Čtvrtek 30. května 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Neautorizováno !

 

(pokračuje Tomio Okamura)

237.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich slosování.

Na pořad jednání 30. schůze bylo předloženo celkem sedm odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní tedy přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Jako první tady máme interpelaci, kdy místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Stanislava Blahy ve věci střetu zájmů pověřence zařazeného do útvaru interního auditu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 468.

Já tedy zahajuji rozpravu a dívám se, jestli je tady pan poslanec Stanislav Blaha. Ano, prosím, omlouvám se. Pane poslanče, máte slovo. A paní ministryně je zde také. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Paní ministryně, já jsem vás před pár týdny interpeloval v souvislosti s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, které všichni poměrně důvěrně známe jako GDPR. To zavádí novou povinnost, aby někteří správci a zpracovatelé osobních údajů zavedli novou povinnost pověřence pro ochranu osobních údajů. Povinnost se tak vztahuje také na města, obce a některé jimi zřizované příspěvkové organizace.

Kromě poslance jsem i starostou města Uherské Hradiště. Vím proto, že nejen naši lidé z oddělení interního auditu, ale i mnoho dalších měst bylo od počátku přípravného procesu na platnost GDPR součástí skupin, které se zabývaly právě připraveností úřadu na toto nařízení. Až do doby, kdy se objevila povinnost jmenovat pověřence, byla tato oddělení těmi, kdo administroval celý proces zavádění jednotlivých opatření tak, aby byla na GDPR připravena.

Znalosti, které má pověřenec mít, se do velké míry kryjí s požadavky na pozici interního auditora. U obou pozic je důležitá znalost procesu organizace nebo identifikace rizik uvnitř úřadů. Navíc spolu úzce spolupracují, protože jejich náplň práce je především metodická a preventivní. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že jsme tuto novou pozici pověřence zařadili celkem logicky právě na útvar interního auditu. Takto jsme fungovali několik měsíců a praxe nám potvrdila, že toto uspořádání je výhodné vzhledem na organizaci práce, sdílení zkušeností a znalostí. Za důležité považuji také to, že při zřizování pozice pověřence a jeho zařazení na útvary interního auditu nebylo uvedení účinnosti obecného nařízení v rozporu s metodikou Ministerstva vnitra.

Bohužel fungování pověřence na útvaru interního auditu není od 21. září 2018 dále možné. Lidem na úřadech bychom měli přece práci spíše usnadňovat a ne je zavalovat nařízeními, která jim práci komplikují. Zvlášť když se to volání po změně ozývá přímo z těchto úřadů. Chci vás proto znovu požádat a zeptat se, zda by Ministerstvo financí přece jen neplánovalo v této věci úpravu a změny svého stanoviska. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vyzývám paní ministryni financí Alenu Schillerovou, aby se vyjádřila. Prosím máte slovo, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, otázka oddělení funkcí interního auditora a pověřence pro ochranu osobních údajů byla předmětem odborné diskuze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Závěry jsou potom reflektovány ve stanovisku, které vydalo Ministerstvo financí.

Právní úprava zaručuje internímu auditorovi a pověřenci pro ochranu osobních údajů nezávislé postavení a vylučuje střet zájmů. Tato nezávislost je zaručena pro tyto funkce samostatně. Pro interního auditora zákonem o finanční kontrole, pro pověřence pro ochranu osobních údajů obecným nařízením o ochraně osobních údajů. V případě jejich sloučení potom nebude požadavek na zajištění nezávislosti naplněn ani u jedné z nich. V případě sloučení funkce interního auditora a pověřence pro ochranu osobních údajů se pověřenec dostává do střetu zájmů, protože jako interní auditor plní úkoly, u kterých v široké míře zpracovává osobní údaje, a jeho činnost by měla být podřízena nezávislému a objektivnímu posouzení pověřence pro ochranu osobních údajů. Obdobné platí pro nezávislost interního auditora. Interní auditor nezávisle přezkoumává procesy uvnitř obce. Činnost pověřence pro ochranu osobních údajů by měla být také prověřována interním auditorem. Bude-li funkce pověřence a interního auditora sloučena, ověření interního auditora nebude objektivní a nebude nezávislé.

Nezávislost pověřence a interního auditora nelze zaručit, pokud jsou zařazeni do stejného útvaru, to znamená, podléhají stejnému představenému. Jestliže funkci pověřence vykonává jiná osoba než interní auditor, nic nebrání tomu, aby pro zajištění nezávislosti obou funkcí byl pověřenec organizačně zařazen mimo útvar interního auditu.

Neslučitelnost funkce pověřence pro ochranu osobních údajů a interního auditora se vztahuje jen na orgány veřejné správy, které mají povinnost zřídit funkci interního auditu. Tuto povinnost mají pouze obce nad 15 tisíc obyvatel. Z celkového počtu obcí se jedná o 88 obcí. Obce nad 15 tisíc obyvatel jsou organizačně členěny do několika útvarů a hospodaří s rozpočty, které přesahují 500 milionů korun.

Menší obce z této kategorie zpravidla zajišťují funkci interního auditu prostřednictvím jediného zaměstnance. Tento zaměstnanec by měl vykonávat na obci audit a poskytovat ujištění o účelném, hospodárném a efektivním nakládání s veřejnými prostředky. Je nemyslitelné, aby jeho činnost byla nahrazena výkonem povinností pověřence pro ochranu osobních údajů. Ze zpráv o výsledcích finančních kontrol za rok 2018 vyplývá, že tam, kde dochází ke spojení výkonu agendy ochrany osobních údajů a interního auditu, dochází k plnění úkolů pověřence na úkor výkonu interního auditu. Dokonce se objevují případy, kdy útvar interního auditu auditní činnost prakticky nevykonává.

Dovolím si tedy proto nesouhlasit s vaším tvrzením, že pozice pověřence pro ochranu osobních údajů a interního auditora se doplňují a značně umocňují efektivitu a rychlost odvedené práce. Vzhledem k výše uvedenému si dovoluji pouze potvrdit již vydané stanovisko Ministerstva financí, že nelze sloučit funkci pověřence pro ochranu osobních údajů a interního auditora a pověřenec pro ochranu osobních údajů nemá být zařazen v útvaru interního auditu.

Na závěr uvádím, že Ministerstvo financí s ohledem na to, co jsem teď řekla, nemůže předložit novelu zákona o finanční kontrole, která by interním auditorům umožnila výkon funkce pověřence, protože by to bylo v rozporu s příslušným nařízením Evropské unie, která požaduje, aby bylo zajištěno nezávislé postavení pověřence pro ochranu osobních údajů. Je mi líto, ale nemohu v tomto směru své stanovisko změnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan poslanec Stanislav Blaha si přeje reagovat. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Paní ministryně, děkuji za odpověď, ale je to prostě zase stanovisko úřadu, úředníka, který v životě nefungoval v praxi, je odtržený od reality. Já vám popíšu tu situaci, pokud se bavíme o využití pracovní síly. Samozřejmě při tom zavádění kontroly ochrany osobních údajů je ten pověřenec vytížen mnohem více než potom v průběhu, když už je všechno nastavené a v zásadě dohlíží nad tím, jak ty procesy, které předtím nastavil, fungují. To znamená, na začátku je vytížen plně, později by jeho pracovní úvazek byl pro tuto činnost využíván pouze zčásti. A na částečný úvazek nikoho zaměstnat nelze, protože neudržíte kvalitní lidi. Samozřejmě potom, když se budeme bavit o tom, jestli ta kapacita se dá využít na jinou činnost v rámci úřadu, tak ten interní audit je to nejbližší, co ten pověřenec může ovládat. Samozřejmě musí mít k tomu všechna příslušná oprávnění, aby tak mohl činit.

Pokud se bavíme o kontrole té jedné jediné agendy, kterou tady zmiňujete, to znamená agendy pověřence, to se dá samozřejmě běžně outsourcovat. To může skutečně kontrolovat někdo jiný než přímo úředník z města, to znamená z toho útvaru interního auditu. Já bych chtěl skutečně požádat, abyste se nad tím zkusili zamyslet, nastavit tam prostě pravidla, která jsou nepřekonatelná.

Pokud se bavíme o tom, že nejsou prováděny audity, tak vám chci říct a garantuji, že v Uherském Hradišti, ale i v jiných městech podobného typu ta pozice byla zřízena nově a byl na ni přijat nový zaměstnanec. Takže ten interní audit vlastně není omezen ve své činnosti, protože dál vykonává svoji práci jako doposud. Jde pouze o to, že tady musela vzniknout nová pracovní pozice. Znovu opakuji, v počátku zcela jistě vytížená až až v rámci celého pracovního úvazku. Později se domnívám, že té agendy, protože všechny procesy budou nastaveny, ubude a bylo by velmi vhodné využít jeho kapacity pro práci pro úřad a pro to, co skutečně zvládá a umí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, přejete si reagovat? Ano. Tak, paní ministryně, prosím máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já rozumím, vážený pane poslanče. Pohybuji se v oblasti veřejné správy celý svůj život a vím, co se musí prostě v té konkrétní praxi řešit. Ale jestli mi pokládáte takovéto konkrétní dotazy, tak já vám musím odpovědět v intencích právní úpravy. Nota bene, co se týče GDPR neboli ochrany osobních údajů, tak je to ještě regulováno i směrnicí Evropské unie.

Čili já nemohu vám říct nic jiného, než co odpovídá liteře zákona. Nelze přenést, protože ten představený, nebo ten vedoucí pracovník, řeší v tom konkrétním útvaru, na který se ptáte, nějaký konkrétní problém. A v podstatě ho chce vyřešit personálně a chce mít krytí prostě někde od vyšších orgánů, chce mít palec na to, že to takto může udělat. Ale to nedostane. To prostě nedostane. Já jasně říkám, že to jsou pozice, které jsou na sobě nezávislé, kde prostě musí být zajištěna nestrannost, a já nemohu dát palec, ani nemohu iniciovat žádnou právní úpravu, která by toto uvedla do rozporu. Takže toto prostě já udělat nemohu. A jestli on si tam nastaví nějak procesy a zajistí tu nestrannost, je samozřejmě otázka jeho vlastního manažerského rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, ano. A pan poslanec Stanislav Blaha si přeje reagovat. Máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já už to fakt nebudu prodlužovat. Myslím si, že bude dobré, když si na to zkusíme sednout a konkrétně se na ty věci podívat. Ale já chci jenom říct, stanovisko Ministerstva financí je jedna záležitost. Ono to možná zapadlo, ale já už jsem to tady dneska jednou říkal. My jsme samozřejmě při zřizování té pozice a při diskutování o tom, kde by měl být v rámci úřadu zařazen, tuto záležitost konzultovali s Ministerstvem vnitra a máme k tomu písemné stanovisko, že to je možné. Později přišlo stanovisko Ministerstva financí a tomu se přizpůsobilo i Ministerstvo vnitra. Takže i v tomto směru je pro nás ta situace velmi těžká.

V každém případě děkuji za odpovědi a myslím si, že si to ještě spolu dovysvětlíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Táži se paní ministryně, zdali si přeje reagovat. Nepřejete si reagovat. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Nyní se táži poslance Stanislava Blahy, jaké navrhujete usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi, nebo jestli vůbec navrhujete usnesení. Nenavrhujete. Dobře, děkuji a já tuto interpelaci končím.

Přejdeme k další záležitosti. Ministr zemědělství Miroslav Toman odpověděl na interpelaci poslankyně Veroniky Vrecionové ve věci přehled příjemců přímých plateb na plochu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 471. Teď se ale podívám, jestli je tady poslankyně Veronika Vrecionová. Před chvílí jsem ji sice viděl, ale teď tady zrovna není, takže tuto interpelaci v tom případě odkládám.

Další tady máme interpelaci, kdy bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci zveřejňování soudních rozhodnutí na internetu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 477. Zahajuji rozpravu, nebo respektive chtěl jsem zahájit rozpravu, ale... jo, jste tady, dobře. Vidím vám, takže zahajuji rozpravu. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, začal bych svou interpelací, která se týká zveřejňování soudních rozhodnutí na internetu. Myslím si, že to bude celkem konstruktivní, protože jsme tuto záležitost probírali na jednání podvýboru, které ovšem bylo neveřejné, takže jediným smyslem mé interpelace je ujistit se u paní ministryně, že skutečně ty přísliby, které zazněly na jednání podvýboru, platí, to znamená, že anonymizační nástroj a úprava instrukce, která upravuje zveřejňování v agendě C na krajských soudech, budou realizovány ke dni 1. 1. 2020.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vyzývám paní ministryni, aby reagovala. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci na tuto interpelaci odpovědět jedním slovem: všechno platí, co jste dohodli s předchůdcem, panem doktorem Kněžínkem. Odkazuji na ten písemný text z 29. 5. a ujišťuji, že v současné době je skutečně zveřejňování rozhodnutí vrchních, krajských a okresních soudů realizováno prostřednictvím evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Ministerstva spravedlnosti. Judikatura, do které jsou rozhodnutí zařazována na základě instrukce 20 z roku 2002, kterou se upravuje postup při evidenci a zařazování rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů do systému elektronické evidence soudní judikatury.

Jsme si vědomi, že do systému bylo od vzniku vloženo pouze několik málo tisíc rozhodnutí, jelikož instrukce ukládá povinnost zveřejňovat zejména z pohledu soudu významná rozhodnutí. Pak tam bylo jednání u kulatého stolu s paní ombudsmankou Šabatovou. To se odehrálo 28. 2. letošního roku. Byla znovu vyhodnocena situace a dospělo se k názoru, že nejlepší cesta pro dosažení cíle zveřejňování co největšího počtu rozhodnutí je postupné rozšiřování agend zveřejňování. Máme na to akční plán, kterým jsme se zavázali, že budeme zveřejňovat rozhodnutí v jedné soudní agendě do konce roku 2020.

To je asi k tomu vašemu dotazu, jestli vás to tedy uspokojí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Táži se pana poslance, zdali si přeje vystoupit. Nepřejete si vystoupit. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím a táži se opět poslance Jakuba Michálka, jaké navrhuje usnesení nebo jestli vůbec navrhujete usnesení. Nenavrhujete, dobře. Takže tuto interpelaci končím.

Dále přečtu jednu omluvu a je to poslanec Dominik Feri. Omlouvá se dnes do 11 hodin z pracovních důvodů.

Přistoupíme k další interpelaci, ta je na předsedu vlády. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka na vládu České republiky ve věci absurdní situace v oblasti exekucí. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 478. Zahajuji rozpravu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace se týkala problematické situace, že v dnešním systému nejsou lidé, kteří jsou v exekuci, motivováni pracovat. Bohužel to tak dosud je. Tady konkrétní citovaný příklad z i-rozhlasu: Žijete s partnerem a dvěma malými dětmi v nájemním bytě v Chebu. Oba jste bez práce, vy navíc v exekuci. Dostanete nabídku práce za 30 tis. hrubého. Přijmete ji? Pokud ano, nepolepšíte si. V původní situaci sice nic nevyděláváte, ale máte nárok na dávky sociální péče a dávky v hmotné nouzi. Po zaplacení nájmu zbude na výdaje domácnosti 9 450 korun. Jakmile začnete pracovat, sníží se dávky a zvýší se exekuce. Při příjmu 30 tis. hrubého rodině zůstane 9 452 korun, tedy o 2 koruny víc, než když neděláte nic.

Chtěl jsem poděkovat, že vláda na tuto mou interpelaci reagovala a že skutečně pan ministr Kněžínek předložil novelu nařízení, které upravuje tu maximální částku, z které se sráží exekuce bez omezení. Díky tomu zvýšení se samozřejmě uplatní třetinové pravidlo, takže dlužníci jsou motivováni pracovat a jsou motivováni si přilepšit. Od 1. 6. 2019 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 91/2019 Sb., takže ta částka, z které se dá srazit na exekuce, se zvyšuje z 15 tis. přibližně na 30 tis. korun. Takže za toto jsem chtěl poděkovat.

Nicméně rád bych poprosil příslušná ministerstva, zejména Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo práce a sociálních věcí, aby intenzivněji řešili tuto problematiku a zpracovali k tomu analýzu, jestli skutečně ten systém už je nastaven tak, že lidé jsou motivováni pracovat a že jsou motivováni přijmout lépe hodnocenou práci. Domnívám se, že pokud budeme trvat na tom institutu, že od určité částky se sráží bez omezení, nebudou dlužníci motivováni přijmout lépe honorovanou práci. Tudíž dávám ke zvážení vládě, aby se touto otázkou zabývala a přišla s vlastním návrhem řešení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se nyní poslance Jakuba Michálka, zdali navrhuje usnesení. Nic, dobře, interpelaci tedy končím.

Dále tady přečtu dvě omluvy. Ministr dopravy Vladimír Kremlík se omlouvá od 9 do 14.30 hodin z pracovních důvodů a místopředseda Poslanecké sněmovny pan Tomáš Hanzel se omlouvá do 14 hodin z pracovních důvodů.

Nyní přistoupíme k další interpelaci. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslankyně Veroniky Vrecionové ve věci zdanění pozemků a ostatních ploch. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 481. Zahajuji rozpravu. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Hezké ráno. Kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Pokusím se velice ve stručnosti, jenom aby i kolegové věděli, o čem mluvím, shrnout podstatu té své písemné interpelace.

Dne 1. ledna 2017 vydala Finanční správa informaci k aplikaci příslušného ustanovení o dani z nemovitých věcí ve znění pozdějších předpisů, což mělo negativní dopad na desítky tisíc vlastníků půdy. Týká se to zejména majitelů zemědělské půdy, kdy část těchto pozemků spadá do kategorie ostatní plocha, kterou nelze žádným způsobem využívat. Daň z nemovitosti z takovéhoto pozemku je totiž vyšší, než je tomu například u zemědělské půdy. Často se ale jedná o plochy, které přispívají k pestrosti krajiny, slouží k zadržování vody v krajině nebo vytvářejí prostor pro úkryt zvěře a jiných živočichů. Jejich pozitivní role na krajinný ekosystém je tak nezpochybnitelná. Daná informace měla za cíl sjednotit postup Finanční správy, ale zbytečně a výrazně negativně dopadla na majitele půdy. Já bych ráda upozornila na to, že potom docházelo k tomu, že řada majitelů zemědělské půdy, respektive zemědělců, v důsledku tohoto dokonce rozorávala tyto krajinné prvky proto, aby z nich udělala právě zemědělskou půdu a platila menší daň, což na jednu stranu se nelze divit. Ale myslím, že ty negativní dopady právě v období sucha pocítíme všichni, a není to vůbec v našem zájmu.

Já již toto zkrátím. Chtěla bych také říci, že my jsme vlastně i na zemědělském výboru s paní ministryní na toto téma jednali již na podzim loňského roku. Paní ministryně Schillerová i pan ministr Toman vlastně souhlasili s tím, že je toto problém, a slíbili řešení. S paní ministryní jsme o tom mluvily i později, já jsem ještě ústně interpelovala. A vlastně moje pochybnosti byly pouze z toho důvodu, že se mi zdálo, že celý proces trvá velice dlouho. Proto jsem podala nesouhlas s odpovědí, kde mi paní ministryně na mou písemnou interpelaci odpověděla, že na změně legislativy bude pracovat, tak aby byla uskutečněna k termínu 1. ledna 2020. A já jsem měla obavy, zda toto vůbec je reálné stihnout.

Já moc poprosím paní ministryni nyní - a samozřejmě vím, že mezitím došlo k tomu, že v pondělí vláda tuto předlohu již projednala, ale já už jsem toto negativní stanovisko vydala. Ale ráda bych tu dnešní interpelaci využila jenom pro to, aby paní ministryně případně tady na mikrofon řekla, abychom se všichni dohodli, že se pokusíme toto skutečně prohnat legislativním procesem co nejrychleji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. A nyní paní ministryně si přeje reagovat. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já vysvětlím, o co jde, aby tomu tady všichni rozuměli. Problém je ten, že orná půda se zdaňuje nějakou sazbou. A pak máme takzvané ostatní plochy, které se zdaňují jinou sazbou na dani z nemovitých věcí, která je vyšší. A to je fakt, který je po léta prostě neměnný. A tak jak postupovala digitalizace a postupuje digitalizace prováděná katastrálním úřadem, tak vlastně Finanční správa získává podrobnější informace o tom, kde je orná půda a kde je ta ostatní plocha. Já tomu říkám pracovně remízky. To znamená, to, co ti zemědělci, a o to tady jde hlavně, zdaňují tou vyšší sazbou. A samozřejmě tím - to znamená, tam se nezměnila žádná legislativa. Tam se nezměnil žádný přístup ke zdaňování, ale změnilo se to, že Finanční správa mnohem cíleněji zjistila informace a začala samozřejmě tady ty remízky zdaňovat tou vyšší sazbou. A tím vznikl celý problém.

My jsme to začali řešit už v loňském roce, kdy jsem zavnímala, že ty problémy tady jsou. Začali mi psát zemědělci, obrátili se na mě různí zástupci sdružení zemědělců, Agrární komora, a tehdy jsme se sešli všichni, ti, kteří na to přišli upozornit, sešli jsme se samozřejmě i s Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a domluvili jsme se, že nemůžeme udělat jednoduchou úpravu, jako třeba požadovali někteří zástupci, že bychom zavedli osvobození ostatních ploch, protože bychom osvobodili i všechny různé developery, kteří mají nádvoří u bytových domů a tak dále. To prostě možné není. Navíc jsou to příjmy obcí, takže byl by to i velký propad. Takže jsme vytvořili pracovní skupinu ze zástupců Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství a Ministerstva zemědělství a připravili jsme právní úpravu, která osvobozuje tyto remízky s ohledem na postavení krajinných prvků, ochrany životního prostředí, zadržování vody v krajině, vydefinovali jsme to, co se vlastně de facto žádá, tak abychom skutečně vyhověli tomu meritu problému a nikoliv všem. Protože to by bylo špatně. Tu právní úpravu jsme připravili. Trošku to trvalo, ono to není tak jednoduché, vydefinovat to, prodiskutovat, abychom prostě to všechno zvážili. Takže já jsem využila nosiče, který byl, a to byl sazbový balíček, který v pondělí projednávala vláda, a načetla jsem přímo v souladu s panem ministrem zemědělství, který mě tam podpořil, načetla jsem tuto novelu do toho sazbového balíčku a vláda to v pondělí schválila. Takže směřuje to sem k vám, do Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se nyní táži paní poslankyně - nepřejete si reagovat. Pokud se již nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Jo, já se ještě podívám, jestli někdo další si nepřeje vystoupit. Nepřeje. Tak pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. A táži se nyní paní poslankyně Veroniky Vrecionové, jaké navrhujete usnesení nebo... Paní poslankyně, jenom se vás táži: navrhujete nějaké usnesení? Ne. Takže tuto interpelaci můžeme ukončit.

Nyní máme další interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci usnesení Senátu k duplicitám kontrol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 482. Já zahajuji rozpravu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k nepřítomnosti pana premiéra bych navrhla usnesení, a to ať se interpelace přeruší do přítomnosti -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No, to nemusíme usnesení. Normálně navrhněte jako návrh.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, to znamená, navrhuji, aby byla interpelace přerušena do přítomnosti pana premiéra.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak o tomto návrhu nicméně musíme hlasovat. Takže já svolám poslance do jednacího sálu. (Gong.) Ano, máme žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím. Přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. (Gong.)

 

Ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Paní poslankyně Věra Kovářová navrhuje, aby se projednání její interpelace přerušilo do přítomnosti pana premiéra, což může být i v následující schůzi pochopitelně. Takže to není o tom, že by tady byla nějaká pauza.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 288: přihlášeno 99 poslanců, pro 98, proti nikdo. Výsledek: návrh byl přijat, takže vaše interpelace se tímto přerušuje do přítomnosti pana premiéra.

 

Tak a máme tady zatím poslední písemnou interpelaci, kterou budeme projednávat. Bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek odpověděl na interpelaci poslance Stanislava Blahy ve věci úpravy zákona o střetu zájmů a kontroly činnosti veřejných funkcionářů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 489. Zahajuji rozpravu. Pane poslanče, máte slovo. Tak prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, vystoupení se týká zákona o střetu zájmů, ohledně kterého jsem před několika týdny písemně interpeloval ještě pana ministra spravedlnosti Kněžínka. Tento zákon kromě zahájení a ukončení funkce politiků upravuje také povinnost podávat výstupní a vstupní oznámení o majetkových poměrech. Na co už ale zákon podle mého názoru nemyslí a nezohledňuje, je fakt, že v mnoha případech je mandát obhájen a politik tak pokračuje ve své práci. Vstupní oznámení je v takovém případě identické s výstupním oznámením. Tady bych rád podotkl, že kromě těchto dvou mají politici povinnost odevzdávat ještě třetí, průběžné oznámení, a to každý rok vždy do 30. června.

Z vlastní zkušenosti komunálního politika taky vím, že mnoho mých kolegů na menších obcích o všech povinnostech v souvislosti s tímto zákonem neví a nemají člověka, který by jim pomohl se v nich zorientovat. Často zapomenou oznámení podat, podají je špatně nebo pozdě, a čím více různých druhů oznámení jsou nuceni podávat, tím víc se zvyšuje šance, že pochybí a dopustí se přestupku. Chtěl bych také připomenout, že mezi předvolební sliby této vlády patřilo snížení administrativy, zpřehlednění a zjednodušení některých papírovacích procesů, které někdy lidé musejí podstupovat jen proto, že jsou někde zakotveny, zatímco jejich smysl se už dávno vypařil.

Vážená paní ministryně, váš předchůdce ve své odpovědi uvedl, že ministerstvo změny neplánuje, protože takto má lepší přehled o majetkových poměrech funkcionářů za každé volební období zvlášť. V loňském roce někteří z nás podávali oznámení tři. Ministerstvo má tak bezpochyby přehled více než skvělý. Chci se proto zeptat, zda by nestálo za zvážení udělat výjimku alespoň těm, kteří ve výkonu své funkce pokračují. Jejich výstupní a vstupní oznámení jsou opravdu téměř identická, není tam žádný prostor pro to, aby došlo ke změně majetkových poměrů. Pro porovnání volebních období se tak stačí podívat na výstupní oznámení těchto politiků. A kontrole pomáhají i zmiňovaná průběžná oznámení, která musí všichni bez výjimky podávat každý rok.

Byl bych velmi nerad, kdyby čas strávený papírováním převážil nad časem, který trávíme prací pro lidi, tak jako se stalo např. ve zdravotnictví. Lékaři jsou podle mého názoru ukázkovým příkladem oblasti, na kterou krutě dopadla nikým neregulovaná povinnost vypisovat papíry, aby se vypisovaly papíry. O tom, co to dělá s jejich motivací a chutí pracovat, asi taky příliš mluvit nemusím.

Paní ministryně, zvažte prosím ještě jednou upravení povinnosti podávat výstupní a vstupní oznámení pro ty z nás, kteří ve své funkci pokračují. Věřím, že to vícero z nás opravdu ocení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a já se tedy podívám - paní ministryně Marie Benešová si přeje reagovat. Tak prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážení poslanci, vážený pane poslanče Blaho, já pouze mohu odkázat na to, co už bylo řečeno a co vám bylo napsáno mým předchůdcem panem doktorem Kněžínkem. Bohužel jediným nástrojem této kontroly je podávání vstupních a výstupních oznámení za jednotlivé vykonané funkce dle zákona o střetu zájmů a tento nástroj stále tedy platí a je možné sledovat a s jistotou určit vývoj majetkových poměrů veřejného funkcionáře. Stanoví se tam přehledná startovací čára a potom tedy ten výstup na konci, když funkcionář končí.

Víme o tom, co jste doporučoval. Svolala jsem k tomu i takovou krátkou poradu a domnívám se, že ty problémy, které je možné řešit, lze řešit pouze jakýmsi metodickým výkladem a skutečně nepostačuje tady, resp. není tady nutné činit další opatření. Takže tu legislativní úpravu, kterou nabízíte, stále Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje za přiléhavou a vhodnou. To je asi k tomu problému, co uvádíte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid. A pan poslanec, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Tak já bych chtěl paní ministryni poděkovat za odpověď. Já nutně nevolám po změně legislativy, nějaké právní úpravě. Mně jde skutečně jenom o to, aby zvítězil rozum. Prostě starosta, který pokračuje ve své funkci, přece nepotřebuje podávat výstupní a vstupní, když každoročně podává to průběžné a až poté, co by nebyl znovu zvolen, může podat výstupní. Podle mě úředníci, kteří se kontrolou zabývají, mají k dispozici dostatek informací. Takže děkuji za to, pokud se v tom bude nějak postupovat, a samozřejmě to budu velmi bedlivě sledovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se tedy rozhlédnu, zdali má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě. Zájem nevidím, takže pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se nyní poslance Stanislava Blahy, jaké navrhuje usnesení nebo zdali navrhujete. Nenavrhujete usnesení. Tak já tím pádem končím. Děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců.

Nyní tedy, protože jsme vyčerpali, tak já jenom navážu, že včera pan místopředseda Pikal ukončil včerejší schůzi slovy, že bychom navázali ve čtvrtek po písemných interpelacích právě projednáváním té včerejší mimořádné schůze. Takže situace není úplně vyjasněná. Já bych poprosil, jestli by předsedové poslaneckých klubů přišli ke mně nahoru, abychom si řekli, jakým způsobem tedy budeme pokračovat a co tedy navrhují. Prosím. (Krátká porada u předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle pořadu 30. schůze pokračujeme v 11 hodin a já na 9.50 svolávám politické grémium. Žádám místopředsedy Poslanecké sněmovny a předsedy poslaneckých klubů do místnosti 120.

 

(Jednání přerušeno v 9.47 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, než budeme pokračovat, tak bych vás seznámil se závěry z grémia. Nyní tedy bude pokračovat 30. schůze, kde bude nejdříve prostor pro případné návrhy na změnu pořadu, poté bychom probrali první bod z bloku prvních čtení a následně schůzi přerušíme a budeme pokračovat 31. schůzí, přičemž odpoledne se jistě dostane na bod 238, tedy ústní interpelace.

Než budu pokračovat, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Venhoda od 11 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Kořanová mezi 15.30 a 21. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Dvořák z dnešního jednání od 9 do 10 hodin ze zdravotních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Černochová, a to na celý jednací den, z pracovních důvodů - to je oprava omluvenky, omlouvá se nám paní poslankyně Pěnčíková - ne, pardon, to je něco jiného. Omlouvá se nám pan poslanec Onderka - ne, ten ruší omluvu. Pan poslanec Volný Lubomír se nám omlouvá od 10 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Robert Králíček se nám omlouvá mezi 14. a 19. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Kaňkovský mezi 10. a 12. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Strýček mezi 15. a 18. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám paní poslankyně Balaštíková mezi 11. a 13. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Čižinský mezi 11. a 13. hodinou, taktéž z pracovních důvodů. Já vám děkuji.

A nyní tedy bych se zeptal, jestli jsou návrhy na změnu pořadu schůze. Ano, pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já bych poprosil za všechny čtyři předkladatele, to jest kromě mě za Kateřinu Valachovou, Jana Bartoška, Lukáše Koláříka, a předpokládám i za jejich kluby, o zařazení na pevný bod č. 122, tisk 456, změna občanského zákoníku - to je to řešení dětských dluhů - ve středu 5. 6. jako druhý bod odpoledne za již pevně zařazený bod pana ministra Brabce, bod č. 43. Poprosím o podporu o schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čili ve středu 5. 6. jako druhý bod, odpoledne... (Posl. Nacher: Odpoledne, tisk 456.) Tisk 456. Děkuji. Jsou ještě nějaké další návrhy na změnu pořadu? Není tomu tak. Takže nyní budeme hlasovat. Já pro jistotu ještě svolám kolegy do sálu. Ano, ještě někdo přichází.

 

Takže opakuji, budeme hlasovat o tom, že zařadíme bod 122, tisk 456, na středu 5. 6. jako druhý bod odpoledne za již pevně zařazený bod. Pane poslanče, já jenom prosím o upřesnění - tam jsou zařazeny již dva body, čili za ten... mezi ně. (Souhlas.) Ano, dobře.

Tak v tom případě zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování číslo 289 je přihlášeno 141 poslanců a poslankyň, pro 128, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Změnili jsme tedy náš pořad a budeme pokračovat, a to tak, že nyní bychom se měli věnovat tedy bodům z bloku prvních čtení, což je bod

Aktualizováno 8. 7. 2019 v 8:01.




Přihlásit/registrovat se do ISP