(15.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já se podívám, jestli máme ještě někoho dalšího přihlášeného do rozpravy. Nikoho dalšího přihlášeného nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova? Zeptám se pana ministra, pana zpravodaje? Zájem nemáte.

Nyní budeme hlasovat o přednesených návrzích.

 

Máme tady jeden návrh a ten přednesl pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura - přerušit projednávání tohoto tisku až do okamžiku, kdy vláda pošle peníze do nadace? (Hlasy z pléna.) Pardon? Až vláda bude chtít poslat peníze do mezinárodní nadace. Takže víme, o čem budeme hlasovat. Pro jistotu ještě zagonguji.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení? Kdo je proti přerušení?

Hlasování číslo 252. Přihlášeno 168 poslanců, pro 48, proti 37. Návrh na přerušení byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme k hlasování. (Hlasy z pléna.) Jo, až tamhle vzadu. Dobře. Poslanec Pávek, prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Já navrhuji ještě přikázání rozpočtovému výboru, mají-li se někam posílat peníze.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pardon, já jsem se přeslechl. Jakému? (Poslanec Pávek: Rozpočtovému.) Dobře. Máme tady návrh na přikázání zahraničnímu výboru, o něm budeme hlasovat. Já to ještě zopakuji.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán zahraničnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? (Hlasy z pléna.) Zahraničnímu výboru. Kdo je proti?

Hlasování číslo 253. Přihlášeno 170 poslanců, pro 150, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

 

Další návrh máme rozpočtový výbor, jak navrhl poslanec Pávek. Zopakuji: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 254. Přihlášeno 170 poslanců, pro 71, proti 13. Návrh byl zamítnut. Tímto tedy projednávání tohoto tisku pro tuto chvíli končím.

 

Mám tady jednu omluvu. Místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů - aha, už jste tady, takže omluva se ruší.

 

Další projednávaný bod je

142.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o strategickém partnerství
mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně
a Japonskem na straně druhé podepsané v Bruselu dne 17. 7. 2018
/sněmovní tisk 348/ - prvé čtení

Prosím, aby úvodní slovo přednesl ministr kultury Antonín Staněk. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi předložit vám k projednání Dohodu o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé.

Evropská unie a Japonsko jsou si velmi blízké. V roce 2001 uzavřela Evropská unie s Japonskem strategické partnerství, které vycházelo ze společných základních hodnot. Spojuje nás jak sdílení společenských hodnot demokracie, podpory lidských práv a svobod, stejně jako zachování mezinárodního míru a stability, tak i úsilí o liberalizaci světové ekonomiky. Vztahy mezi Evropskou unií a Japonskem se neustále rozvíjejí od obchodu a investic až po širokou škálu dialogu v rámci politické spolupráce a dalších odvětvových vztahů. Díky své (jeho) geopolitické pozici jde o významného spojence v dynamicky se rozvíjejícím asijsko-tichomořském regionu.

Jednou z klíčových oblastí, ve které Evropská unie a Japonsko posilují svou spolupráci, je pak oblast bezpečnosti. Daří se i vzájemnému obchodu. Japonsko je pro Evropskou unii šestým největším obchodním partnerem, pokud jde o vývoz zboží z Evropské unie, a sedmým v případě dovozu zboží do Evropské unie. Přetrvávajícím rysem obchodních vztahů je nicméně dlouhodobý deficit bilance na straně Evropské unie.

Vzhledem k silné obchodní výměně a rozšiřování politické a bezpečnostní spolupráce dospěly Evropská unie a Japonsko v roce 2012 k závěru, že je třeba dát vztahům kvalitní právní rámec, nejlépe širokou politickou dohodu. Dohoda by tak měla posílit celkové partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem dalším prohloubením politické a odvětvové spolupráce, poskytnutím právního základu pro lepší bilaterální spolupráci i spolupráci v rámci mezinárodních a regionálních organizací a fór.

Nejedná se tedy o dohodu o volném obchodu. Ta byla s Japonskem sjednána separátně. Vedle předkládané dohody tak byla projednávána i takzvaná dohoda o ekonomickém partnerství, přičemž obě tvořily součást jednoho vyjednávacího celku. Předkládaná dohoda je takzvanou smíšenou dohodou, tedy některé body budou v kompetenci Evropské unie a ostatní v kompetenci členských států.

Vláda České republiky vyslovila se sjednáním dohody souhlas usnesením ze dne 19. června 2018. Dohoda byla podepsána na posledním summitu EU-Japonsko v Tokiu dne 17. července 2018. Postoj České republiky ke sjednání dohody byl od začátku kladný. Cíle dohody se shodují s našimi prioritami. Japonsko je důležitým spojencem a obchodním partnerem České republiky. To potvrdilo i nedávné setkání předsedy vlády Andreje Babiše s předsedou vlády Japonska Abem v průběhu jednání předsedů vlád zemí V4 a Japonska v Bruselu dne 18. října 2018.

Dohoda by měla posloužit jako platforma pro užší spolupráci a dialog v široké škále dvoustranných regionálních a vícestranných otázek. Posiluje politickou, hospodářskou a odvětvovou spolupráci v širokém spektru oblasti politik, jako je změna klimatu, výzkum a inovace, námořní záležitosti, vzdělávání, kultura, migrace, boj proti terorismu a boj proti organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě. Stanovuje rovněž závazek stran chránit mezinárodní mír a bezpečnost zamezením šíření zbraní hromadného ničení a přijetím opatření pro boj proti nezákonnému obchodu s ručními, palnými a lehkými zbraněmi. Dohoda ustavuje smíšený výbor, jehož cílem je partnerství, jež je na dohodě založeno, celkově koordinovat.

Obsah dohody je v souladu s právním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v EU, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně závaznými zásadami mezinárodního práva. Ratifikovaná dohoda bude posléze v České republice vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Tím se stane v souladu s článkem 10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky. Nepředpokládá se, že by následné provádění dohody v České republice s sebou neslo finanční či rozpočtové dopady. Dohoda nebude mít dopad na problematiku rovnosti mužů a žen ani na otázky životního prostředí.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych vás požádat o podporu této dohodě a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Mikuláš Peksa. Prosím.***




Přihlásit/registrovat se do ISP