(9.20 hodin)
(pokračuje Filip)

Nyní budeme hlasovat o první alternativě návrhu pana kolegy Fiedlera, aby před těmi pevně zařazenými body byl zařazen bod číslo 30, tisk 144. Pokud neprojde, budeme ještě hlasovat, aby byl ještě jako bod 5.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 218. Ptám se, kdo je pro návrh pana kolegy Fiedlera. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 218, z přítomných 105 pro 36 proti 38. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme hlasovat druhou alternativu, tedy aby bod číslo 30, tisk 144, byl pátý bod po dnešních ústních interpelacích.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 219 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 219, z přítomných 105 pro 38, proti 37, ani tento návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy bod číslo 30, tisk 144, projednávat v běžném pořadu schůze. Tím jsme vyčerpali všechny návrhy, které tady byly k programu schůze, a můžeme se zabývat bodem číslo

177.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
 

Jsou to odpovědi na písemné interpelace poslanců, s nimiž poslanci vyslovili nesouhlas, a proto byly zařazeny na pořad 17. schůze.

První odmítnutou odpovědí na interpelaci je interpelace pana poslance Miroslava Grebeníčka ve věci zákona číslo 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, podle sněmovního tisku 313. Tento bod byl přerušen po vystoupení pana poslance Miroslava Grebeníčka. Ptám se ho tedy, jestli má zájem o své vystoupení na úvod odmítnuté interpelace. Prosím o klid, abych mohl dát panu poslanci slovo, aby se mohl vyjádřit, proč odmítl interpelaci pana předsedy vlády. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Dámy a pánové, je skutečností, že premiér Bohuslav Sobotka v červenci letošního roku veřejně slíbil, že na zářijové schůzi Sněmovny bude provedena prověrka realizace zákona o tzv. církevních restitucích. V rozporu s tímto příslibem však vládní koalice žádný návrh, analýzu či informaci nepředložila a iniciativní návrh KSČM na zařazení tohoto bodu do programu nepodpořila. Tím ovšem především ČSSD znovu prokázala, jak cynicky přistupuje k realizaci svého volebního programu, který jí pomohl k vítězství v loňských volbách. Takové kroky jasně ukazují, že ČSSD zahodila zásadní volební sliby do koše a zradila svůj volební program. Nejspíš zapomněla, že téměř 80 % občanů bylo či je proti tzv. církevním restitucím.

Přemrštěné restituce, tento okázalý odpustek, jejž si koupil Nečasův kabinet plný cynických hříšníků, by měly být zásadním způsobem změněny. Pokud církve nebudou souhlasit s omezením finančních náhrad a dohledem nad hospodařením, nelze podle vyjádření místopředsedkyně ČSSD a šéfky vyjednávací komise s církvemi Aleny Gajdůškové ze dne 15. března letošního roku zaručit, že poslanci zákon o majetkovém vyrovnání nezmění i bez dohody s církvemi. K tomu pak ještě dodala: "Osobně bych byla nerada, aby se věc řešila jednostranně, ale atmosféra ve Sněmovně je taková, že by mohlo dojít k jednostranným krokům."

Dámy a pánové, premiér Sobotka však vidí věci jinak. Je skeptický i k tomu, aby se v České republice pořádalo referendum o tzv. církevních restitucích. "Sociální demokracie nenavrhovala referendum o církevních restitucích, to byl návrh KSČM," prohlásil nedávno. Ano, byl to skutečně návrh KSČM. Ovšem k jeho podpoře se přihlásilo i 30 poslanců ČSSD včetně Bohuslava Sobotky. Stalo se to 16. prosince roku 2011. O tři roky později, 18. března letošního roku, podpořilo obdobný návrh komunistů pouze 13 poslanců ČSSD, a to bez Bohuslava Sobotky.

Kdyby parlament rozhodl, že takové referendum lze uspořádat, nic by tomuto po formální stránce nebránilo. I podle prezidenta Miloše Zemana by se měla volební Sněmovna zabývat církevními restitucemi a případě změnit část zákona o finančním vyrovnání. Miloš Zeman byl také zastáncem referenda, a to zejména v době, kdy ještě nebyly schváleny zákony a smlouvy o vyrovnání s církvemi. Za zmínku stojí i tato jeho slova: "Je ale nezbytné prověřovat, kdy byl majetek církvi zabaven. Jsou dokumentovány případy, kdy majetek církvi byl zabaven ještě za Masarykovy první pozemkové reformy první republiky, tedy před 25. únorem 1948."

Co k tomu dodat? Možná jen to, že kdyby šlo jen o to, nahradit církvím to, co jim skutečně vzal tzv. komunistický režim, nebylo by o čem polemizovat. Nepovažuji však za korektní, že církve mají dostat i ty majetky, které jim sebrala tzv. druhá pozemková reforma před únorem 1948. Tu ovšem posvětila i tehdejší Lidová strana v čele s římskokatolickým knězem monsignorem Janem Šrámkem. A toho lze jen těžko vydávat za komunistu. Monsignore Šrámek přece zastával v letech 1945 až 1948 funkci náměstka předsedy vlády, v jejímž programovém prohlášení se mj. praví: "Nová ústava musí zmařiti naděje všech, kdož stále ještě doufají v navrácení znárodněného hospodářství hrstce velkokapitalistů. Pokud jde o otázku půdy," cituji z uvedeného dokumentu, považuje vláda za nutné předně urychleně zakončiti konfiskaci půdy zrádců a kolaborantů. Za druhé bude třeba provésti revizi všech případů, kdy při prvé pozemkové reformě zabraná půda byla propuštěna ze záboru, ač podle zákona do záboru patřila. Za třetí hodlá vláda," tedy i monsignore Šrámek a jeho dva lidovečtí kolegové ministři František Hála a Adolf Procházka, "také přikročiti k revizi přídělového řízení při tzv. zbytkových statcích. Takto získanou zemědělskou půdu," končím citaci, "zamýšlí vláda jednak přiděliti drobným zemědělcům z řad rolníků, domkářů a bezzemků, jednak ji zachovati v celých objektech jako vzorné výzkumné, pěstitelské a šlechtitelské stanice ve veřejné správě."

Dámy a pánové, respektovaný profesor ústavního práva Václav Pavlíček dokonce nedávno znovu, znovu uvedl, že i znárodnění církevního majetku po únoru 1948 bylo krokem demokratickým. "Rozhodnutí o zabavení majetku katolické církvi," cituji jeho slova, "bylo typicky buržoaznědemokratickým opatřením, nikoliv opatřením komunistickým." ***




Přihlásit/registrovat se do ISP