Neautorizováno !

(16.30 hodin)

(pokračuje Grůza)

Bez existence takovéto instituce by ČR nemohla využívat zdrojů EU na podporu zemědělství. Návrh zákona předpokládá, že produkční kvótou bude možné podmínit poskytnutí určité formy podpory zemědělství. Navrženým zákonem dochází též k menším zákonným změnám některých právních předpisů - zákon o působnosti správy státních hmotných rezerv, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o státní statistické službě, celní zákon, zákon o DPH.

Návrh zákona byl vypracován v maximálním možném souladu s předpisy ES upravujícími činnost intervenčních agentur členských zemí EU v rámci možných změn stávajících právních předpisů a kompetence ČR.

K tomu mi dovolte malý vstup do intervenčních agentur v rámci práva ES. Římská dohoda v čl. 39 říká, že společná zemědělská politika by měla reagovat na následující cíle: zvyšovat zemědělskou produktivitu, zajistit přijatelnou životní úroveň pro zemědělské obyvatelstvo, stabilizovat trhy, zajistit dostupnost dodávek, zajistit, aby se produkce k zákazníkům dostávala za rozumné ceny. Intervenční agentury proto provozují mnohé programy ES na regulaci trhu se zemědělskými výrobky a odpovídají za financování a účetnictví těchto programů.

Cílem těchto agentur je provozovat a realizovat garanční sekci společné zemědělské politiky v rámci každého členského státu co možná nejhospodárněji, nejúčinněji a nejefektivněji a v plném souladu s právem ES a národním právem. Intervenční programy jsou financovány garanční sekcí evropského zemědělského fondu - orientace a garance EAGGF, realizace je svěřena intervenčním agenturám v každém členském státu. Tyto agentury musí v každoroční zprávě pro Evropskou komisi popsat, jak nakládaly s prostředky společenství. Tato zpráva podléhá často příkrému auditu.

V čl. 43 a 209 dohody zakládající EHS jsou právním základem pro financování společné zemědělské politiky. Odstavce B a C čl. 209 stanoví obecná pravidla pro sestavování rozpočtu společenství a pravidla týkající se odpovědnosti schvalujících úředníků a účetních úředníků a pravidla týkající se vhodných opatření pro inspekci. Nařízení rady ES č. 729/70 stanoví pravidla pro financování intervence určené ke stabilizaci zemědělských trhů a postup při vyřizování plateb sekce garance EAGGF. Nařízení 729/70 stanoví členským státům obecnou povinnost určit a zplnomocnit takové orgány, které by prováděly určité aktivity ve vztahu k opatřením vnější a vnitřní podpory trhu. Členským státům je podle práva ES dána volnost vytvořit tyto orgány způsobem vhodným pro jejich domácí situaci. Aby se tomuto systému dostalo určité soudržnosti a aby se vytvořil minimální práh jednotných pravidel mezi členskými státy, Evropská komise prostřednictvím nařízení 1663/95 přijala určité směrnice, které musí členské státy při vytváření intervenčních nebo platebních agentur dodržovat. Příloha k nařízení 1663/95 stanoví právní základ pro vytvoření a provozování intervenčních nebo platebních agentur. Některá pravidla práce intervenčních agentur lze také nalézt v horizontálních předpisech ES, které se týkají poskytování dovozních a vývozních licencí a vývozních subvencí.

Návrh je tedy částečně kompatibilní s nařízením Rady 729/70, které bylo zrušeno nařízením Rady 1258/99 a později novelizované nařízení Rady 1287/95 a s nařízením Komise 1663/95 a dalších jejích legislativních úprav a doplňků týkajících se intervenčních platebních agentur členských států EU. Návrh je také částečně kompatibilní s nařízením Rady 4045/89 týkajícím se prověřování plateb garanční sekce EAGGF, jejich správného účtování, zdokumentování, kontroly, vnitřní revize, certifikace apod. Zákon obsahuje také některá základní ustanovení společných organizací trhu EU, jednotného administrativního a kontrolního systému a dalších funkcí intervenčních agentur členských států EU stanovená nařízeními ES. Postupný vývoj fondu intervenčních agentur EU by měl končit k 1. 1. 2003, kdy se předpokládá vstup ČR do EU.

Do roku 2002 by podle doporučení expertů EU měl stoupnout počet zaměstnanců z předpokládaného počátečního počtu 42 pro rok 2000 na 124 pro rok 2003. Nejpozději na začátku roku 2001, kdy se předpokládá, že legislativa ČR bude připravena přijímat nařízení ES s odkladným účinkem, bude nutné zahájit legislativní proces novelizace zákona s cílem ustanovení fondu přesně podle v té době platných znění nařízení ES. Tento proces předpokládá zejména legislativní úpravy licenčního systému pro zemědělské komodity, zásahy do celních řízení a převzetí zprávy strukturálních opatření.

V těchto souvislostech nemusí jít nutně o přímé vykonávání těchto činností fondem, ale o ustavení odpovědnosti za jejich provádění a součinnost s jinými institucemi. Dále bude nutné legislativně upravit vznik a provádění systému tendrů, jednotného administrativního a kontrolního systému vnitřní revize, certifikace a auditu obdobně jako v EU.

Dámy a pánové, domnívám se, že vývoj tohoto zákona došel do stavu, že je možné jej postoupit do druhého čtení, přičemž bude nutné respektovat některé připomínky, které zazněly na půdě zemědělského výboru. Za základní považuji jednu, kterou vyslovila Světová banka ve své zprávě o stavu zemědělství v ČR od "sametové" transformace k otázkám vstupu do EU, kde říká, cituji: "Je třeba přizpůsobit systém státního fondu tržní regulace do transparentního rámce odpovídající CAP neboli společné zemědělské politice při zahrnutí potenciálu použití kvót v případě některých produktů a provést změny současných intervencí, které jsou založeny na systému ex ante, (intervence jsou založeny na krátkodobých prognózách výroby a spotřeby), na intervenční mechanismus typu ex post uplatňovaného v rámci CAP, kdy rozhodnutí o tržní intervenci učiněná soukromým sektorem jsou založena na pozorovatelném vývoji tržních cen v EU."

Domnívám se, že nejen k tomuto stanovisku, ale i ke stanoviskům ostatních kolegů zemědělského výboru, která zazněla při projednávání tohoto zákona v době, kdy se připravoval na seminářích zákon o intervenčních organizacích, bude nutné přihlédnout a zapracovat je do připravovaného návrhu zákona tak, aby tento zákon byl přijatelný pro větší část sněmovny. I s těmito připomínkami nicméně doporučuji, aby zákon byl postoupen do druhého čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Grůzovi a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které jako první je přihlášen pan poslanec Petr Hort. Připraví se pan poslanec Miroslav Kučera mladší.

Poslanec Petr Hort: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, EU po nás požaduje vytvoření intervenční organizace, která by měla být schopna zúřadovat požadavky EU na naše zemědělství, to znamená přenášet její požadavky do našeho trhu. Ministerstvem zemědělství předkládaný návrh však chce vytvořit fond, který bude podle ministerských pokynů sám trh organizovat, to znamená uměle vytvářet někým požadované vymýšlené tržní prostředí. Znamená to, že místo podpory bude omezovat podnikatelské aktivity a neustále zvyšovat závislost podnikatelů na úřednících.

Tady lze s trochou nadsázky říci, jak už jsem jednou z tohoto místa prohlásil, že se snaží ministerstvo ze všech zemědělců udělat svoje podřízené, a tudíž udělat z českého zemědělství jedinou firmu pod vedením pana ministra. Já osobně jsem pro vytvoření veřejnoprávní instituce reagující na potřeby trhu a požadavky společné zemědělské politiky EU, ale odmítám fond, který si bude sám tržní prostředí vymýšlet a organizovat. Jsem pro vytváření podmínek pro konkurenceschopné zemědělství, jehož základem jsou samostatní podnikatelé, kteří jsou ve vlastním zájmu schopni sami si vytvářet tržní prostředí, a nelíbí se mi snaha Ministerstva zemědělství dělat ze zemědělců státem tvrdě kontrolované a organizované nevolníky.

Z těchto důvodů považuji za nevhodné, aby zákon v této podobě prošel do druhého čtení.

***