(Jednání pokračovalo v 10.33 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený na přestávku vypršel. Bohužel pan ministr je mimo Prahu, není zde předkladatel, z toho důvodu přerušuji projednávání tohoto bodu.

 

Budeme pokračovat dál v programu a já otevírám bod

220.
Návrh poslanců Antonína Sedi, Robina Böhnische, Romana Sklenáka,
Bohuslava Chalupy, Dany Váhalové a dalších na vydání zákona o odškodnění
za ztrátu zaměstnání z politických důvodů v letech 1948 až 1989 bývalým vojákům
z povolání a zaměstnancům rezortu obrany a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 378/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal zástupce navrhovatelů poslanec Antonín Seďa a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Martin Sedlář. Pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním tisku 378/3, který byl doručen dne 1. února 2017. Garanční výbor návrh zákona neprojednal.

Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jako jeden z předkladatelů návrhu zákona jsem si vědom, že stále existují i občané České republiky, kteří stále trpí postižením z minulosti, nicméně pokud můžeme, a to je případ návrhu tohoto zákona, přispět ke zmírnění újmy minulých křivd, je naší povinností se o to alespoň pokusit. Chci připomenout mnohaleté úsilí zejména Vojenského sdružení rehabilitovaných o jistou formu finančního odškodnění a hlavně morálního zadostiučinění. (V sále je velký hluk.)

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci připomenout, že kompenzační příspěvek k důchodu, tak jak je navrhován, připadne podle tohoto zákona pouze těm, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 22 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, a poloviční příspěvek jejich vdovám či vdovcům.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do vašeho projevu, ale požádám ctěnou Sněmovnu, kolegyně a kolegy, o ztišení! Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. A tito naši spoluobčané mají dnes hodně přes 80 let a dnes se odhaduje počet těchto lidí pod tisíc osob. Z tohoto pohledu děkuji všem z vás, kteří podpoří přijetí tohoto zákona, který nakonec bude spíše morální než finanční satisfakcí bývalých vojáků či zaměstnanců rezortu Ministerstva obrany. Děkuji za pozornost a za vaši podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a to je pan poslanec Böhnisch. Prosím.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Přiznám se, že jsem velký nepřítel rozsáhlých rozprav a debat ve třetím čtení, ještě jsem také nikdy takhle nevystupoval, ale tentokrát tu potřebu pociťuji. Před několika lety jsem totiž byl hlavním autorem podobné novely, s kolegou Seďou jsme si teď vyměnili pouze pořadí mezi předkladateli zákona, a před několika lety tento zákon, který byl velkorysejší, co se týče částek navržených pro odškodnění, spadl pod stůl asi o tři hlasy. Musím říct, že situace je teď trochu jiná. Navrhujeme nižší částky, postižených lidí je už výrazně méně a také ve vyšším průměrném věku než před několika lety.

Já si dovolím uvést krátkou část ze svého projevu před několika lety. Dovolte mi uvést, dámy a pánové, jeden příklad, na kterém lze demonstrovat nespravedlnost, jakou dnes rehabilitovaní vojáci oprávněně pociťují. Zatímco oni byli například ve 40., 50. letech nebo s ohledem na jejich postoje k srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy vyhozeni z armády a přesunuti na velmi špatně placené práce, což pociťují na důchodech a na obtížném dosažení výhod bývalých příslušníků armády, tak ti, kteří se často na jejich perzekuci podíleli, využívají s rehabilitovanými vojáky nesrovnatelné důchodové a materiální zabezpečení.

Na té věci se nic zásadního nezměnilo. Ale vystupuji z jiného důvodu. Chci vám připomenout jednu věc. Skoro všechny z vás, jak tu sedíme a sedíte, navštívili zástupci Vojenského sdružení rehabilitovaných v uplynulých dvou letech, případně v posledních měsících. Než budete hlasovat ve třetím čtení, prosím, připomeňte si návštěvu těchto starých lidí u vás v kancelářích, a zda jste jim náhodou rukoudáním neslíbili, že tento návrh podpoříte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Černochová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já nemám nic proti tomu, aby se odškodňovaly jednotlivé profese, na kterých se podepsal minulý komunistický totalitní režim. Na druhou stranu těch profesí je mnohem víc. Byli to učitelé, byli to lékaři. Proč asi dala vláda k tomuto návrhu zamítavé stanovisko? Dala ho právě proto, že tento návrh zákona řeší pouze selektivně jeden typ profesí. Víte, my se tady pokoušíme s kolegou Vilímcem opakovaně de facto celé funkční období předkládat návrh na odškodnění obyvatel tzv. Zakarpatské nebo Podkarpatské Rusi. Jakým způsobem se k tomu tady stavíte vy, bylo zřejmé zrovna včera, kdy jste nám ten návrh neodsouhlasili zařadit jako pevný bod, tuším, že na příští týden. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP