(15.10 hodin)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, i já se k tomuto návrhu zákona, který sem vrátili zpět senátoři, vyjádřím kladně z důvodu toho, že dali možnost nějakým způsobem ještě vyčistit ten trh, který tady dneska máme, a za poslanecký klub ANO chci garantovat, že budeme hlasovat pro verzi, kterou sem poslali senátoři. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kottovi. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak rozpravu končím.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Všechny vás na žádost z pléna odhlásím, prosím o novou registraci.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 712/5, ve znění schváleném Senátem podle sněmovního tisku 712/6."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení. Kdo je proti?

Je to hlasování 148. Přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 35. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.

 

Děkuji panu senátorovi i panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám bod

3.
Návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 412/10/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako tisk 412/11. Vítám zde senátora Miloše Vystrčila a prosím, aby se navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil pan místopředseda vlády a ministr financí pan Andrej Babiš.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, na úvod bych rád zdůraznil, že předkládaný předpis je transpozicí směrnice Rady Evropské unie č. 85/2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Česká republika ji měla promítnout do svého právního řádu do konce roku 2013. - 2013, znovu opakuji. - V případě netransponované směrnice do právního řádu by Česká republika jako poslední z evropské osmadvacítky čelila nejen reputačním sankcím, ale i velmi pravděpodobně pokutě. Takže jsme poslední v Evropě, kteří jsme netransponovali. Obsah předpisu bych zopakoval pouze stručně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám, ale prosím sněmovnu o klid. Prosím, abyste se usadili a sledovali rozpravu.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Návrh za prvé obsahuje nová numerická fiskální pravidla, tedy proticyklické a obezřetně výdajové pravidlo pro státní rozpočet a státní fondy, preventivní pravidlo pro územní samosprávné celky zajišťující minimální prostředky ke splacení nadměrného dluhu a dluhovou brzdu pro celkový dluh v sektoru vládních institucí. Za druhé se navrhuje zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude sledovat vývoj hospodaření veřejných financí. Za třetí zákon obsahuje celou řadu prvků, kterými se má zvýšit transparentnost nakládání s prostředky nás všech, tedy daňových poplatníků.

Sněmovní tisk k zákonu o rozpočtové odpovědnosti projednáváme ještě jednou, protože byl zamítnut Senátem. Patrně nejbouřlivější diskuse se v Senátu konala k bodům, které se nějakým způsobem dotýkají územních samosprávných celků.

Rád bych se nyní věnoval zejména myšlence vypustit ustanovení, která se týkají pravidla pro územní samosprávné celky zajišťující minimální prostředky ke splacení nadměrného dluhu. Domnívám se, že tento postoj není udržitelný a obhajitelný z několika důvodů. V prvé řadě by to znamenalo, že by nebyl naplněn hlavní cíl zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzn. transponovat a implementovat směrnici Rady EU č. 85/2011, tedy rozpočtový dohled by nebyl aplikován na celý sektor vládních institucí, nepočítám-li specifickou situaci dluhové brzdy.

Nyní si dovolím citovat ze samotné preambule směrnice. V odstavci 23 se jasně říká, že ustanovení rámce rozpočtového dohledu stanoveného ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zejména Paktu o stabilitě a růstu platí pro celý sektor vládních institucí, tedy zahrnuje subsektory centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení. V odstavci 24 směrnice se konstatuje, že je třeba dbát zejména na to, aby se rozsah povinností a postupů stanovených ve vnitrostátních rozpočtových rámcích náležitým způsobem vztahoval na všechny subsektory sektoru vládních institucí, a to zejména v členských státech se silnou fiskální decentralizací. A konečně v odstavci 25, aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně pokrývat veškeré veřejné finance. Odstavec 2 článku 13 směrnice poté explicitně požaduje, aby byla podpořena fiskální odpovědnost, je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech sektoru vládních institucí.

Je třeba zdůraznit, že územní samosprávné celky tvoří jeden celý subsektor sektoru vládních institucí. Tento subsektor v roce 2015 hospodařil s příjmy v celkové konsolidované hodnotě 446 miliard, tedy ve výši bezmála 10 % HDP. Cílem zmiňované evropské směrnice je předcházet rizikům potenciálního nehospodárného chování s prostředky daňových poplatníků, tedy i s prostředky územních samosprávných celků. Domnívám se, že by to mělo být primárním cílem nás všech. V tomto duchu je v zákonu navrženo pravidlo, které má předcházet rizikům nesplácení dluhů. Navržené pravidlo pro územní samosprávné celky bylo konstruováno jako nejlepší dostupná varianta a patří k nejmírnějším v Evropské unii. Pravidlo odráží schopnost financovat dluhové závazky konkrétní obce, města či kraje svými likvidními prostředky. Navíc neobsahuje žádné sankce, nýbrž nápravný mechanismus. Prostředky nejsou při nadměrném zadlužení územně samosprávného celku odebrány, neplatí se žádná pokuta, pouze je jejich část vyčleněna na splátku jeho nadměrného dluhu. Rovněž pravidlo netvoří strop pro výši dluhu, pouze, opakuji, zajišťuje minimální prostředky k následnému splacení dluhu.

Pravidlo bylo senátory označeno jako protiústavní. Domnívám se však, že naopak spíše podporuje ústavní právo obce či kraje na samosprávu dané odstavcem 3 článku 101 Ústavy České republiky, když předloženým územním samosprávným celkům nelze toto základní právo vykonávat. To ostatně dokládají některé smutné příklady z praxe. Na druhou stranu připouštím, že je možné některá ustanovení zmírnit či vyhovět námitkám senátorů v těch částech, které nejsou v kolizi s transpozicí směrnice Rady EU č. 85/2011.

Takže pevně věřím, že projednávaný předpis přispěje k větší transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi. Doporučuji proto Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky přehlasovat veto Senátu ke sněmovnímu tisku 412. Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP