Neautorizováno !
(11.20 hodin)
(pokračuje Matějů)
Současné znění zákona o vysokých školách tak bohužel činí a brání těm, kteří nepatří mezi úzkou vrstvu vyvolených, jimž bylo v minulosti umožněno studovat na vysoké škole, dnes učinit životní investici, o které nikdo nepochybuje, že je investicí naprosto zásadní a možná i nejvýnosnější. Přitom vysoké školy se v důsledku rozpočtových omezení dostávají do situace, kdy bojují o holé přežití, a o nějakém rozvoji nemůže být ani řeči. Navíc je známo, že řada vysokých škol obchází zákon a platícím účastníkům programů celoživotního vzdělávání umožňuje účastnit se akreditovaných kursů a dokonce jim umožňuje v těchto kursech získávat kredity, které jim uznávají dodatečně. Ptám se tedy, proč tuto praxi, která vyhovuje oběma stranám a nikomu neškodí, zákon definuje jako nepřípustnou? Proč koupěschopnou poptávku po růstu kvalifikace nesmějí vysoké školy uspokojovat způsobem, který by pomohl alespoň částečně řešit jejich svízelnou ekonomickou situaci? Proč vláda, která není schopna a objektivně ani nemůže poskytnout vysokým školám takový rozpočet, jaký potřebují pro elementární rozvoj, těmto školám současně svazuje ruce, aby si nemohly rozpočet vylepšit vlastní aktivitou? Opravdu nechápu, proč bráníme vysokým školám řešit jeden z velkých problémů naší společnosti, kterým nepochybně je velký deficit vysokoškolské kvalifikace ve vyšších věkových skupinách. Tomu opravdu nelze porozumět. O nelogičnosti postoje vlády svědčí i stanovisko k tomuto bodu novely uvedené pod bodem 4 "Stanoviska vlády". V uvedeném odstavci není uveden ani jeden věcný důvod pro odmítnutí možnosti zrovnoprávnit účastníky programů celoživotního vzdělávání, otevřít jim akreditované studijní programy a umožnit jim získávat kredity tak, jak to doporučuje Boloňská deklarace. I v tomto případě jdeme neomylně proti proudu evropských tendencí.
Dostávám se k další důležité změně, kterou navrhujeme. I tato změna by podle našeho názoru měla mít v delší perspektivě pozitivní vliv na financování vysokých škol, zejména výzkumu a vývoje.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě dobře víte, že stávající úprava veřejným vysokým školám znemožňuje vstupovat do společností, do nichž by vkládaly především nehmotný kapitál, tj. výsledky výzkumů know-how apod., ale - za jistých okolností - i finanční prostředky a hmotný kapitál. Přitom zákonodárce původně s možností účasti vysokých škol v obchodních společnostech počítal, což dokládá znění § 15 odst. 1 písm. d stávajícího zákona, ve kterém dává správní radě pravomoc takovéto přistoupení povolovat. Navrhovaná novela hodlá vysokým školám tuto možnost dát.
Sledujeme tím řadu cílů. V prvé řadě chceme vysokým školám umožnit využít nehmotný majetek, tzn. zejména know-how, ke kterému dospěly, jako kapitálový vklad do nově vznikajících obchodních společností, ve vyspělých zemích se jim říká spin-off company.
Máme mnoho důkazů o tom, že vědecká a výzkumná činnost přispívá ke zkvalitnění výuky na vysokých školách. Současně víme, že některé z výsledků výzkumu a vývoje na vysokých školách jsou bezprostředně využitelné v praxi. O jejich využitelnosti však rozhoduje trh, tedy to, zda se nová idea uplatní formou např. nového výrobku, služby či technologie. Pro uvedení výsledků výzkumu a vývoje na trh jsou vysokoškolskými pracovníky či doktorandy v zahraničí běžně zakládány nové technologicky orientované firmy - "spin-off", "spin-out" atd. S ohledem na počáteční nedostatek finančních prostředků je výhodné, aby know-how vysokých škol bylo do takové firmy vloženo formou kapitálové účasti. V řadě zemí dokonce existují speciální státní programy, které podporují vznik takových firem. Jedním z nejuznávanějších programů na podporu rozvoje spin-off company je program University of Twente - program Temporary Entrepreneurial Placement.
To však není všechno. S ohledem na špatnou finanční situaci většin začínajících technologicky orientovaných firem, může být v některých případech výhodné zvolit i formu kapitalizace poskytovaných služeb. To se může dít spoluprací malých firem s univerzitami v rámci tzv. inkubátorů, formou poskytnutí možností provádět laboratorní měření, poradenství apod.
To nejdůležitější jsem si ale nechal na konec. To je zakládání vědeckotechnických parků. Řada technologických center, rozsáhlých vědeckých či technologických parků je zakládána s cílem ekonomického a sociálního rozvoje regionů. Z tohoto důvodu se na jejich budování a následném provozu podílejí místní orgány, banky, svazy podnikatelů, soukromí investoři a jako nezbytná součást samozřejmě i vysoké školy. Tyto instituce jsou většinou zakládány jako akciové společnosti. Ze strany univerzity se jedná o různé formy vkladu. Například na severní Moravě byl založen za významné pomoci programu PHARE technologický park jako akciová společnost. Členy akciové společnosti jsou město Ostrava, město Opava, rozvojová agentura Severní Morava, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita a Slezská univerzita. V současné době, místo toho, aby se řešilo efektivní fungování technologického parku při řešení problémů tohoto velmi ekonomicky a sociálně postiženého regionu, řeší se otázky, jak dostát současným podmínkám vysokoškolského zákona, který jakoukoliv ekonomickou účast v takovém parku zakazuje.
Vlády většiny ekonomicky rozvinutých zemí se snaží o to, jak nejefektivněji využít výsledky vědy a výzkumu, zejména z vysokých škol v praxi. Vytvářejí různé přímé a nepřímé nástroje, jak univerzity k této činnosti dokonce přinutit. Tato činnost vysokých škol je považována za veřejný zájem. Jak se zdá, v České republice je stav opačný, neboť stanovisko vlády k této části novely je podle očekávání striktně negativní.
Návrh novely vysokoškolského zákona si klade za cíl přispět i k větší standardizaci přijímacích řízení na vysoké školy. Současný stav přijímacích řízení neodpovídá legitimnímu požadavku objektivního a standardizovaného zjišťování studijních předpokladů a schopností, které podle Listiny základních práv a svobod mají být hlavním kritériem v přijímání na vysoké školy. Provedené analýzy písemných testů potvrzují, že způsob, jakým jsou testy připravovány a administrovány, ani zdaleka nezajišťuje, aby uchazeči se stejnými schopnostmi měli rovné šance na přijetí. Značný podíl na tomto stavu má současná právní úprava, která umožňuje, že o přijímacím řízení rozhodují především fakulty, a není zaručena srovnatelná úroveň dokonce ani v rámci jedné vysoké školy. Současný mechanismus realizace přijímacích zkoušek na fakultách navíc zvyšuje při vysoké poptávce po vysokoškolském studiu riziko korupce.
Nová právní úprava má zkvalitnit a přispět k větší míře objektivity a standardizace přijímacího řízení na vysokých školách. Posílení pravomocí vysoké školy na úkor fakulty je v tomto procesu podle našeho názoru žádoucí, poněvadž umožňuje stanovit určitá obecná kritéria v rámci jedné vysoké školy. K omezení vlivu korupce má napomoci ustanovení, které dává možnost oddělit realizaci přijímacího řízení od samotného rozhodování o přijetí studenta. Provedením přijímacího řízení může být pověřen i externí subjekt. Tento návrh sleduje především to, že se v této oblasti mohou začít profilovat subjekty, organizace státní či soukromé, speciálně zaměřené na realizaci přijímacích testů. Přípravy testů tak bude možné svěřit týmům specialistů, kteří budou ručit nejen za kvalitu, srovnatelnost a objektivitu testů, ale samozřejmě také za to, že nedojde k jejich zneužití. Jen tak lze efektivně snížit rizika možných manipulací a korupce. Zásady takto postavené jsou běžné - mimochodem - pro terciární sféru i v jiných státech.
Navrhovaná novela zákona o vysokých školách je svým rozsahem poměrně útlá - pozměňuje jen 7 ze 109 paragrafů zákona. Souhlasím ale s těmi, kteří se domnívají, že svým významem pro život vysokých škol a hlavně pro šance mladých lidí dosáhnout vyššího než středního vzdělání může být tato novela poměrně významná.
Pokusil jsem se vás, dámy a pánové, seznámit s řadou věcných argumentů, které předkladatele vedly k tomu, návrh novely podat. Nezbývá mi, než vás požádat, abyste ve vašem rozhodování o tom, zda novelu propustit do druhého čtení, tyto argumenty pečlivě zvážili. Myslím, že bychom měli jednat především v zájmu studentů, a nikoliv se dopouštět politického hašteření na jejich úkor.
Děkuji vám za pozornost.
***