(18.10 hodin)

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pane předsedající, nebudu nijak narušovat chod Sněmovny, jenom chci nahlásit, že mi nefungovala moje karta, ale nezpochybňuji hlasování s ohledem na výsledek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, tak to bylo vyjádření k elektronickému zápisu o výsledku hlasování. Přerušuji bod číslo 30 až do skončení jednání, které je svoláno k zákonu o referendu.

Dalším bodem je bod 31 a já požádám pana místopředsedu Okamuru, protože jiného kolegu nevidím, aby mě vystřídal v řízení schůze, protože jde o tisk 112, kde chci být předkladatelem.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobré odpoledne. Nyní máme na pořadu bod

31.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré,
Stanislava Grospiče a Květy Matušovské na vydání zákona o zrušení
zákona č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
/sněmovní tisk 112/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 112/1.

Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Vojtěch Filip. Pane poslanče, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych krátce uvedl tisk 112. Jde o klasickou derogační normu, jejíž text je jednoduchý, že zákon o zákazu vývozu do jaderný elektrárny v Búšehru se ruší.

Tento návrh zákona by předložen již třikrát v minulých volebních obdobích, v tom volebním období 2013 a 2017 byl předložen jak skupinou poslanců, tak vládou České republiky s tím, že zákon prošel prvním, druhým čtením a nebyl ve třetím čtení schválen, přestože ten zákon omezuje možnosti českých podnikatelských subjektů k tomu, aby zvýšily svou ekonomickou aktivitu v tomto území. Nejde tedy jenom o samotnou elektrárnu v Búšehru, ale i další ekonomické aktivity, které můžeme mít v Íránu. Částečně jsme se té debaty dotkli v tom prvním bodu dnešního odpoledního jednání, a to nesouhlasnými výroky některých kolegů. Já jen připomenu, že současná důvodová zpráva akcentuje na rozdíl od těch předchozích předložení to, že v roce 2016 skončily sankce proti Íránské islámské republice, a to rozhodnutím mezinárodního společenství, a Česká republika dlouhodobě navazuje na ty ekonomické vztahy, které tam měla. Nejedná se žádné věci, které by nebyly pro českou ekonomiku nějak bezvýznamné, naopak, jedná se o významné ekonomické aktivity státu, který je velmi bohatý a který svým způsobem ovlivňuje život v tomto území, pro některé negativně, pro jiné pozitivně, a samozřejmě také jde o to, nakolik my jsme ochotni ten samotný region vnímat v jeho složitosti.

Pokud jde o vztahy mezi Českou republikou a Íránem, tam jsme po roce 2016 po skončení sankcí měli jak návštěvy ministrů vlády České republiky na území Íránu, vyměnily se parlamentní delegace, Česká republika se účastnila i inaugurace znovuzvoleného prezidenta Íránu.

Pokud mám připomenout některé zásadní věci, kdybych to bral jenom z pozice samotného návrhu zákona, ten zákon byl konzumován, protože je obsolentní, samotná elektrárna v Búšehru je ukončena, její provoz kontroluje Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni, tím kontrolorem za MAE byl dlouholetý ředitel jaderné elektrárny v Temelíně, potom dlouhou dobu pracovník mezinárodní agentury doc. František Hezoučký, který čtrnáctkrát na základě zmocnění mezinárodní agentury kontroloval to zařízení, a zařízení bylo Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uznáno jako zařízení, které je v souladu s mírovým využíváním jaderné energie. Tolik tedy k některým výhradám, které máme.

Co ještě musím dodat. Česká republika na samotném zákonu výrazně prodělala, protože přišla o tu zakázku, zakázku v tom vzduchotechnickém zařízení, protože jsme nedodávali žádnou jadernou část. Podotýkám, žádnou jadernou část, ani část, která se týkala toho ukládání například nebo něčeho dalšího, co by se týkalo jaderné části, ale měli jsme dodávat vzduchotechnická zařízení, chladicí zařízení a ventilátory ze ZVVZ Milevsko. V té době, v roce 2000, česká vláda musela odškodnit ZVVZ Milevsko tím, že zmařila tu zakázku, a stálo to velké množství finančních prostředků. Nehodlám to tady nijak dále rozvádět. Problém byl v čem? Že i nejaderné státy jako např. sousední Rakousko, které neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu, se podílely na dodávkách do Búšehru a naše zařízení, to náhradní zařízení, místo ZVVZ Milevsko dodala britská firma s vlastníky ve Spojených státech amerických. Takže když někdo říká, že prostě je to zájem mezinárodního společenství, tak ten zájem mezinárodního společenství já kvalifikuji tak, že je zájem, aby to nevyráběli Češi, ale aby si vydělal někdo jiný. A já zásadně zastávám to, abychom my jako zákonodárný sbor vytvářeli zákonodárství tak, abychom pomáhali občanům České republiky, aby měli dostatek práce, dostatek prostředků na vlastní obživu, a že v tom konkurenčním boji samozřejmě stojí o to, abychom ten zákon zrušili.

Pokud jde o zásadní výhrady, které v minulosti padaly, to byl zájem Státu Izrael, který nepodporuje žádné ekonomické aktivity vůči Íránu, s tím, že ta nepodpora v podstatě závisí na tom, aby byl ten sousední stát oslaben, aby vůči němu mohlo být postupováno v rámci ekonomických sankcí. Ale připomínám, že ekonomické sankce byly zrušeny, že je mezinárodní společenství zrušilo a že jako stát Organizace spojených národů bychom se měli více zabývat tím, nakolik je to pro Českou republiku ekonomicky výhodné nebo nevýhodné, nakolik je to pro nás i z politického hlediska výhodné nebo nevýhodné a nakolik v podstatě uvolňujeme prostor v tom konkurenčním boji jiným. Slyšel jsem řadu vystoupení kolegů jak zleva, tak zprava, kteří říkali, že ten nebo onen zákon narušuje ekonomické prostředí v České republice, a že je tedy potřeba uvolnit ruce podnikatelům a že je třeba co nejméně regulací. Tak tento zákon by ti, kteří jsou proti regulacím, měli propustit do dalšího projednávání, a to tak, že ten zákon je zcela zbytečnou, pro Českou republiku poškozující regulací, která nemá místo v českém zákonodárství. Až budu slyšet zase kolegy zejména z pravé strany, tak jim jejich hlasování k tomuto zákonu vždycky rád připomenu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP