(17.00 hodin)
(pokračuje Marková)

Tento pozměňovací návrh, jak již bylo řečeno, vznikl na základě slovenského zákona, kde se skutečně nejenom slovy bojuje proti reexportům, které mohou ohrozit dostatek určitého potřebného léku pro pacienty. Slovenský zákon dostal notifikaci z EU, takže neuspěje protiargument nesouladu s legislativou EU. Navíc se v poslední době v rámci Evropského parlamentu stále více hovoří o možnosti vyjmutí léčivých přípravků ze skupiny zboží. Z analýzy, kterou mám k dispozici, vyplývá, že za rok 2015 byl kalkulován paralelní vývoz v hodnotě přibližně 3,5 mld korun. Náklady jsou přitom v cenách výrobce bez marží distributora a lékárny a DPH. Za rok 2015 bylo takto vyvezeno více jak šest milionů balení léčivých přípravků. Některé léčivé přípravky, které byly předmětem největších reexportů, tedy patří do top dvacítky, nejsou přitom vůbec nahraditelné. Například ketosteril, daxas, novorapid, ezetrol, lantus nebo novomix. Mnohé z těchto léčivých přípravků jsou právě třeba na léčbu cukrovky.

Od pacientských organizací v ČR také existuje mnoho konkrétních případů, kdy nemohli pacienti sehnat svůj nenahraditelný nebo obtížně nahraditelný lék v lékárnách delší dobu a byla tak ohrožena jejich dlouhodobá léčba. Tak jak je ošetřena problematika reexportů v současném znění zákona o léčivech, si myslím, že je to nedostatečné, a proto bych vás poprosila o podporu mého pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost. (Potlesk od poslanců zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu, připraví se pan poslanec Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se přihlásil ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou pod číslem 4918 a 4530 zavedeny v systému.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendu, připraví se pan poslanec Krákora. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl jenom přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 4905, který jsem panu zpravodaji předal v obecné rozpravě, ale v podrobné se k němu hlásím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Krákoru, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře, dovolte, abych si osvojil pozměňovací návrh nepřítomného pana poslance Běhounka, když jsem rovněž předkladatelem. Týká se to distribuce léčiv a je to uvedeno pod sněmovním dokumentem v systému pod číslem 4915. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Černocha, připraví se pan poslanec Štětina. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové. Tímto bych se rád přihlásil k pozměňovacím návrhům, které jsou vloženy do systému pod čísly 4922 a 4923. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu a připraví se pan poslanec Vyzula.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych si rád osvojil pozměňovací návrh, který jsem předložil 7. 6., kde je celkem sedm textů. Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 4912, který jsem předkládal před chvílí v obecné rozpravě. A poslední je ten text ohledně elektronického receptu, je to pozměňovací návrh, který je veden pod číslem 4925. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Vyzulu.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, paní předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zaveden pod číslem 4913, to jsou ty biosimilars, a potom ještě k jednomu, 4914, který je v podstatě legislativně technická úprava návrhu, který zde byl uvedený pod číslem 4915, kde jsem taky předkladatelem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, tudíž podrobnou rozpravu končím. A vzhledem k tomu, že nebyly žádné návrhy, které bychom mohli hlasovat ve druhém čtení, končím druhé čtení tohoto zákona a končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní přistoupíme k projednávání bodu

257.
Informace předsedy vlády o skutečném postoji k migraci
a k dohodě Evropské unie s Tureckem

Navrhovatelem tohoto budu je poslanec Zdeněk Soukup, k podání informace byl vyzván předseda vlády Bohuslav Sobotka. Prosím, aby se navrhovatel a předseda vlády dohodli, kdo vystoupí s úvodním slovem. (Premiér přistoupil k mikrofonu.) Pane premiére, já bych vás poprosila, jestli se můžete dohodnout, protože je navrhovatel a vy jste byl vyzván také. Jestli na dohodě... Dobrá, tak s přednostním právem premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. No, vzhledem k tomu, že ten bod se jmenuje Informace předsedy vlády o postoji k migraci a k dohodě EU s Tureckem, tak možná by pan poslanec mohl něco říci za mě v této věci, ale obávám se, že by se to nestalo, nebo by se to stalo způsobem, se kterým bych možná ani nesouhlasil, takže raději bych se toho, vážené poslankyně a vážení poslanci, ujmul sám, to znamená, že bych navrhoval, abychom postupovali originálně, tedy že by Informaci předsedy vlády o postoji k migraci a k dohodě EU s Tureckem přednesl předseda vlády na půdě Poslanecké sněmovny.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych se ve svém vystoupení soustředil zejména na faktické údaje, které dokumentují aktuální situaci v oblasti migrace v ČR a také v Evropě. Naposledy jsem zde na toto téma mluvil v březnu letošního roku po uzavření dohody EU s Tureckem. Rád bych také uvedl několik faktů, které přiblíží účinnost této dohody a také její fungování v praxi.

Nejprve tedy k aktuálním číslům, která se týkají migrace v ČR. Česká republika nadále není součástí žádné dominantní evropské migrační trasy. Počet zajištěných nelegálních migrantů je v ČR dlouhodobě nízký. Jde o řádově desítky lidí měsíčně, kteří přes naše území projíždějí do jiných cílových zemí, zpravidla do Německa. ČR tedy i nadále není cílovou zemí migrace, i nadále nejsme hlavní tranzitní zemí migrace, i nadále jsme pouze okrajovou tranzitní zemí, pokud jde o ten současný migrační tok.

Na konci srpna bylo v našich detenčních zařízeních 107 osob, to znamená v zařízeních, která provozuje Ministerstvo vnitra a která slouží k detenci, bylo 107 osob. Pokud jde o složení, odkud ti lidé byli: z Ukrajiny 35, z Iráku 33 a v mnohem menších počtech pak šlo o osoby z Afghánistánu - sedm. Byly tam i osoby z Vietnamu - sedm, nebo třeba z Ruska.

Co se týče žádostí o azyl. Od začátku roku u nás požádalo o mezinárodní ochranu 995 osob, azyl byl do konce července udělen v případě celkem 132 žádostí. Čili opět číslo, které, myslím, dokumentuje, jak vypadá reálná situace v oblasti migračního tlaku na ČR. O azyl požádalo 995 osob, 132 osobám byl azyl udělen. Doplňková ochrana pak byla poskytnuta ve 270 případech. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP