Historie Parlamentní knihovny

Počátky Parlamentní knihovny sahají do roku 1858, kdy v dobách rakouské monarchie vznikla v Praze knihovna Zemského správního výboru pro Čechy, která též sloužila poslancům Českého zemského sněmu. Obsahovala spisy z právní a státní vědy a zákonodárnou a správní literaturu.

Po vyhlášení samostatné Československé republiky v roce 1918 se tato knihovna stala základem knihovny Národního shromáždění. Její fondy se rozrůstaly velmi rychle (v roce 1939 měla již 123 000 svazků). Literaturu získávala nákupem, výměnou publikací a od roku 1935 měla též právo vyžádat si povinný výtisk.
Nejvýraznější osobností knihovny Národního shromáždění byl její ředitel, český historik, editor, knihovník, knihovědec a politik
dr. Zdeněk Václav Tobolka (1874-1951)
. Z knihovny Národního shromáždění v krátké době vybudoval přední knihovnickou instituci s mezinárodními vazbami.

 

Studovna a čítárna revuí - Sněmovní ulice (1919)

Studovna knihovny Národního shromáždění - Rudolfinum (1925)

 

V poválečných letech však knihovna dlouho zápasila spolu s klesajícím významem Národního shromáždění o vyhovující prostory i o uchování celistvého fondu.

Až po vzniku československé federace v roce 1969 zahájila knihovna opět svoji standardní činnost a do rozpadu federace v roce 1992 sloužila jako knihovna Federálního shromáždění.

Od vzniku samostatné České republiky Parlamentní knihovna poskytuje služby poslancům a senátorům obou komor Parlamentu ČR.

V dnešní době Parlamentní knihovna spravuje fond, který obsahuje průběžně doplňovaný soubor parlamentárií a dále přes 200 000 publikací z oboru společenských věd, zejména z oblasti práva, politologie, historie, filozofie, sociologie, ekonomie a dalších. Dále Parlamentní knihovna zajišťuje služby Poslanecké sněmovně a Senátu svými sbírkami, výpůjčkami, speciálními informacemi, bibliografickou, rešeršní a jinou odbornou činností, uveřejňuje seznamy přírůstků knihovního fondu, vydává informační listy, bibliografické soupisy a přehledy zákonodárné činnosti Parlamentu České republiky, zajišťuje využívání interních a externích informačních pramenů na tradičních i elektronických nosičích a udržuje a rozvíjí styky se zahraničními parlamentními knihovnami a s mezinárodními knihovnickými organizacemi.

Studovny Parlamentní knihovny jsou od roku 2001 otevřené veřejnosti k prezenčnímu využívání dokumentů.

Digitalizační projekty

Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
Digitální knihovna České sněmy
Visegrad Digital Parliament Library 

zpřístupňují zájemcům z domova i ze světa současné dění v parlamentu i jeho zajímavou minulost.

Bohatý historický fond knihovny obsahuje mj. originály stenografických záznamů zasedání Říšského sněmu a zemských sněmů habsburské monarchie, soubor vzácných starých tisků právnické literatury a fond odborných publikací českých i zahraničních vydaných před rokem 1945.

Podrobnější historii Parlamentní knihovny České republiky i její plány do budoucna přinášejí tyto články:


SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 1. Čtenář. 2008, roč. 60, č. 12.
SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 2. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 1.
SOSNA, Karel. Zajímavá historie Parlamentní knihovny České republiky - 3. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 2.

TIKOVSKÝ, Ondřej. Parlamentní knihovna v jubilejním roce republiky . Duha [online]. 2018, roč. 32, č. 4. 

 



Poslední aktualizace: 15. 1. 2019




ISP (příhlásit)