(15.50 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji pěkné odpoledne. Otevírám přerušený bod, kterým je

14.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání
ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 40/ - prvé čtení

Tímto návrhem jsme se zabývali ve čtvrtek 1. března tohoto roku, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě. Připomínám, že stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 40/1. Prosím, aby - ano, již zaujali svá místa zástupce navrhovatelů poslanec Radek Rozvoral a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jan Farský.

Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, nicméně předtím tady přečtu jednu omluvu, dvě omluvy. Za prvé pan poslanec Pavel Staněk, přijměte prosím mou omluvu, ano, ve dnech 6. až 7. 3. z rodinných důvodů. A pak tady mám omluvu pana poslance Stanislava Grospiče a je to 6. března od 16.15 do konce jednání z důvodu pracovního jednání mimo Sněmovnu.

Teď mám tedy do obecné rozpravy přihlášeno, ano, jako první pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, úvodem mé řeči mi dovolte říci, že tady už proběhla rozprava na toto téma, padla tady spousta argumentů proti návrhu tohoto ústavního zákona. Samozřejmě slyšel jsem tady několik vystoupení od zástupce předkladatelů, která byla jak přes kopírák, ale samozřejmě vyslechli jsme si je.

Já bych spíš řekl, že je potřeba si uvědomit, o co v tuto chvíli jde. Protože pokušení přímé volby, to tady pořád je, a nehledejme, řekl bych, nehledejme zkušenosti, nehledejme, jak to funguje jinde. Je to představa, je to osobní pocit toho, že naše demokracie bude lepší, že to začne fungovat lépe a že touto změnou dosáhneme lepšího vedení našich měst, obcí a hejtmanství.

Musím říct, že je potřeba si uvědomit, co máme před sebou na pořadu. Je to změna ústavního zákona. Tady pan předseda Okamura říkal, že už několik let se snaží o přímou volbu starostů, senátorů. Není jediný. Zažil jsem to tady. Byl jsem tady minulé volební období, ale musím říct, že tehdy to aspoň byly návrhy zákonů. Bavili jsme se o problémech konkrétně a vždycky to zhavarovalo na tom, že nebyl dostatek přesvědčených zástupců toho, že ty navrhované zákony jsou v pořádku a že to je ta správná cesta.

Tady ale dneska budeme postupovat do dalšího čtení, a já si myslím, že budeme, protože se domnívám, že to je součástí určitých politických dohod, a budeme posouvat ústavní zákon. To je velký problém, protože ústavní zákon, změna je velmi jednoduchá. Prostě se tam napíše, že budeme volit přímo starosty a hejtmany - a primátory, abych na ně nezapomněl, a to je všechno. Vystavujeme bianko šek do Ústavy. Mimochodem, když jsem začínal v politice, ve vysoké politice, tak jsem to bral odzadu, já jsem začínal v Senátu, A tehdy mi zkušení politici ze Senátu říkali, a já si myslím, že to je hluboká pravda, že do Ústavy se má sahat zcela výjimečně a musí to být uděláno tak, abychom tím skutečně nezpůsobili jakýkoli problém, který by právě aplikací té změny Ústavy mohl nastat.

Co budete dělat v druhém, třetím čtení s tímto návrhem zákona? Já vám to řeknu. Nic. Nic! Protože to je velmi jednoduché, je to jedna nebo dvě věty. A já si myslím, že nemáme o čem debatovat. Ano, můžeme si říct, je tady skupina poslanců, poslankyň, kteří chtějí přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů. Pak je tady velká skupina zkušených komunálních politiků, kteří to z jasných důvodů nechtějí. A na druhou stranu, o čem to bude, pokud to pustíme do dalšího čtení? Bude to o proklamaci. My to do Ústavy nějakým způsobem propašujeme, legálním zákonodárným procesem, samozřejmě třípětinovým hlasováním, a to už je trošku jiná káva. Věřím tomu, že nakonec zvítězí zdravý rozum a že z naší Ústavy ČR si prostě trhací kalendář dělat nebudeme. Já bych to pochopil, kdyby tady byl konkrétní návrh na změnu systému. To bych pochopil. Asi bych s tím taky nesouhlasil, ale to můžu, to je věc každého poslance, poslankyně, jak se k tomu postaví. Ale už bychom se konkrétně měli na výborech o čem bavit. A tady ten problém takto nastaven není. Tady se vlastně o ničem bavit nebudeme, protože pokud to nebude připraveno, tak politické proklamace nestačí.

A já tedy musím říct, že když jsem tady slyšel některá vystoupení, tak jsem došel k závěru, že kromě kolegů, kteří se v komunální sféře pohybují a dobře ji znají, tak řada našich poslankyň a poslanců o tom vůbec nic neví.

A já bych možná si tady dovolil takové okénko, jsem v řádné rozpravě, ono to nebude tak rychlé, jak říkal pan předseda Okamura, vám sdělit, jak ten systém funguje v současné době. Víte, ono máte na jednu stranu pravdu v tom, že lidé si dnes na obcích myslí, na hejtmanstvích o tom nejsem přesvědčen, ale na obcích si myslí, že skutečně ve volebním systému volí starostu a primátora. Protože způsob volby je tak nastaven. Ono to tak vypadá, média to živí. Protože ten lídr, to musí být nakonec ten starosta vítězné strany. Ono to tak není. Protože pokud znáte způsob volby a pokud volíte jako občané, tak víte, že na rozdíl od parlamentních voleb je kandidátka do města, obce úplně jiná. Je to jedna kandidátka podle počtu subjektů, hnutí, politických stran nebo těch, kteří seženou patřičné podpisy. Ta plachta je podle toho různě veliká. Ve velkých městech není výjimka formát A0, tzn. přes celý kuchyňský stůl tam, kde se bojí toho, že kdyby to udělali oboustranně, že se lidé na tu druhou stranu nepodívají, což se ukazuje, že to problém byl i ve volbách do Poslanecké sněmovny. No a teď lidé volí, a oni jim říkají - můžete si zakroužkovat kandidáty, kteří jsou vám sympatičtí, kterým věříte, a když je zakroužkujete, a můžete dát maximálně tolik kroužků, kolik je počet členů konkrétního zastupitelstva, tak to je ten správný způsob volby lidí, kteří podle vás mohou vás zastupovat na obci nebo na městě.

Ale takhle to není. To je problém, řeknu, když zastupitelstvo má 33 členů, tak když volíte z kandidátky člověka, kterého chcete za starostu, a zbytek volíte někde jinde, tak to znamená to, že ten člověk od vás dostane jeden hlas, a kdybyste volili celou skupinu, celou kandidátku, tak jich bude mít 33. A tady je problém. Není to tak, že se volí starosta nebo primátor nebo hejtman tímto způsobem. Lidé si to myslí, je to jinak. Já si myslím, že tvůrce tohoto volebního zákona vedla myšlenka toho, aby se tam dostalo co nejbarevnější spektrum zastupitelů v té obci. Protože také je pravda to, že poslední na kandidátce vítězné strany nebo skupiny nebo hnutí kolikrát má víc hlasů než první na kandidátce strany, která se dostane do zastupitelstva jako druhá, ale on zvolen není a je zvolen ten první z té druhé strany. To je taky velká nespravedlnost toto. Vlastně je to tak, že lidé si myslí, že volí, a volí něco úplně jiného.

Tady si myslím, že by skutečně stálo zapřemýšlet, jak tento systém zlepšit, jak to udělat tak, aby si lidé skutečně mohli vybrat pořadí, tak jako třeba ve Sněmovně nebo podobně, ale to je na diskusi. Dokonce se tam dají ty většinové prvky vsunout, do těchto návrhů, protože - nakonec mluvil o tom i pan prezident Zeman, že jeho představa byla taková, že první z vítězné strany nebo hnutí by byl automaticky starostou, primátorem, hejtmanem. Ono to zas tak jednoduché ale není, protože pokud ten člověk řekne, že to dělat nechce, tak co bude? Bude muset odstoupit z kandidátky, ze zastupitelstva, nebo se jenom posune? Výklad by asi byl velmi složitý a celé by to bylo trošku komplikovanější, než by si takové představy ti, co je prezentují, mohli uvědomit. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP