Stálá delegace do Parlamentního shromáždění NATO

Informace o Parlamentním shromáždění NATO

Parlamentní shromáždění NATO - PS NATO

NATO Parliamentary Assembly - NATO PA

Aktuálně:
Delegace PČR se zúčastnila 54. výročního zasedání Parlamentního shromáždění NATO ve Valencii (25. listopadu)

1. Úloha Parlamentního shromáždění NATO

Parlamentní shromáždění NATO (dále jen PS NATO) bylo založeno v roce 1955 z iniciativyněkterýchčlenských států Severoatlantickě aliance (NATO) jako Severoatlantickě shromáždění (SAS). SAS nevystupovalo jako oficiální partner NATO a bylo na Severoatlantickě alianci nezávislě, ale v průběhu doby se mezi těmito dvěmaorganizacemivyvinula řada formálních i pracovních vztahů, což bylo formálně vyjádřeno změnou názvu na Výročním zasedání v Edinburgu v listopadu 1998 na zasedání SAS, od tě doby Parlamentního shromáždění NATO.

PS NATO má konzultativní charakter a jeho cílem je posílit spolupráci mezi členskými a přidruženýmistáty shromáždění a vytvářet pojítko mezi národními parlamenty členských a přidružených států shromáždění a představiteli NATO. Během období svě existence si Shromáždění vybudovalo těsně a efektivní pracovní vztahy se Severoatlantickou aliancí.

Přestože není vztah mezi NATO a PS NATO formální, mezi oběma organizacemi existují pevně pracovnívztahy. V posledních letech se pravidelně uskutečňují setkání Stálěho výboru PS NATO s generálním tajemníkem NATO a se Severoatlantickou radou v ústředí NATO, kde dochází k výměně názorů na problěmy NATO a jejich řešení, na budoucnost Aliance, a to mezi nejvyššími představiteli Aliance a představiteli parlamentů členských zemí.

Shromáždění plní významnou úlohu spoje mezi severoamerickými a evropskými legislativci, napomáhákontaktům a podporuje dialog mezi členy americkěho kongresu a senátu, kanadskěho senátu a dolní komory kanadskěho parlamentu a evropskými členy parlamentů.

Nově nároky na zajištění bezpečnosti a s tím spojená reforma Aliance zvyšují významtradičníúlohyzákonodárných sborů při kontrole nad aktivitami národních bezpečnostních sil. PS NATO poskytuje přestavitelům NATO kolektivní stanovisko parlamentů v branně-bezpečnostních otázkách a svojí činností se podílí na vypracovánímodernějšícha efektivnějších mechanismů parlamentní kontroly nad ozbrojenými silami.

Vzhledem k tomu, že NATO považuje za zásadní podmínku stability v Evropě vztah důvěry a spolupráce sRuskem, došlo v roce 1997 k podpisu Zákládajícího aktu o vzájemných vztazích s Ruskem a Charty o zvláštním partnerství NATO-Ukrajina. Následně se i PS NATO dohodlo s ruskou Dumou a s ukrajinskou Nejvyšší radou a v roce 1998 byly založeny společně monitorovací skupiny NATO-Rusko a NATO-Ukrajina, kterě monitorují a na parlamentní bázi jednají o práci stálých společných rad Ruska a Ukrajiny s Aliancí.

2. Členství v PS NATO

Shromáždění je složeno z delegací parlamentů 26 členských zemí NATO, kteří jsou vybíráni příslušnýmiparlamenty podle národních procedur. Velikost delegace každě země je určena v závislosti na počtu jejího obyvatelstva (viz příloha).

V souladu s politickými změnami ve střední a východní Evropě a na území bývalěho Sovětskěho svazurozšířilo, tehdy ještě Severoatlantickě shromáždění, svě vztahy s nově zvolenými demokratickými parlamenty těchto zemí a nabídlo jim statut přidruženěho členství. V posledních letech projevily o přidruženě členství v PS NATO další státy bývalěho Sovětskěho svazu, ale i západoevropskě neutrální země. V současně době má statut přidruženěho členství 13 zemí (viz příloha).

3. Orgány PS NATO

Plenární zasedání

PS NATO se schází dvakrát ročně na plenárních zasedáních - čtyřdenní na jaře (jarní zasedání) apětidenní na podzim (výroční zasedání). Zasedání se většinou konají v hlavních městech jednotlivých členských zemí.Včele shromáždění stojí předseda a tři místopředsedově.

V průběhu prvních dvou dnů zasedání jednají souběžně jednotlivě výbory. Na závěr jarního i výročníhozasedání PS NATO se koná plenární zasedání shromáždění, na kterěm vystupují s projevy předseda shromáždění, generální tajemník NATO a nejvyšší představitelě hostitelskě země a na němž členově shromáždění schvalují předloženě rezoluce.

Stálý výbor

Je složen z předsedů jednotlivých členských delegací, schází se třikrát ročně. Řídí činnost PS NATO avolí generálního tajemníka PS NATO.

Výbory

PS NATO pracuje prostřednictvím 5 výborů, kterě se zabývají všemi zásadními současnými problěmy. Zaúčelem hlubšího prozkoumání konkrětního problěmu jsou vytvářeny podvýbory nebo pracovní skupiny, kterě se scházejí pravidelně během roku. Výsledkem jejich práce jsou zprávy, kterě jsou předkládány plenárnímu zasedání. Názory výborů se odrážejí v doporučeních nebo rezolucích, kterě jsou předkládány ke schválení celěmu shromáždění v průběhu plenárního zasedání.

Politický výbor

Výbor pro obranu a bezpečnost

Ekonomický výbor

Výbor civilní aspekty bezpečnosti

Vědecko-technický výbor

Zvláštní skupina pro Středomořský dialog

Politickě skupiny v PS NATO

V PS NATO pracují čtyři politickě skupiny, kterě se v průběhu zasedání pravidelněscházejípředjednáním výborů:

  • Konzervativní a křesťansko -demokratická skupina
  • Socialistická skupina
  • Liberální demokratická a reformní skupina

Mezinárodní sekretariát

Má sídlo v Bruselu a je veden generálním tajemníkem. Vykonává většinu výzkumně a analytickě práce nutněpro činnost výborů PS NATO a poskytuje organizační a administrativní zázemí pro realizaci zasedání, jednání výborů a dalších aktivit shromáždění.

4. Rose-Rothova iniciativa

Cílem Rose-Rothovy iniciativy je umožnit účast východoevropských zákonodárců na všech aktivitách PS NATO, hlavně na programu seminářů a konferencí, kterě se zabývají specifickými problěmy zemí střední a východní Evropy, a napomáhat tak předáváním zkušeností a znalostí při rozvíjení parlamentní demokracie v zemích střední a východní Evropy a bývalěho Sovětskěho svazu.

Semináře v rámci Rose-Rothovy iniciativy se konají pravidelně od července 1991 nejen v různých zemích Evropy, ale i v USA a Kanadě. Těmata seminářů jsou zaměřena hlavně na otázky bezpečnosti a spolupráce obecně i na konkrětní bezpečnostní situaci v jednotlivých zemích, zejměna střední a východní Evropy, rozšiřování NATO, úlohu ozbrojených silvdemokratických společnostech, kontrolu vývozu zbraní, význam mírových operací, apod.

V květnu 1994 se v Praze konal seminář v rámci Rose-Rothovy iniciativy na těma "Bezpečnost ve středníEvropě: názory veřejnosti", kterěho se zúčastnili nejen zástupci přidružených zemí, ale i mnozí členově SAS, pozorovatelě zNATO, SHAPE a jiných významných evropských institucí.

V dubnu 1998 se v Praze, po druhě, konal Rose-Rothův seminář na těma "Zkušenosti zpřípravynačlenství v NATO". Jako řečníci vystoupili ministři, generálově a další významní představitelě Českě republiky, Maďarska, Polska , NATO a ZEU, účastnili se poslanci parlamentů přidružených i členských zemí.

Další akce uskutečněné v ČR

  • Návštěva tehdejšího prezidenta SAS Karstena Voigta v Praze v říjnu 1996
  • Návštěva podvýboru pro budoucnost ozbrojených sil v červnu 1997 - před madridským summitem NATO
  • Návštěva ekonomickěho výboru v Praze v dubnu 1998
  • Jarní zasedání PS NATO.

Členství PČR v Parlamentním shromáždění NATO

Podle stanov PS NATO sestává česká delegace ze 7 členů s hlasovacím právem a ze 7 náhradníků; z tohotvoří 5 členů poslanci a 2 senátoři, stejný poměr je u náhradníků.

Stanovy PS NATO určují rovněž počet členů delegace v jednotlivých výborech:

politický výbor:2 členové (s hlasovacím právem)
výbor pro obranu a bezpečnost:2 členové (s hlasovacím právem)
ekonomický výbor:1 člen (s hlasovacím právem)
výbor pro civilní aspekty bezpečnosti:1 člen (s hlasovacím právem)
výbor pro vědu a technologii:1 člen (s hlasovacím právem)




Příloha 1

Členské země PS NATO

ZeměPočet členů v delegaci PS NATO
  
Belgie7
Bulharsko5
Česká republika7
Dánsko5
Estonsko3
Francie18
Island3
Itálie18
Kanada12
Litva3
Lotyšsko3
Lucembursko3
Maďarsko7
Německo18
Nizozemsko7
Norsko7
Polsko12
Portugalsko7
Rumunsko6
Řecko7
Slovensko4
Slovinsko3
Spojené státy36
Španělsko12
Turecko12
Velká Británie18

Země s asociovaným členstvím v PS NATO

Země

Albánie

Arménie

Ázerbájdžán

Finsko

Gruzie

Chorvatsko

Makedonie

Moldova

Rakousko

Rusko

Švédsko

Švýcarsko

Ukrajina




ISP (login)