(15.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho stručný úvod. Prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Pavla Šrámka, aby odůvodnil usnesení výboru, které nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 447/1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením zahraničního výboru, který projednal vládní návrh na své 19. schůzi dne 9. června tohoto roku a přijal následující usnesení.

Zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:

I. Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Dohody o Visegrádském patentovém institutu, podepsané v Bratislavě dne 26. února 2015;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

Tímto bych vás chtěl požádat o kladné hlasování tohoto takzvaného Visegrádského institutu, jelikož jsme již poslední zemí ze všech čtyř visegrádských, kdo ještě neschválil tento takzvaný Visegrádský institut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi za jeho odůvodnění a zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ivan Nykl. Prosím, pane poslanče. Ono to bude k trochu jinému bodu, ale prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za slovo. Pěkné odpoledne. Já jsem teď s překvapením zjistil, že u ranního hlasování číslo 40 mám na sjetině, že jsem byl pro, a přitom jsem byl proti, takže prosím pro stenozáznam, ale nezpochybňuji hlasování. Je to o očkování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za tuto zprávu a prosím o zaznamenání.

Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já než to, co tady řekl pan zpravodaj, že jsme poslední, kdo to nepodepsal, bych rád slyšel, co nás to bude stát a prostě jaký to má význam, proč zrovna čtyři země se domluvily, že udělají nějaký patentový institut. Protože patentové právo je nějak sofistikované, jsou patentové úřady, které se těší velké vážnosti v celém světě, některé méně, tak jenom to tady řekněte, protože pro mě argument, že jsme poslední, já s tím nemám problém, ale rád bych slyšel ten důvod, a jestli to zahraničím profrčelo tak, že je to mezinárodní smlouva, tudíž kterou možná kromě zpravodaje nikdo nečte a zjevně není asi tak nebezpečná nebo není tam žádné riziko, ale spíš bych chtěl slyšet proč, co to přinese, jestli je opravdu potřeba sdružit síly na ochranu patentů. My máme patentový úřad, všechny ty země, pak jsou takové ty švýcarské, pak je světový patenťák, německý velice významný, tak bych rád slyšel proč. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Pan zpravodaj s přednostním právem. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji, pane místopředsedo. Hlavním důvodem uzavření této dohody o takzvaném Visegrádském institutu je snížit náklady pro ty, kteří si žádají o přihlášku. U každé této přihlášky je kromě přihlašovacího poplatku nutné doložit takzvanou rešerši a uhradit správní poplatek, a to v součinnosti činí u elektronicky podaných přihlášek asi 1 900 eur. Touto dohodou se tento poplatek snižuje téměř na polovinu a bude se pohybovat někde mezi 800 až 900 eur.

Je třeba také zdůraznit, že tato dohoda bude platit pouze v těchto čtyřech státech.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi za jeho odůvodnění. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? Nemáte. Pan zpravodaj taktéž ne. Přikročíme tedy k hlasování o usneseních navržených zahraničním výborem. Chce někdo ta usnesení zopakovat, nebo stačí tak, jak byla přednesena panem zpravodajem? Stačí. Já přivolám naše kolegy z předsálí.

Zahajuji hlasování o usneseních k vládnímu návrhu - pardon, prohlašuji toto hlasování za zmatečné.

Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Chvíli čeká.)

 

Počet přítomných se ustálil a já zahájím hlasování o tom, kdo souhlasí s návrhem usnesení zahraničního výboru, tak jak jej přednesl zpravodaj zahraničního výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 61, přihlášeno je 129 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 1. Návrh byl přijat, s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

54.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 500/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede taktéž pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem předkládaného návrhu zákona je zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad z vydobytých nerostů a dobývacích prostorů, zvýšení příjmů státního rozpočtu z úhrad z vydobytých nerostů a změna poměru rozdělení výnosů z úhrad z vydobytých nerostů mezi obce a státní rozpočet. Zjednodušení a zprůhlednění postupu při správě úhrad bude dosaženo změnou způsobu výpočtu úhrady z vydobytých nerostů a jednoznačnou unifikací správy úhrad s postupy daňového řádu.

Výpočet úhrady z vydobytých nerostů byl dosud založen na komplikovaném vzorci zahrnujícím množství obtížně kontrolovatelných ekonomických parametrů, kde sazba úhrady byla pouze jednou z položek tohoto vzorce. Navíc byl tento vzorec upraven pouze vyhláškou. Nyní se navrhuje, aby se úhrada z vydobytých nerostů počítala pouze jako součin množství vydobytého nerostu a sazby úhrady. Výjimkou je způsob výpočtu úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchově, kde se výše úhrady vypočítá ze součinu výhřevnosti hnědého uhlí a sazby úhrady.

Oproti dosavadnímu stavu počítá návrh novely horního zákona s tím, že určení způsobu výpočtu výše úhrady bude svěřeno výhradně zákonu a nikoliv vyhlášce. V současné době stanoví pravidla pro správu úhrad jak horní zákon, tak prováděcí vyhláška. Praxe ukázala, že tento stav vede k výkladovým problémům. Proto návrh zákona počítá s tím, že veškerá pravidla pro správu úhrad budou upravena přímo v horním zákoně.

Terminologie a postupy při správě úhrad byly v maximálně možné míře unifikovány s daňovým řádem při zachování specifik právní úpravy úhrad.

Problematika zvýšení příjmů státního rozpočtu z výnosů úhrad z vydobytých nerostů byla předmětem složitých jednání s představiteli zaměstnavatelů v sektoru těžebního průmyslu i příslušných odborových svazů. Předkládaný návrh zákona vychází z výsledku těchto jednání. Předpokládá se, že celkový výnos úhrad z vydobytých nerostů se zvýší zhruba na 1 mld. Kč oproti roku 2013, který činil zhruba 596 mil. Kč. Příjem státního rozpočtu z výnosu úhrad z vydobytých nerostů by se měl zvýšit na zhruba 576 mil. Kč oproti 149 mil. Kč v roce 2013. Zbývající část výnosu vždy připadne obcím.(V sále je silný hluk.)

K dosažení tohoto cíle je nezbytné upravit sazby úhrad z vydobytých nerostů . Konkrétní výši těchto sazeb dosud upravovala vyhláška, nyní se navrhuje, aby byly stanoveny nařízením vlády. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP