(17.20 hodin)
(pokračuje Filip)

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí podle sněmovního tisku 746/3."

Zahájil jsem hlasování číslo 153 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 153, z přítomných 151 poslance pro 103, proti 13. Návrh byl přijat.

 

Mohu tedy konstatovat, že návrh zákona byl přijat. Děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády Andreji Babišovi. Děkuji panu senátorovi Miloši Vystrčilovi a končím bod číslo 5. Tím jsme skončili projednávání návrhů zákonů, které nám vrátil, respektive zamítl Senát Parlamentu České republiky, a budeme se podle schváleného pořadu schůze zabývat bodem 292. Je to

292.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 821/ - druhé čtení

Tentokrát jsme ve druhém čtení. Je to tím, že ve třetím čtení ve středu 11. ledna jsme souhlasili s návrhem na opakování druhého čtení tohoto návrhu. Jde o usnesení Poslanecké sněmovny číslo 1495 na naší 54. schůzi. U stolku zpravodajů už je paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová i zpravodajka výboru pro sociální politiku, který je garančním výborem, paní poslankyně Gabriela Pecková.

Ptám se paní ministryně práce a sociálních věcí, zda si přeje vystoupit u tohoto druhého čtení. Je tomu tak.

Paní ministryně, já ještě požádám sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, tento návrh zákona není nijak jednoduchý, vraceli jsme ho ze třetího čtení do druhého čtení. Byl bych rád, kdybychom opravdu v klidu a v důstojném prostředí vyslechli úvodní slovo ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksově. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, já jenom opravdu stručně připomenu, že to je novela zákona o nemocenském pojištění, která v sobě obsahuje několik různorodých změn. Jednou velkou je zavedení dávky otcovské poporodní péče. Další je, že se upravuje výše nemocenského u člena jednotky dobrovolných hasičů, zmírňují se podmínky pro poskytování sirotčího důchodu. To jsou asi ty hlavní věci. A to, připomínám, proč jste odhlasovali, že se ten návrh vrátil do druhého čtení, bylo to, aby kromě dobrovolných hasičů obce se do stejného režimu dostaly i další záchranářské složky a aby pozměňovací návrh, který toto zavádí, byl v souladu s tím, co chtělo napsat precizně Ministerstvo vnitra. Takže já tady v tom vlastně nevidím problém, ale bylo to vlastně vyhovění tomu, aby i ty ostatní záchranářské složky se dostaly na stejnou úroveň jako jednotky dobrovolných hasičů obce, a z časových důvodů tam předtím ten první pozměňovací návrh byl podán, ale byl technicky nedokonalý. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové a ptám se, jestli zpravodajka chce úvodní slovo. Není tomu tak. Mohu tedy otevřít rozpravu. Do té mám zatím v obecné rozpravě dvě přihlášky. S přednostním právem předseda klubu - ne, bez přednostního práva, tak v tom případě pan poslanec Miroslav Opálka jako první v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já jenom, aby to bylo v záznamu, bych chtěl říci:

a) Jsem rád, že jsme dořešili i skupiny, na které se zapomnělo.

b) Byla možnost a času bylo dost, aby se řešila i situace od prvního do čtrnáctého dne nemoci. Zdá se, že zejména hasiči jsou smířeni s tím, že budou mít nemocenskou až od 15. dne, pokud tedy - a já jim to nepřeji - do toho spadnou. Takže nevyvinuli žádnou vnitřní iniciativu k řešení, aby stejně tak jako u karantény, i v těchto případech byla nemoc placena Českou správou sociálního zabezpečení. Je zbytečné tedy chodit s nějakou iniciativou, když ten, kterého se to týká, v této věci sám iniciativu nevyvíjí. To jenom pro záznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych vás chtěl seznámit s obsahem sněmovního dokumentu 5550, což je pozměňovací návrh můj a paní zpravodajky, paní poslankyně Gabriely Peckové. Nejdřív vám ho přečtu a pak vám ho vysvětlím, protože i ten text je zajímavý. Ten pozměňovací návrh zní:

Vypouští se následující novelizační body a články: článek I body 1 až 8, body 10 až 14, body 16 až 18, článek II bod 1 a 2, článek III se vypouští celý a v článku IV bod 1 a 2, článek VI se vypouští celý a článek VII se vypouští celý.

Kdybych chtěl být stejně stručný, jako v prvém čtení paní ministryně leckdy bývá, tak bych řekl: "No, to je vlastně všechno a takové je to jednoduché a tím to vlastně zjednodušujeme." Sami vidíte, kde se všude otcovská dovolená v tom návrhu zákona vyskytuje. Ten návrh směřuje k tomu, abychom nezaváděli novou sociální dávku zvanou otcovská dovolená. Já možná pak vyzvu paní ministryni, jestli některé věty obhájců návrhu zákona opravdu myslí vážně. Například: Zavedení otcovské dovolené přispěje k řešení problému rychlejšího návratu matek do zaměstnání. To jsem slyšel od obhájců tohoto návrhu a této nové sociální dávky. Tak jenom pro ty, kteří jste to nečetli úplně podrobně - jedná se o jeden týden a jsou dvě možnosti. To je buď svěření do péče, nebo v prvních šesti týdnech po porodu. Tak nevím, jestli v prvních šesti týdnech po porodu, když šestý týden bude čerpat otcovskou dovolenou, jestli to přispěje k rychlejšímu návratu matek do pracovního poměru. Já si myslím, že ne.

Ale nechci to jenom ironizovat. Chtěl bych mluvit skutečně vážně. Myslím si, že stát selhává - a všimněte si, že říkám stát a neříkám tato vláda - v tom, aby ekonomicky motivoval zaměstnavatele k tomu, aby podporovali aktivně zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa, home office a podobné moderní formy práce, které skutečně mohou reálně přispět k tomu, aby se matky, pokud budou chtít, dřív vracely do zaměstnaneckého poměru a aby se lépe dařilo skloubit profesní a rodinný život. Ale stát to nijak nedělá. Hodně se o tom mluví, ale dobrý zaměstnavatel, a takových máme celou řadu, i v malých firmách, není to jenom tam, kde jsou odbory, toto dělá a zejména ženám nabízí zkrácené úvazky, pružnou pracovní dobu, sdílené pracovní místo, práci z domova a podobně, protože ví, že pro tu firmu je velmi cenné, když tato žena už pracuje i pro zaměstnavatele. A co říká stát? Nic! Žádná ekonomická motivace. Takže to je jenom na tom, zda je to osvícený zaměstnavatel, a říkám, nemáme jich málo, kteří to dělají, nejsou za to nijak bonifikovaní. Samozřejmě to pro organizaci činnosti té firmy je komplikace, ale ta komplikace se vyplatí. A místo aby vláda přišla s nějakým propracovaným motivačním programem pro zaměstnavatele, tak vymyslí co? Novou sociální dávku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP