nicméně ani jeden neupozornil na to, že si v této smlouvě Česká republika na Revizní konferenci vyjednala podmínku, kterou do změn článku 8 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu zahrnula ustanovení, že zákaz střel, které se v lidském těle snadno rozpínají či zplošťují, například střel s tvrdým pláštěm, který zcela nezakrývá jádro nebo je perforován zářezy, se pro ni netýká činností policejního charakteru v rámci vynucování práva a zajišťování veřejné bezpečnosti, které nezakládají přímou účast v ozbrojeném konfliktu, jako je například záchrana rukojmí a zneškodnění únosců civilních letadel. Tyto dvě situace jsou zde uvedeny jako příklad vynucování práva a zajištění veřejné bezpečnosti. To jsou však pojmy, pod které bychom mohli zahrnout v podstatě jakoukoliv policejní činnost. A já opravdu nevidím jediný důvod, proč by měla mít policie povoleno používat tyto střely k zajišťování veřejné bezpečnosti a ne jen v určitých vyspecifikovaných situacích.***




Přihlásit/registrovat se do ISP