(18.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu hejtmanovi. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Já bych ráda konstatovala, že řada vystoupení, která zde byla pronesena, byla pronesena na podporu tohoto návrhu. Během rozpravy padl návrh na zkrácení projednání ve výborech na 30 dnů a padl návrh na přikázání projednání ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Přistoupíme tedy k hlasování. Odhlašuji vás všechny a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 189, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 114, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Od paní zpravodajky zaznělo, že by to měl být výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo další návrh? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo. Navrhuji ještě ústavněprávnímu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ústavně právní výbor. Prosím. Tak.

 

Budeme hlasovat nejprve o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 190, přihlášeno je 117 poslankyň a poslanců, pro 108, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování o přikázání ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Je to hlasování 191, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 37, proti 41. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh, o kterém budeme hlasovat, je návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

Zahájil jsem o tomto návrhu hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti zkrácení lhůty?

Je to hlasování 192, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 45. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu, dále pak výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji panu navrhovateli i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem, kterému se budeme věnovat, je přerušený bod

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 912/ - druhé čtení

Nacházíme se ve druhém čtení v přerušené obecné rozpravě. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Markéta Adamová, která ale není přítomna. Pak pan poslanec František Laudát má zájem o faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Je přihlášen pan kolega Opálka. Já mu dám přednost a přihlásím se do řádné diskuse. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura. Faktická přihláška neplatí, děkuji. Přejdeme k přihláškám v obecné rozpravě. V obecné rozpravě k tomuto návrhu zákona je přihlášen pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, už jsme vychladli, neb se sem vpasoval jiný návrh zákona. Aspoň to budu mít kratší, protože už jsem zapomněl polovinu toho, na co jsem chtěl reagovat.

Ale přesto, pane předsedo sociálního výboru a zpravodaji prostřednictvím pana řídícího, bych chtěl poznamenat, že jsem v této Sněmovně patnáct let a patnáct let se zabývám mimo jiné důchodovým systémem. V době vlád Špidly, Grosse a Paroubka jsem pracoval v první Bezděkově komisi a musím říci, že tato komise skončila někde v polovině své cesty. Mimo jiné řešila také ten vzpomínaný problém NDC, který předkládala sociální demokracie, a mám za to, že každá jiná komise, která by měla navázat v této oblasti, by se měla podívat na systém práce této komise, a kam došla, protože ona spočítala návrhy, které vyšly z politických hesel jednotlivých politických stran, na exaktních datech je tedy v grafech a v tabulkách zveřejnila a teď šlo jenom o to jít do druhého kola, které by jednak zpřesňovalo představy na exaktních datech a také vytvořilo prostor ke komunikaci mezi politickými stranami, které mají k sobě v čem a jak blízko.

Bohužel druhá komise, která vznikla za dob Topolánkových vlád, první Nečasova komise, ta byla docela jednoznačná, tam jsem byl také členem, ale tam jsme dostávali jenom informace, o čem se rozhodl tehdy pan ministr Nečas s panem předsedou klubu Tlustým, pak už tedy poslancem Tlustým, takže tam jsme nedošli daleko.

V období Nečasovy vlády šlo o druhou Bezděkovu komisi, kterou vlastně vytvořili pro jednotlivé bankovní instituce, a tam nás nepřizvali.

A v tomto volebním období, v době Sobotkovy vlády, jsem byl členem, nebo možná ještě pořád jsem, Potůčkovy komise. Ta zase na rozdíl od těch předchozích ani ty politiky ve svém středu nepotřebovala, ta si akademicky vystačila sama.

Ale každopádně člověk, když se do toho ponoří, je pokornější k těm datům a daleko hůře se mu vyslovují některé jednoduché soudy a hesla, protože právě na exaktních datech vidí jednotlivé souvislosti a složitosti. Ta složitost je třeba i v tom, když se volá po spravedlnosti. Jinak totiž vnímá spravedlnost nízkopříjmový občan, který samozřejmě potřebuje solidaritu, a jinak vysokopříjmový občan, který se nechce až tak moc solidarizovat a chce více ekvivalence. A když se podíváte na tu spravedlnost z jiného úhlu pohledu, tak jaká je spravedlnost mezi platem 12 tisíc, 100 tisíc, 200 tisíc, 250, 500 či více tisíc? Je tolikanásobně ta zodpovědnost, ten výkon, ta zásluha, větší? No, ale z těchto výpočtových základů se potom spočítají ty spravedlivé či nespravedlivé důchody, které je třeba dorovnat sociálním systémem, čili solidaritou, čili určitými stropy. Takže už tady bude složité hledat, co je a co není spravedlivé.

Ze své zkušenosti musím říci, že pokud se ustaví v novém volebním období - a to já už tady nebudu, protože nekandiduji - další důchodová komise, tak bych jí doporučoval, aby se nebavila o parametrech, ale pokusila se napřed hledat konsenzus na sociálním cíli. A až se domluvíte na nějakém cíli, který by byla ochotna respektovat každá relevantní politická síla ve Sněmovně, tak pak můžeme hledat cestou parametrů i k jeho dosažení.***




Přihlásit/registrovat se do ISP