(18.30 hodin)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji a vzhledem k tomu, že nepadl ani žádný další návrh, končím druhé čtení tohoto návrhu a končím také tento bod.

 

Přistoupíme k projednání dalšího bodu a tím je

33.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 798/ - druhé čtení

Z pověření Senátu předloží návrh a uvede jej senátor pan Jiří Oberfalzer. Případně je zde... ano, máme pana senátora přítomného. Takže prosím, pane senátore, ujměte se slova.

 

Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, pokusím se být stručný. Původní impulz k tomu návrhu spočíval v tom, že zákon o státní službě neumožňuje výjimku z požadavku na vzdělání pro nejnižší kategorie státních zaměstnanců, konkrétně referenty a odborné referenty. Zatímco u všech ostatních kategorií prominuté je vzdělání, byť může, to znamená počínaje radou až ministerským radou a dalšími stupni.

Podal jsem jednoduchý návrh, aby se výjimka mohla vztahovat i na tyto nejnižší pozice. Samozřejmě všechno jenom se souhlasem nadřízených. To však pracovníci Ministerstva vnitra, zejména pan náměstek Postránecký nevítal z toho důvodu, že by tato výjimka měla vlastně trvalou povahu. Proto přišel s návrhem, aby se těmto lidem prodloužilo období na obstarání povinného vzdělání o pět let. Tím pádem by nebylo nutné, aby zaměstnanci, kteří nesplňují tuto podmínku, bezprostředně po rozhodujícím datu 30. červnu tohoto roku opustili výkon ve státní správě. Přineslo by to značné potíže mnoha úřadům, jak Finanční správě, tak katastrálním úřadům a zejména sociálnímu zabezpečení. Tam se jedná dokonce o několik set lidí.

Pan náměstek přišel tedy s protinávrhem, který Senát schválil. Zde ve výborech jsem pochodil, řekl bych, s porozuměním k tomuto návrhu. A zejména v ústavněprávním výboru byla ještě přijata úprava, která zmírňuje toto opatření, a sice že bere ohled na věk a délku praxe jednotlivého zaměstnance. Je tedy v pozměňovacích návrzích řešení, že by se povinnost obstarat si dodatečně vzdělání, buď střední s výučním listem, anebo s maturitou, nevztahovala na zaměstnance starší padesáti let s délkou praxe nejméně dvacet let. Čili řekněme u věkových kategorií, kde už by to trošku působilo absurdně.

Ústavněprávní výbor přijal celou řadu pozměňovacích návrhů, které už pocházejí z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra. Já k těmto návrhům mám v zásadě příznivý vztah a myslím si, že když je podpoříte, tak to v Senátu nezpůsobí žádný problém a budou akceptovány.

Tolik z mé strany a poprosím o podporu.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane senátore za předložení vašeho návrhu. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, hospodářskému výboru a výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 798/2 až 7.

Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Jeroným Tejc, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Děkuji.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, na začátku bych chtěl poděkovat jak zástupci předkladatelů panu senátoru Oberfalzerovi, tak všem kolegům ve výboru, tak i zástupcům Ministerstva vnitra, kteří se účastnili tohoto projednávání, za věcnou debatu a především za to, že jsme byli schopni dosáhnout konsenzu na tom, že teď ze služebního zákona neuděláme trhací kalendář. To znamená, to základní pravidlo, které jsme si stanovili, je, že všechny pozměňovací návrhy byly konzultovány s Ministerstvem vnitra, s jejich legislativou, a současně jsme se snažili najít maximálně shodu ve výboru tak, aby tyto změny nebyly prohlasovány jedním hlasem na ose koalice - opozice. A myslím si, že se výsledek v tom slova smyslu povedl. To znamená, že ty návrhy jsou nejenom racionální, ale i obhajitelné.

Jak už uvedl pan senátor, hlavní účel podání návrhu zákona byla snaha o úlevu těm, kteří nesplňovali kvalifikační podmínky vzdělání na určitém stupni pro vstup do státní služby, a to přesto, že tito lidé v tom konkrétním místě obvykle pracují deset dvacet let, mnohdy déle, mají zkušenost, nejsou s nimi žádné problémy a jen v uvozovkách formálně nesplňují tuto podmínku vzdělání.

Chtěl bych zdůraznit, že jde o podmínku dosaženého stupně vzdělání. Nejde o to, že by se těmto daným jednotlivým úředníkům umožnilo nevzdělávat se a že by snad nemuseli například procházet povinnými školeními, vzdělávat se, což samozřejmě nejen že museli, ale budou muset i nadále. Vycházíme také z toho, a myslím, že je potřeba to zmínit, že bohužel, a říkám dvakrát bohužel, kvalita vzdělání v České republice v těch posledních letech upadá a mnohdy lze říct, že dnešní některé vysokoškolské tituly z některých škol, a zdůrazňuji některých, nedosahují úrovně maturitní zkoušky před dvaceti třiceti lety. Toho bychom si myslím měli být také vědomi. A bylo by zřejmě nejen zbytečné, ale také neefektivní, abychom úředníky a úřednice, kteří velmi dobře zvládají svou práci, nejsou s nimi problémy, nutili, aby teď podstupovali školu, která... Případně opouštěli to konkrétní místo, státní službu jen proto, že by formálně měli splňovat určitou podmínku, která navíc mnohdy nemusí být ku prospěchu, protože zákon stanoví podmínku určitého stupně vzdělání, ale neříká, že to má být vzdělání v oboru. To znamená, například na finančním úřadě by postačilo, kdyby si daná osoba doplnila vzdělání zahradníka, ale nevím, jestli je to samo o sobě garance toho, že práci úředníka finančního úřadu bude vykonávat o to lépe. I když určitě je to chvályhodné a určitě by měla větší přehled o tom, jak tento obor funguje.

Chtěl bych zdůraznit, že jsme se tedy shodli na tom, že není ale možné dávat bezbřehé výjimky. To znamená říci, že ten, kdo už je ve státní službě, nemusí splňovat podmínku vzdělání. A jak už tady bylo řečeno, pro lidi nad padesát let, pokud mají více než dvacetiletou praxi, vykonávající ve správním úřadu, úřadu obce nebo krajskému úřadu, by tato podmínka mohla být odpuštěna. Pro ty ostatní by samozřejmě platila, protože jak už bylo řečeno, není důvod, aby někdo, komu je třicet let, nesplňující podmínku vzdělání, dostal dopředu možnost být tedy z této povinnosti vyňat.

A bylo tady hovořeno o tom, že ústavněprávní výbor projednal a také podpořil řadu pozměňovacích návrhů. Začnu tím, který nepodpořil. Byla úvaha o tom, že tam, kde například proběhne třikrát neúspěšně výběrové řízení, by bylo možné poskytnout náborový příspěvek až do výše 100 tis. korun. Tuto věc výbor nepodpořil. Není součástí pozměňovacích návrhů a je otázkou, zda se objeví, nebo neobjeví ve druhém čtení.

Pak jsou věci, které podle našeho názoru jednoznačně ulehčí fungování jak úřadu, tak především např. žadateli o vstup do výběrového řízení. Dnes takový žadatel musí projít zdravotní prohlídkou, doložit to a neustále tento doklad předkládat v každém výběrovém řízení přesto, že není vybrán. Nově by podával čestné prohlášení a tou prohlídkou by procházel a dokládal by až ve chvíli, kdy bude vybrán. Tedy má to nějaký racionální základ. Stejně tak není nutné, aby například pokud je 50 nebo 60 žadatelů o konkrétní místo ve výběrovém řízení, všichni procházeli, tak jak je dnes nařízeno, ústním pohovorem. Bude možné, aby v případě, že uchazečů bude více než deset, proběhla písemná zkouška a potom nejméně s pěti, těmi nejúspěšnějšími, byl proveden ústní pohovor. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP