(11.10 hodin)
(pokračuje Bartošek)

Nyní otevírám další pevně zařazený bod na jednání Sněmovny. Je to

20.
Návrh poslanců Jaroslava Foldyny, Jeronýma Tejce, Michala Haška a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém
vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů
(zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi),
ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.
/sněmovní tisk 144/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

S přednostním právem pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, jménem dvou poslaneckých klubů TOP 09 a ODS vznáším veto na projednávání tohoto návrhu podle § 90.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě budeme pokračovat řádným projednáváním. Nyní prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele pan poslanec Jaroslav Foldyna. (Poslanec Foldyna přenechává slovo poslanci Tejcovi.) V tom případě měním a bude to pan poslanec Jeroným Tejc. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych krátce odůvodnil návrh zákona, kterým se mění zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. (V sále je silný hluk.)

Zákon, který řeší tzv. církevní restituce, byl schválen v této Poslanecké sněmovně definitivně 8. listopadu 2012. Mimochodem je to stejný den, jen o 392 let později, než ve který se odehrála bitva na Bílé hoře. A snad i symbolicky, tedy nad ránem právě 8. listopadu, byl schválen zákon, který podle našeho názoru byl nejen věcně nesprávný, ale také obsahoval řadu chybných předpokladů.

Jedním z těch chybných předpokladů bylo, že bude možné ve lhůtě šesti měsíců rozhodnout o vydání např. nemovitostí, ať už se to týká zemědělské, nebo lesní půdy -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče. Já vás na chvilku přeruším a požádám vás, kolegyně a kolegové, jestli máte něco neodkladného k řešení, jděte do předsálí, ať dobře slyšíme předkladatele. Děkuji. Prosím pokračujte.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Cílem zákona, který navrhujeme, je prodloužení lhůt, ve kterých má dojít k uzavření dohody o vydání nemovitosti a také podle toho návrhu zákona k prodloužení lhůt, které jsou určeny pro kontrolu těchto dohod. Jednoduše řečeno, snažíme se o to, aby stát a státní orgány, které dohody uzavírají, ale především které je kontrolují, měly dostatek času na to, aby takovou kontrolu provedly, aby podle zákona o majetkovém vyrovnání nebyly vydány nemovitosti, především nemovitosti ve velké hodnotě, které by vydány být neměly. Protože zvrátit ono vydání po uzavření dohody a poté, co proběhne ona kontrola, již nebude fakticky možné.

Chtěl bych upozornit na to, že ta lhůta se musí prodloužit zejména proto, že jedna instituce podle tohoto zákona vydává, resp. rozhoduje a zároveň sama sebe kontroluje - to je v případě Státního pozemkového úřadu. Bylo to rozhodnutí tehdejší vlády, tehdejší většiny ve Sněmovně, která sloučila tyto úřady. Myslím si, že to nebylo rozhodnutí správné. Na tom už bohužel nic nezměníme. Ale právě proto je třeba, abychom dali alespoň dostatečný čas pro onu kontrolu.

Zatímco církve a náboženské společnosti měly dvanáct měsíců od účinnosti zákona na to, aby shromáždily potřebná data a požádaly, tak stát má v zásadě jen šest měsíců na to, aby rozhodl. Myslím si, že tento nepoměr zejména s nepoměrem pro kontrolu se ukazuje v praxi už teď jako velmi rizikový faktor. A myslím, že pan ministr zemědělství zodpovědný za tuto agendu rozhodně nepopře, že stát má velký problém v těchto lhůtách rozhodovat, zejména proto, že řada těchto žádostí byla podána až na samém konci této lhůty, a je tedy nutné ji prodloužit, aby nedošlo nejen k porušení lhůt, ale především k tomu, že ve stresu, ve zmatku a ve snaze urychlit tento proces, aby nedocházelo k žalobám, bude např. vydáno něco, co vydáno být nemá, ale také nebude dostatečný čas na kontrolu, jak jsem již řekl.

Zákon tedy je z hlediska legislativního pohledu velmi úsporný. Navrhuje v zásadě ve dvou případech nahradit slovo šest měsíců slovem dvanáct měsíců. To je ten princip zákona. Myslím si ale, že co do významu je ten zákon velmi důležitý přes svou úspornost.

Poprosil bych vás, abychom hlasovali dnes o tom, že jej propustíme do druhého čtení. Rozhodně bych chtěl požádat kolegy, kteří vznesli veto, tedy kluby ODS a TOP 09, aby jej, pokud je to možné, vzali zpět právě proto, že ony lhůty běží. A pokud uplynou, nebude možné už je znovu obnovit a prodloužit.

V případě té první lhůty pro rozhodnutí o vydání, resp. uzavření dohody, velmi pravděpodobně, i kdyby ten zákon byl schválen teď v prvním čtení, lhůta v řadě případů uplyne. V případě ale té lhůty pro kontrolu, pokud bychom ji dnes projednali, příp. ji projednáme i ve druhém a ve třetím čtení, by mělo k prodloužení této lhůty dojít, bude-li samozřejmě návrh zákona schválen.

Myslím si, že nikdo nemůže namítat nic proti tomu, že se snažíme zajistit větší kontrolu, větší čas pro tuto kontrolu. A přiznám se, že jsem příliš nepochopil, proč tento návrh zákona, který skutečně není třeba projednávat ve výborech - prostě buď chceme prodloužit, nebo nechceme prodloužit -, je vetován. A upozorňuji také na to, že v případě, že vetován definitivně bude a budeme ho projednávat ve druhém a ve třetím čtení, je možné podávat k návrhu zákona jako takovému pozměňovací návrhy. Na to upozorňuji zejména ty, kteří poté budou vystupovat s tím, že zákon např. bude obohacen o jiné změny, které teď nejsou navrženy. Takže je to trošku výzva k tomu, abychom skutečně dnes pokud možno bez veta projednali tento zákon podle § 90 odst. 2. Proto bych chtěl kolegy, byť samozřejmě na veto právo mají, požádat, aby jej vzali zpět, abychom skutečně mohli jednat dnes o tomto zákonu poprvé a naposledy a poslat jej co nejdříve do Senátu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji panu navrhovateli a požádám ho, aby zaujal místo navrhovatele zde vepředu. A také poprosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Radka Vondráčka, aby se ujal slova. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, ze strany předkladatelů jsme si tady vyslechli vyčerpávajícím způsobem podané odůvodnění tohoto návrhu včetně krátkého historického exkurzu a připomenutí bitvy na Bílé hoře.

Já tedy když se vrátím k samotné normě a budu ji brát po věcné stránce, domnívám se, že prodloužení lhůt o šest měsíců není v rozporu s ústavností. Nejedná se rozhodně o narušení principu legitimního očekávání a v tomto smyslu se domnívám, že je návrh v pořádku.

Na druhou stranu bych po faktické stránce rád upozornil na čl. 2 této normy, který jasně uvádí, že lhůty, které již uplynuly, se řídí zněním zákona tak, jak je platný a účinný dnes. A jestliže valná většina žádostí už byla podána třeba v září, tak ty první lhůty už skutečně uplynuly. A jestliže bude probíhat klasický legislativní proces, tak nám uplynou i ty ostatní a pak je otázka vůbec užitečnosti této normy. A už tady zazněly i obavy z toho, že při klasickém projednávání ve druhém a třetím čtení asi lze očekávat různé produkty poslanecké tvořivosti a různé pozměňovací návrhy, které nesouvisí věcně se záměrem, který je podle mě zcela legitimní a jednoduchý, dát prostor úřadům, které to nestihly - a teď je jedno, ať spekulujeme, z jakých důvodů to nestihly, ale prostě nestihly a nestíhají - dát větší prostor pozemkovému úřadu a Lesům ČR.

Takže z hlediska zpravodajského návrh je v pořádku, v souladu s Ústavou, nicméně upozorňuji na to, že drtivá většina těch lhůt, než projednáme, už stejně uplyne, a potom smysl této normy je diskutabilní. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP