(15.00 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)

Dále mi ještě dovolte i na základě upozornění v rámci důvodové zprávy stanoviska vlády, kde náš návrh zrušuje v článku 2 i nařízení vlády 158, které už legislativně bylo zrušeno, to znamená, že i my jsme ve spolupráci samozřejmě s Ministerstvem zdravotnictví a legislativou připraveni připravit komplexní pozměňovací návrh, který bude ale zase opravdu obsahově velmi malý, který by tento - myslím, že drobný - nedostatek odstranil a opravdu bychom umožnili systémovou změnu, po které voláme v České republice opravdu dlouho. Takže děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, navrhuje se způsob vypočítání vyměřovacího základu pojistného pro pojištěnce, za které pojistné platí stát prostřednictvím státního rozpočtu na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Konkrétně je navrhováno, aby vyměřovací základ pro výpočet tohoto pojistného činil 25 % průměrné mzdy. Obdobný systém v České republice fungoval v letech 2006 až 2009. Navrhovaná změna umožňuje měnit vyměřovací základ státních pojištěnců v závislosti na aktuálním vývoji průměrné mzdy. Navrhovaná změna tak odstraňuje schizofrenní situaci nastolenou účinnou právní úpravou, kdy je v současné době výše vyměřovacího základu pro státní pojištěnce stanovena zákonem, nicméně její aktuální výše je závislá na nařízení vlády jakožto podzákonném právním předpisu. Z tohoto pohledu vnáší navrhovaná změna způsobu vypočítání předmětného vyměřovacího základu prvky stability, a to nejen v rovině právní, ale také v rovině praktické, zejména v podobě transparentnosti a předvídatelnosti vývoje pojistného za pojištěnce, za které pojistné platí stát prostřednictvím státního rozpočtu.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nedotýká se ani práva Evropské unie a doporučuji ji k projednání do výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní zahájím obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy tady nemám žádnou elektronickou přihlášku, takže se rozhlédnu po sálu. Také nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Táži se na případná závěrečná slova. Ani navrhovatelka, ani zpravodajka nemají zájem. Návrhy na vrácení a zamítnutí nemám, proto se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Já se táži, zdali někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu. Žádný návrh nevidím, takže přistoupíme k hlasování. Já zagonguji. Svolám poslance do jednacího sálu. Myslím, že můžeme přistoupit k hlasování.

 

Ještě jednou zopakuji, o čem budeme hlasovat. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Kdo souhlasí, stiskněte "pro". Kdo je proti?

Hlasování číslo 990. Přihlášeno 181 poslanců, pro 139, proti nula. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, má-li někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k přikázání. Pan poslanec Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že to má významné rozpočtové dopady, byť ne přímo do státního rozpočtu, nicméně veřejné zdravotní pojištění s ním úzce souvisí, tak navrhuji ještě přikázat výboru rozpočtovému.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozpočtový výbor. Já se podívám, jestli je nějaký další návrh. Další návrh nevidím. Přistoupíme k hlasování.

 

Budeme hlasovat o tom, zdali souhlasíte s tím, aby byl návrh přikázán k projednání také rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 991. Přihlášeno 181 poslanců, pro 52, proti 22. Návrh byl zamítnut a já tímto projednávání tohoto návrhu končím.

 

Nyní přistoupíme k dalšímu návrhu a začíná takzvané opoziční okénko, kdy tedy přistoupíme nejprve v pořadí velikosti poslaneckých klubů k projednávání opozičních návrhů zákonů. Nyní tedy máme jako první návrh ODS. Jedná se o

96.
Návrh poslanců Martina Kupky, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury,
Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 375/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 375/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Martin Kupka. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, stejně jako mnohé z vás i nás trápí, že Česká republika klade všem stavebníkům, ale nejenom stavebníkům, všem, kteří přicházejí do kontaktu se státem, řadu nečekaných překážek. A místo, aby od státu dostávali v zákonných lhůtách svá závazná stanoviska, tak na to mnohde čekají i několik měsíců.

Přicházíme s návrhem, který mění správní řád tak, aby byla pro občany, pro stavebníky větší jistota, že své závazné stanovisko dostanou ve lhůtě třicet kalendářních dnů. Často tady kritizujeme napříč politickým spektrem to, že se nestaví byty, že se nestaví dálnice, že se nestaví železnice, že se nestaví spousta dalších podstatných staveb občanské vybavenosti, že se komplikuje situace například v oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, protože i tam veřejné instituce jako obce, města, kraje se snaží investovat, ale brání jim v tom často problémy na straně správního řádu, na straně úřadů, které nevydávají svá závazná stanoviska včas. Přicházíme s fikcí takzvaného závazného souhlasného stanoviska, opatřením, které říká, že pokud správní úřad nerozhodne v závazné lhůtě, tak se má za to, že je to závazné stanovisko vydáno kladně a byl naplněn zákon v té oblasti, pro které závazné stanovisko mělo vzniknout. Zkusím schválně zmínit několik konkrétních příkladů, kde to vázne.

Nejčastější jsou samozřejmě ty, které se týkají územního a stavebního řízení. Znám opravdu případy konkrétních investorů, například mateřské školky, která nutně potřebuje stavební úpravy. Stavebník, vlastník mateřské školky, v lednu požádá o závazné stanovisko orgánu územního plánování a čeká. Čeká měsíc, čeká dva měsíce, čeká tři měsíce, čeká čtyři měsíce, to už to nevydrží a podá návrh, respektive stížnost na nečinnost správního úřadu. Dostane se mu odpovědi ano, že skutečně příslušný úřad nečinil, ale čeká dál. Za další dva měsíce konečně ono závazné stanovisko dostane - je kladné - a tak se může rozběhnout teprve v ten okamžik celá řada dalších fází samotného stavebního řízení. Naráží to bohužel na to, že vlastník mateřské školky chtěl pro děti to upravené zařízení otevřít v září, což samozřejmě za těchto okolností nemá šanci udělat.

To jsem zmínil jeden konkrétní příklad. Jsou nepochybně závažnější, v okamžiku, kdy se může jedna o zdravotnická zařízení, nebo se může jednat o mnohaletá zdržení v okamžiku, kdy se jedná o tak důležité stavby, jako jsou třeba dálnice, silnice první třídy anebo silniční obchvaty měst a obcí. Problém spočítá opravdu v tom, že někde na úřadech zbytečně dlouho visí například závazné stanovisko orgánu územního plánování. A samozřejmě, že další obrovská ekonomická i morální ztráta plyne z toho, že občan nemá šanci, a v tomhle případě ani obec, ani město, žádný investor, mít nějakou jistotu od státu, kdy se toho vlastně dočká.***




Přihlásit/registrovat se do ISP