(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji pěkné odpoledne. Zahajuji odpolední jednání 20. schůze Poslanecké sněmovny. Dříve než se vrátíme k projednávání přerušeného bodu, požádám předsedu volební komise poslance Martina Kolovratníka, aby nás seznámil s výsledky voleb, které proběhly před polední přestávkou.

Tak pan poslanec Martin Kolovratník není přítomen, takže ho nahradí místopředsedkyně výboru paní poslankyně Monika Jarošová. Pardon, místopředsedkyně komise paní poslankyně Monika Jarošová. Tak, paní poslankyně, máte prostor.

136.
Návrh na jmenování členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážené dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila s výsledky dnešních voleb. Volba ke jmenování člena Kontrolní rady Technologické agentury ČR, jednalo se o první volbu, druhé kolo. Počet vydaných hlasů byl 174, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 174, počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula. Kvorum bylo 88. Martin Kobert získal 22 hlasů, Jana Stávková získala 98 hlasů. Tímto byla ve druhém kole zvolena Jana Stávková. Tímto volba končí.

Prosím, pane předsedající, o ukončení tohoto bodu a otevření následujícího volebního bodu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, já ukončuji tento bod a prosím, seznamte nás, jak dopadla volba, jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

137.
Návrh na jmenování člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

 

Poslankyně Monika Jarošová: Jednalo se o první volbu, druhé kolo. Počet vydaných hlasovacích lístků byl 174, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků taktéž 174, počet neodevzdaných nula. Kvorum bylo 88, kdy Patrik Košický získal 35 hlasů a Olga Ulrichová 28 hlasů. V tomto druhém kole nebyl zvolen nikdo.

Tímto volba končí a je nutno vyhlásit novou lhůtu na podávání návrhů. Včas budete informováni o vyhlášení této lhůty. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vám děkuji. Děkuji paní poslankyni Monice Jarošové, že nás seznámila s výsledky volby členů Kontrolní rady Technologické agentury České republiky a s volbou člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Já bych teď ještě přečetl omluvy. Takže pan poslanec Petr Pávek se omlouvá mezi 14.30 a 19 hodin z důvodu jednání ve volebním kraji. Pan poslanec Ing. Radim Fiala se omlouvá z jednání do 16 hodin z osobních důvodů. Pan poslanec Jiří Ventruba se omlouvá z jednání dneska již na celý den z osobních důvodů. Pan poslanec Marek Benda se omlouvá z důvodu účasti na oslavách stého výročí československého státu na Ústavním soudu v Brně a paní poslankyně Jana Levová se omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů.

 

Nyní tedy opět budeme pokračovat v projednávání bodu

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019
/sněmovní tisk 287/ - prvé čtení

Jenom uvedu a připomenu, že bod byl přerušen dnes ve 12.45 z důvodu konání voleb. Byla přerušena obecná rozprava, ve které se tedy v tomto okamžiku nacházíme.

Takže se podívám, koho tady máme. Požádám o vystoupení pana poslance Jana Zahradníka a připraví se k vystoupení paní poslankyně Kateřina Valachová. A já vás, vážené kolegyně a kolegové, poprosím o klid, aby se pan poslanec mohl vyjádřit. Tak, pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se chtěl, jak už je mým zvykem, v prvním čtení vyjádřit ke kapitole 315 státního rozpočtu České republiky pro rok 2019, tedy kapitole, která se týká Ministerstva životního prostředí. Ta kapitola není příliš rozsáhlá co do finančního objemu, který je jí svěřen. Je tam zhruba 15 miliard korun, což ve srovnání s tím 1,5bilionovým rozpočtem je vlastně jedna setina, jedno procento. Přesto ale, když si vzpomeneme, jaká témata jsou frekventovaná v našich médiích, jaká témata jsou frekventovaná v debatách mezi občany, tak jsou to popravdě témata, která se týkají životního prostředí. Je to klimatická změna jako určitý fatální globální efekt, který doléhá podle některých názorů na naši zem. Je to sucho, které trápí naše zemědělce, naše lesníky, které trápí vlastně nás všechny. A je to také otázka kůrovce, která byla velmi živá. Dokonce jsme tomu věnovali i samostatnou schůzi naší Sněmovny. To téma trochu utichlo s příchodem podzimu, ale určitě zase začne být živé s příchodem jara a léta, kdy nastanou další kůrovcové gradace. Proto tedy mi dovolte, abych o této malé kapitole přesto tady promluvil.

Konkrétně bych tedy začal příjmy rozpočtu naší kapitoly. Ty jsou, jak už jsem řekl, ve výši zhruba 15 miliard korun, z toho polovina je tvořena fondy Evropské unie a dalšími fondovými prostředky a zhruba druhá, přibližně stejně veliká část, je tvořena příjmy z prodeje povolenek, tedy takzvaných emisních povolenek. Tady dochází k nárůstu té příjmové částky o 1,4 miliardy korun. Mohli bychom být rádi, Ministerstvo životního prostředí je určitě rádo, že má větší objem peněz na rozdělování. Tento jev, tento nárůst je důsledkem zvýšení ceny na trhu dražených emisních povolenek, která byla na začátku letošního roku zhruba ve výši 8 eur za kus a nyní dosahuje již tedy téměř 20 eur za jednu povolenku. To jsou určitě dobré peníze do našeho rozpočtu, ale musíme si být také vědomi toho, že tento nárůst ceny povolenek má významný dopad třeba na naše teplárenství, které se už teď s tím velmi těžce potýká. Samozřejmě se tím zvyšují jeho náklady a je to věc, kterou dříve či později my tady ve Sněmovně budeme muset řešit. Takže to je k příjmům.

Já bych další příjmové položky už podrobně nekomentoval, podíval bych se na výdaje, které jsou rozpočtovány tedy v přibližně stejné výši. A tady bych se věnoval některým vybraným výdajovým blokům, konkrétně výdajovému bloku na ochranu přírody a krajiny. Tady dochází k navýšení o 250 milionů korun zhruba. Výdajové okruhy, jakási podkapitola zlepšování stavu přírody a krajiny plus 200 milionů.

Ale už program péče o krajinu, jehož cílem je zlepšování krajiny, ať už jsou to managementová opatření, sečení pastva, vysazování, tady dochází ke zvýšení pouze o 5 milionů korun. Je tam 150 milionů, ale to navýšení je o 5 milionů. Přitom když srovnáme výšku té dotace s rokem 2017, je tam dokonce zaznamenatelný pokles o 10 milionů korun. Čili tady jedno z těch opatření - zadržení vody v krajině. Kdo tedy z ministerstva mluví o nutnosti zadržování vody v krajině, ať si uvědomí, že na to dávají poměrně málo peněz. V každém případě tedy ty částky nejsou adekvátní tomu důrazu, který je na ta opatření kladen.***




Přihlásit/registrovat se do ISP