(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, přeji hezké odpoledne. Zahájíme tedy další část jednání schůze Poslanecké sněmovny. Na programu máme pevně zařazený bod

80.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb.,
o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů
(zákon o státním občanství České republiky)
/sněmovní tisk 260/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 260/1. Prosím, aby předložený návrh z pověření Senátu uvedl senátor Tomáš Czernin, kterého mezi námi vítám. Prosím, ujměte se slova.

 

Senátor Tomáš Czernin: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, poslankyně, poslanci, je mi ctí, že vás zde mohu seznámit s tímto materiálem jakožto nástupce senátora Grulicha v čele stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí, která byla iniciátorem změny tohoto zákona.

K materiálu stručně. 10. října 2012 přišel zákon o státním občanství do Poslanecké sněmovny. V § 31 umožňuje občanům, kteří ztratili československé, popř. české nebo slovenské občanství před rokem 1989 na základě jeho odebrání, aby měli právo získat toto občanství zpět prohlášením. V tomto paragrafu bylo, že se to týká i dětí a vnuků těchto bývalých občanů Československa, popř. České nebo Slovenské socialistické republiky.

V Poslanecké sněmovně byla možnost pro děti a vnuky vyškrtnuta. Když zákon vstoupil v platnost, objevily se poměrně silné protesty z krajanské komunity, protože došlo k tomu, že jsou rodiny s dětmi, které mají české občanství, a další dítě či děti, které české občanství nemají. Tato skutečnost mnohdy rozdělila rodiny. Výrazně to znemožňuje cestování či návrat do vlasti, popř. návštěvu škol. Není přece normální, když jedno dítě má práva a povinnosti občana České republiky a druhé nikoliv. Je zde totiž určitá časová dělicí čára.

Dostali jsme dokonce dvě petice ze zahraničí, a na cestách, které absolvujeme, nás krajané žádají o to, abychom tento zákon novelizovali a vrátili do původní podoby, tak jak to v roce 2012 předložila tehdejší vláda.

V závěrečném hlasování návrhu zákona v Senátu nebyl nikdo proti, jen jeden se zdržel, což značí, že materiál nalezl širokou podporu mezi senátory. Jsem rovněž potěšen, že i vláda k němu předložila souhlasné stanovisko. Tedy až na legislativně technické připomínky, které lze případně odstranit během dalšího projednávání návrhu zákona ve výboru či výborech, případně v dalších čteních.

Dovolím si vás tedy na závěr, dámy a pánové, jménem Senátu i našich krajanů požádat o propuštění návrhu zákona do dalšího čtení a předem vám velice děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů, dále jen zákon o státním občanství České republiky, tento návrh reaguje, jak bylo zmíněno, na sněmovní tisk 827, který zde v Poslanecké sněmovně byl projednáván v předminulém funkčním období v roce 2013. Jak bylo zmíněno, při projednávání návrhu zákona o státním občanství v Poslanecké sněmovně tenkrát navrhl ústavněprávní výbor na své schůzi ze dne 27. února 2013 usnesení č. 164 a upravil zmiňovaný § 31 tak, že znemožnil dětem a vnukům získat státní občanství prohlášením. Tento pozměňovací návrh tenkrát byl Poslaneckou sněmovnou v tom roce 2013 přijat a pak následně zákon byl potvrzen i v Senátu.

Dnešní návrh tuto otázku tedy opět otevírá. Už tenkrát tehdejší poslanci v tom předminulém funkčním období uznali, že tento požadavek je z pohledu tehdejší Poslanecké sněmovny nadbytečný, a podle toho se tedy k tomuto návrhu postavili. Já osobně musím říct, že jejich názor sdílím a nevidím důvod, proč tuto změnu do zákona tedy vkládat. Přesto chápu, proč s tím kolegové senátoři přicházejí, a nebudu navrhovat zamítnutí v prvním čtení, ale doporučuji nechat tisk projít prvním čtením a dát prostor vám, kolegyně a kolegové, znovu k tomu, abyste tuto otázku mohli diskutovat a otevřít na úrovni výborů.

Doporučuji tedy, aby se tímto návrhem zabýval výbor pro bezpečnost jako výbor garanční, ale samozřejmě také výbor ústavněprávní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. Takže jako první požádám o vystoupení paní poslankyni Karlu Maříkovou a připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuje se rozšířit možnost získat státní občanství České republiky prohlášením i pro děti a vnuky bývalých státních občanů Československa. Dnes platí, že toto může učinit jen bývalý státní občan Československa. Aplikováno toto bylo zejména Slováky po rozdělení státu a pak lidmi, kteří odešli do emigrace, a státní občanství jim zaniklo. Tato úprava platí od roku 2013 a umožnilo ji zavedení dvojího občanství, které do té doby možné nebylo. Rozšíření na děti a vnuky již tehdy navrhované vládou, následně pak Senátem, Poslanecká sněmovna toto odmítla, jak bylo řečeno zpravodajem, a tak tento stav platí již pět let.

Mezitím již od rozdělení Československa uplynulo 25 let a podle všeho byly problémy s občanstvím již asi většinově vyřešeny. Alespoň u těch lidí, kteří měli zájem si dát své věci do pořádku. Nevím o tom, že by toto téma nyní ve společnosti rezonovalo. Návrh nespecifikuje, o jaký počet lidí by šlo a zda je to problém jednotlivců, desítek lidí nebo jejich většího počtu. Není zřejmé, zda v době pětadvaceti let po rozdělení státu a v situaci, kdy obě země jsou v schengenském prostoru, existuje společenská poptávka po jejím řešení. Nejspíš není vůbec pravda, že by přijetí tohoto návrhu nemělo dopad na veřejný rozpočet. Zatížilo by to státní aparát na Ministerstvu vnitra a vůbec nevíme, jaké dopady by toto mělo v oblasti sociálních dávek, starobních či invalidních důchodů, ve školství apod. Z těchto uvedených důvodů dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já registruji váš návrh na zamítnutí v prvním čtení. A nyní požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se zhostil své role zpravodaje petičního výboru, který dostal k vyřízení petici krajanů žijících v Brazílii. Dovolte, abych vás seznámil s textem, a tím také zároveň potom mohl odpovědět těmto krajanům, jak bylo s jejich žádostí naloženo. Tato žádost se týká přesně nyní projednávaného tisku.

My, kteří podepisujeme tuto žádost, jsme dostali v roce 2014 české občanství podle § 33 až 186/2013 zákona o státním občanství České republiky. Začátkem roku 2015 jsme poslali prostřednictvím Generálního konzulátu ČR v San Paulu dopis předsedovi stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí s kopií na předsedu Poslanecké sněmovny a zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí. Jak jsme se tehdy už vyjádřili, byla sice pro nás velice radostná zpráva, že jsme se stali českými občany, ale také bolestivá, protože děti podle tohoto zákona neměly a nemají nárok se českými občany stát. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP