(17.50 hodin)
(pokračuje Grospič)

Co je podstatné a poměrně rozsáhle upravované, je celá část, která náleží způsobu projednávání petic Senátem, kde dochází povinně k stanovení výboru příslušného k projednávání petic, a tento výbor by se nemohl napříště svého práva zhostit tím, že jej přepustí jinému státnímu orgánu nebo jinému orgánu Senátu, a pokud by tam procesní důvod vznikl, tak by u petic a u těchto věcí muselo vždy napříště rozhodnout plénum Senátu.

Myslím si, že ten návrh zcela určitě vyvolá ještě diskusi zde v Poslanecké sněmovně nebo přinejmenším na ústavněprávním výboru, z pohledu však zpravodajské zprávy bych chtěl říci, že jej doporučuji k propuštění v prvém čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní přihlášku pana poslance Františka Laudáta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se předkladatele zeptal, ono to tady nezaznělo, když se zasahuje do způsobu jednání horní nebo dolní komory, je to vždy citlivá věc, hrozí tam válcování. Co tady předkládáte, je konsensuální návrh, nebo zda to bylo protlačeno nějakou většinou, zda některé kluby hlasovaly proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Jinou přihlášku do rozpravy nemám. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Předpokládám, že pan senátor bude chtít odpovědět na otázku kolegy Laudáta. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Miroslav Nenutil: Mohu říct ano, je to na základě, tuším, tříleté práce komise pro Ústavu a parlamentní procedury. Není to záležitost posledních měsíců. Musím říct, že původně byl ten návrh ještě přísnější a rozsáhlejší, ale po, tuším, dvojím opětovném projednávání právě ve zmíněné komisi i v ústavněprávním výboru došlo k této shodě. A podle hlasování Senátu je zřejmé, že to není těsné vítězství většiny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Závěrečné slovo pana zpravodaje. Nemá zájem. Děkuji. Protože nepadly žádné návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, ani na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat přikázáním výboru k projednání.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat jenom tento návrh, a to hlasováním 43, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 43, z přihlášených 151 poslance pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu a lhůta k projednání zůstává podle zákona o jednacím řádu 60 dnů. Děkuji panu senátorovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 46.

 

Vážené paní kolegyně, páni kolegové, budeme pokračovat bodem

47.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 155/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 155/1.

Z pověření Senátu předložený návrh uvede senátor Jaroslav Zeman, a než se ujme slova, požádám paní poslankyni Jitku Chalánkovou, která je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujala místo u stolku zpravodajů a sledovala diskusi. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Jaroslav Zeman: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám jménem Senátu představil senátní návrh na změnu zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, týkající se doplatku na bydlení. Cílem tohoto návrhu je zamezit vyplácení více doplatků na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních.

Dnes se nepřiměřeně poskytují státní prostředky a přeplácejí se tak náklady na bydlení v určitých lokalitách či objektech, které mnohonásobně převyšují náklady v místě obvyklé pro danou formu bydlení, což je nehospodárné a nepřijatelné.

Nízkopříjmové skupiny obyvatel mají ochranu v oblasti bydlení zajištěnu dvěma dávkami - příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Počet příjemců obou dávek narůstá, avšak u doplatku je tento nárůst značný, a to právě u jiné formy bydlení, což jsou právě ubytovny. Ne tak u bydlení nájemního, vlastnického nebo družstevního. Pro ilustraci uvedu několik čísel výplaty dávky doplatku na bydlení. V roce 2011 bylo vyplaceno 850 milionů. V roce 2012 to již bylo 1 673 milionů a v loňském roce, v roce 2013, dokonce 2 814 milionů. To už jsou částky pro státní rozpočet významné, a proto je nutné tuto situaci, tento stav, neprodleně řešit.

V senátním návrhu je do zákona o pomoci v hmotné nouzi zapracována možnost vyplácení jednoho doplatku na bydlení do jednoho bytu či obytné místnosti v ubytovacích zařízeních. V současné době je okruh společně posuzovaných osob těžko stanovitelný a v praxi se stává, že v jednom bytě či obytné místnosti ubytovacího zařízení je více okruhů společně posuzovaných osob. To pak vede k situaci, že se vyplácí více doplatků na bydlení do jednoho bytu, a právě této skutečnosti začali využívat majitelé ubytoven, kdy doplatek na bydlení mnohonásobně převýší nájemné v místě obvyklé. Je tedy potřeba jasně stanovit pravidlo, aby se odůvodněné náklady na bydlení rozpočetly na všechny osoby užívající daný prostor a k přeplácení již nedocházelo. Tato změna je realizována úpravou okruhu společně posuzovaných osob, kdy se vždy pro doplatek na bydlení budou v konečné fázi hodnocení nároku posuzovat osoby, které společně fakticky užívají byt nebo místnost v ubytovacím zařízení.

Také navrhujeme, aby výše doplatku na bydlení, který se vyplácí do ubytovacích zařízení, byla ve výši v místě obvyklé, maximálně však je ponechána výše normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře. Je potřeba zamezit převážně vlastníkům ubytoven, aby si určovali ceny podle normativu ze státní sociální podpory, a naopak ponechat možnost orgánu pomoci v hmotné nouzi uvážit, v jaké výši a případně co vedle základních nákladů na bydlení bude za odůvodněné náklady na bydlení v této formě považovat. Orgán pomoci v hmotné nouzi tak může určit výši úhrady, která je v místě obvyklá, a ne kterou majitel ubytovny deklaruje. V konečném důsledku povede tato změna i ke zjednodušení administrace doplatku na bydlení.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tento návrh je způsobilý zamezit dalšímu neefektivnímu poskytování doplatku na bydlení, několikanásobnému přeplácení majitelů ubytoven a plýtvání státními prostředky. Někteří budou namítat, že by bylo dobré mít k dispozici komplexnější návrh, který by se zabýval sociálním bydlením jako takovým, ale trvá to již příliš dlouho a stále k omezení zneužívání doplatků na bydlení nedošlo. Tímto návrhem však máme šanci jednat neprodleně a zneužívání dávky zastavit, a proto si vás dovoluji za předkladatele požádat o postoupení tohoto návrhu do výboru a problematikou se vážně zabývat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Jaroslavu Zemanovi za úvodní slovo a nyní žádám paní zpravodajku Jitku Chalánkovou o její zpravodajskou zprávu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, byli jste seznámeni se sněmovním tiskem 155, což je senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Pan senátor vás podrobně provedl tímto návrhem zákona, který má omezit přeplácení doplatků na bydlení, které jsou poskytovány jako dávka poskytovaná podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Byli jste podrobně seznámeni i s vývojem těchto dávek a množstvím finančních prostředků, které se do této oblasti poskytují. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP