(15.50 hodin)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou řádně přihlášený pan poslanec Zavadil. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom krátce. Přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu 6044, který jsem komentoval v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Hovorka. Není přítomen, v tom případě odmazávám přihlášku do rozpravy. Táži se, zda se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu.

I zde se táži paní ministryně a pana zpravodaje, zda chtějí závěrečné slovo. Není tomu tak. V tom případě vám děkuji. Končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Otevírám další bod dnešního jednání, kterým je

43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1029/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci. Podstatou tohoto návrhu je zavedení nové dávky nemocenského pojištění, takzvaného dlouhodobého ošetřovného. Účelem je zejména napomoci odstranit překážky, které omezují, nebo dokonce znemožňují pečovat o rodinné příslušníky v domácím prostředí. Máme na mysli takové rodinné příslušníky, u nichž dojde k významnému zhoršení zdravotního stavu, takže po určitou dobu nezbytně potřebují péči další osoby, a pokud ji nemají doma, tak musí být umístěni v nějakém zařízení. Typicky se jedná o léčebnu dlouhodobě nemocných. Zároveň chceme těm osobám, které pečují a které ale jsou nemocensky pojištěné - to je velice důležité - poskytnout přiměřenou náhradu za ztrátu příjmů z jejich výdělečné činnosti a zároveň ochránit jejich pracovní místo, protože dnes praxe vypadá tak, že většinou ti, kdo ošetřují, většinou to jsou ženy nad 50 let, potom v důsledku této péče přicházejí i o tu práci.

To znamená, že v tom zákoně o nemocenském pojištění se nově stanoví, že nárok na dávku bude mít pojištěnec, který nemůže vykonávat činnost z důvodu péče o blízkou osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí. Je také důležité, že ti rodinní příslušníci, kteří jsou nemocensky pojištěni, se mohou u té jedné nemocné osoby vystřídat.

Aby se zde zabránilo nějakým pokusům o zneužívání, tak ošetřovaná osoba musí být osoba, u níž došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci alespoň po dobu sedmi kalendářních dnů a u níž je předpoklad, že zdravotní stav bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších třiceti kalendářních dnů. Jinak doba poskytování dávky je maximálně devadesát kalendářních dnů, tedy tři měsíce ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Výše dávky pro toho, kdo pečuje, bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, což je tedy vlastně stejné jako výše toho ošetřovného.

Je tam právě ta změna i v zákoníku práce, která stanoví, že zaměstnanec je po dobu pečování chráněn před výpovědí a po skončené péče má právo návratu na stejné pracovní místo.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Alena Nohavová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Paní ministryně tady už řekla, o co se jedná. Já ve své zpravodajské zprávě budu stručnější.

Důvodem předložení návrhu je snaha řešit dlouhodobou potřebu ošetřování osob potřebující péči a zároveň hmotné zajištění ošetřující osoby dávkou nemocenského pojištění, takzvaným dlouhodobým ošetřovným, nezávisle na poskytování příspěvku na péči náležícího osobě závislé na pomoci jiné osoby, jakož i rozšíření okruhu osob, které mohou tuto službu s podporou poskytovat.

Podle současného platného právního stavu je okruh výdělečně činných osob oprávněných ošetřovat či pečovat v domácím prostředí o osobu, která vyžaduje z důvodu nepříznivého zdravotního stavu ošetřování jinou osobou, omezen jen na zaměstnance, který nemůže vykonávat práci po dobu ošetřování člena rodiny, a to po dobu maximálně devět či šestnáct dnů. Za ošetřovanou osobu se považuje jen osoba žijící s ošetřující osobou v domácnosti, kdy se předpokládá, že v této době si rodina zajistí potřebnou péči. Vzhledem ke stavu společnosti je takovou péčí v současnosti většinou péče ústavní, která je nejen celkově nákladnější, ale pro potřebné i jejich rodiny méně společensky i lidsky přínosná než zajištění této péče v domácím prostředí členem rodiny nebo širšího rodinného okruhu.

Jako pozitiva vidím finanční přínos rodiny. Ten bude na straně ošetřující osoby, tedy příjem, ošetřovné, které jí nahradí ucházející příjem z výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, dále je to stmelování rodinných vazeb nejen mezi ošetřující a ošetřovanou osobou, ale i mezi ostatními členy širší rodiny. Dále, podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného nebude mít nepříznivý vliv na nárok z důchodového pojištění ošetřující osoby, protože bude považována za vyloučenou dobu, případně za náhradní dobu pojištění. Za další se předpokládá možné širší využití, a tím snížení tlaku na státem poskytovanou ústavní péči v LDN apod., kdy takto uvolněné kapacity bude možno využít pro těžší případy. Dále se očekává snížení výdajů na následnou lůžkovou péči, které by mohlo činit 1 mld. korun ročně.

Jako negativa - jsou zde samozřejmě mírně vyšší administrativní nároky na zaměstnavatele. Výše uvedené může vést ale i k nerovnému přístupu, kdy některé firmy to budou akceptovat a umožňovat svým zaměstnancům odejít na dlouhodobé ošetřování svého člena rodiny. Dlouhodobé ošetřovné se samozřejmě negativně promítne v bilanci státního rozpočtu, a to ve výši 1,8 mld. korun, takže dojde ke zvýšení výdajů na samostatnou dávku, dojde k výpadku příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, výpadku příjmů z daně z příjmů fyzických osob, zvýšení mzdových nákladů v souvislosti s potřebou zpracování a kontroly dávek cca o 32 milionů a dojde i ke snížení pojistného na zdravotní pojištění cca o 240 milionů. Ale zase zde dojde k úspoře téměř jedné miliardy, kdy dojde ke snížení nákladů na následnou lůžkovou péči.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Jako první požádám o vystoupení paní poslankyni Hnykovou a připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, paní poslankyně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP