Neautorizováno !

(18.00 hodin)

(pokračuje Gross)

Rozhodneme o tomto návrhu v hlasování pořadové číslo 38. Je tu návrh na odhlášení. Odhlašuji vás a prosím o novou registraci.

Hlasování pořadové číslo 38 rozhoduje o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Návrh byl přijat. Z přítomných 163 pro 82, proti 72.

Vidím davy jdoucí sledovat výsledky hlasování, tak jestli dovolíte, chvíli počkám, abychom se nedostávali do procedurálních problémů. Stačí po jednom z klubu.

Takže nevidím námitky proti hlasování, budeme pokračovat v podrobné rozpravě, kterou nyní zahajuji a ptám se, kdo se do podrobné rozpravy hlásí. Pardon, jsem zmaten, zpět, návrh byl zamítnut. Končíme, končím projednávání sněmovního tisku 280 s konstatováním, že návrh zákona byl zamítnut.

Přicházíme k bodu č. 18 nového programu, který jste již dostali nebo dostanete v nejbližších okamžicích. Je to

Jen konstatuji, že příštím bodem bude bod, kterým se projedná sněmovní tisk č. 366, návrh poslanců Peška, Zajíčka, Kvapila a Tomíčka na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, abychom nebyli ve stejném problému jako u tohoto bodu.

Nyní se vracím k bodu, který byl otevřen. Jde o sněmovní tisk 319, druhé čtení. O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Klanicu. Prosím, pane poslanče, přibližte se k řečništi.

Poslanec Zdeněk Klanica: Pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, má úloha je vcelku jednoduchá. Všechno to, co tady mělo být řečeno o významu českého jazyka, o významu zákona o českém jazyce již řečeno bylo. Předkladatelský tým byl veden myšlenkou, aby se češtině dostalo stejného postavení, jako mají jazyky francouzský, islandský, polský, abychom na cestě do Evropy měli stejná práva, pokud se týká našeho jazyka, jako ostatní jazyky. Není to tedy zbytečný zákon, je to věc, která na cestě do Evropy je pro nás velmi důležitá.

Nechci tedy nosit dříví do lesa a přesvědčovat toto ctěné shromáždění o významu českého jazyka. Doufám, že sami uznáte, že tento zákon je důležitý a významný. Opravdu vám děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Klanicovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a návrh iniciativně projednal také petiční výbor. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 319/2 a 319/3. Prosím, aby se slova ujali postupně zpravodajové těchto výborů, nejprve pan poslanec Petr Matějů, potom pan poslanec Václav Nájemník.

Poslanec Petr Matějů: Děkuji. Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu také velmi stručný. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tento návrh dne 9. února a pověřil mě, abych zde předložil usnesení, které tento výbor přijal.

Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit poslanecký návrh o jazyce České republiky v následujícím znění. Je to velice úzké znění na rozdíl od původního. Paragraf první říká: Úředním jazykem ČR je jazyk český (dále jen čeština). Odstavec 2 říká: práva občanů, kteří tvoří národnostní nebo etnické menšiny, nejsou tímto zákonem nikterak dotčena. Poslední paragraf, § 2, říká: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Jedná se tedy o velice krátký zákon o jednom paragrafu, přičemž druhý paragraf je pouze o účinnosti. Musím konstatovat, že na tomto návrhu se usnesla většina přítomných poslanců s tím, že měla možnost si vybrat prakticky na doporučení samotných navrhovatelů ze dvou variant, této krátké a o něco delší varianty. Přiklonili jsme se k této kratší variantě s odůvodněním, že jsme se obávali, že veškeré další paragrafy by vyžadovaly velice pečlivý rozbor případných konfliktů s jinými zákonnými úpravami.

Tím bych uzavřel stanovisko výboru, a pokud se nemýlím, nemám další poznámky. Děkuji.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Matějů. Nyní prosím pana poslance Nájemníka jako zpravodaje druhého výboru, jestli se chce ujmout slova. Je tomu tak. Prosím o informaci o jednání výboru.

Poslanec Václav Nájemník: Dámy a pánové, dovoluji si krátce přečíst usnesení petičního výboru. Petiční výbor po odůvodnění zástupce navrhovatelů pana poslance dr. Vojtěcha Filipa, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Václava Nájemníka a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna zamítá návrh zákona o jazyce České republiky (jazykový zákon), tisk 319. Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě písemné přihlášky. Nejprve pan kolega Pejřil a poté pan kolega Pleva. Prosím, aby kolegyně a kolegové, kteří tady diskutují v hloučcích, se šli shlukovat mimo tento jednací sál. Myslím to opravdu vážně. (Hluk v sále.)

Pane kolego, já se omlouvám, ale nedám vám slovo, dokud tady nebudete mít atmosféru důstojnou Parlamentu ČR. Prosím.

Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, tento návrh zákona je pokusem chránit český jazyk. Je však podle mého názoru zbytečný. Český jazyk je totiž dostatečně chráněn a tam, kde ochrana není zakotvena, není to např. z technických důvodů nebo z důvodů poškození menšin možné. Ochranu českého jazyka zakotvuje řada dílčích zákonů, např. zákon o soudech, o soudcích, o České televizi, o vysokých školách atd. Každý zákon chrání český jazyk zprostředkovaně na svém úseku. Účelem každého zákona je, aby dostatečně průrazně a dostatečně určitě reagoval na určitou oblast společenských vztahů. Toho tento zákon není schopen. Je pouze proklamativní právní normou, deklaruje obecné povinnosti bez sankcí a dostatečné určitosti.

***