Neautorizováno !


 

(14.50 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Česká národní banka v souladu s tímto zákonem uložila Českomoravské družstevní spořitelně, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, pokutu za neoprávněné užívání pojmu spořitelna v jejím názvu, což se stalo skutečností, která byla i zveřejněna.

Není vyloučeno, že i takto zavádějící názvy mohou mít vliv na rozhodování drobných střadatelů při ukládání jejich finanční hotovosti, neboť se mohou domnívat, že se jedná o spořitelnu, tedy o banku, a nikoli o družstvo. Rovněž reklamní aktivity družstevních záložen mohou být zavádějící, přičemž některá družstva inzerují své služby jako bankovní produkty družstevních záložen.

Podle § 30 zákona č. 87/1995 Sb. je spořitelním a úvěrním družstvům uložena povinnost plnit vůči České národní bance informační povinnost ve smyslu zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. V souladu se zněním § 30 zákona 87/1995 Sb. a zněním § 41 odst. 2 zákona č. 6 z roku 1993 Sb. je Česká národní banka oprávněna vyžadovat od družstevních záložen jakékoli potřebné informace a podklady. Pokud by v případě vyžádání Českou národní bankou některá družstevní záložna požadované informace a podklady neposkytla nebo by požadované informace a podklady byly neúplné nebo nesprávné, má Česká národní banka právo uložit takto družstevním záložnám ve správním řízení pokutu podle § 46 zákona č. 6/1993 Sb. až do výše jednoho milionu korun.

Jako bylo prověřeno, Česká národní banka tyto informace vyžaduje, a to v rozsahu, který jí přísluší, a to jsou důvody, proč to je v zákoně o České národní bance, tedy v rozsahu, kde se činnost družstevních záložen dotýká celkové měnové situace v České republice, čili jde o plnění úkolů v oblasti monetární politiky a kontroly vývoje peněžní zásoby.

Podle zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, vykonává ministr financí některé činnosti ve vztahu k sektoru družstevního peněžnictví, a to směrem k zajišťovacímu fondu družstevních záložen, kde jmenuje členy představenstva, a k Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami - zde jmenuje a odvolává ředitele a schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření úřadu. Vůči jednotlivým spořitelním a úvěrovým družstvům nemá Ministerstvo financí žádné povinnosti ani oprávnění.

Sektor družstevního peněžnictví zaznamenal akceleraci nárůstu objemu vkladů a počtu členů družstevních záložen v průběhu roku 1998 a zejména pak v prvních třech čtvrtletích roku 1999. Ke konci roku 1999 byla pasiva družstevních záložen tvořena z 96 % vklady členů, členské podíly tvořily zhruba 1,3 % objemu pasiv. Zhruba 46 % z celkového objemu zdrojů poskytly záložny členům ve formě úvěrů, 16 % aktiv je investováno přímo v dceřiných společnostech a 20 % aktiv je alokováno v provozním majetku a pohledávkách vůči dceřiným společnostem. Přibližně 15 % zdrojů mají záložny uloženy u jiných finančních institucí, zejména u bank anebo u ostatních družstevních záložen.

Ztráta sektoru k 3. čtvrtletí loňského roku bez zohlednění mimořádných výnosů a nákladů a před tvorbou opravných položek přesáhla 236 milionů korun, tedy zhruba 4 % celkové bilanční sumy tohoto sektoru.

Úřad pro dohled nad družstevními záložnami, který na sektor družstevního peněžnictví dohlíží, zasáhl k 15. 2. 2000 celkem proti 15 družstvům. Od té doby došlo k některým dalším aktivitám tohoto typu.

Nucená správa byla uplatněna vůči Družstevní stavební záložně Praha, Živnostenskému spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, První družstevní záložně Ostrava, Českomoravské družstevní spořitelně, Družstevní záložně Pria, Živnostenské družstevní záložně a První pražské družstevní záložně. Omezení činnosti, např. provádění platby z pověření člena družstva, výplata vkladů, poskytování úvěrů, obnovování záruk za úvěry poskytnuté jinými osobami, zakládání právnických osob za účelem podnikání apod., uplatnil úřad vůči Rodinné družstevní záložně Moravské Budějovice, Doudlebské družstevní záložně, Všeobecné družstevní záložně Hradec Králové, Záložně Obnova Náchod, Mavel, Družstevní záložně Brno, Spořitelnímu a úvěrnímu družstvu Sláva Moravská Ostrava, Družstevní záložně Prostor a Družstevní záložně Třebovická kampelička.

V současné době lze konstatovat, že k 9,6 miliardy korun vkladů členů, což je 88 % z celkového objemu vkladů, nemají členové přístup. Jak již bylo uvedeno, vklady jsou zmrazeny u družstevních záložen, které patří do první desítky podle objemu vkladů. Tyto konkrétní údaje je nutno brát velmi orientačně vzhledem k aktuálnímu vývoji v hospodaření jednotlivých družstevních záložen, nicméně hrubé číslo platí.

V členských státech Evropské unie jsou spořitelní a úvěrní družstva zahrnuta mezi úvěrové instituce, na které se vztahuje působnost první směrnice Rady č. 77/780 EHS z 12. 12. 1977 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování podnikatelské činnosti úvěrových institucí, zkráceně tzv. první bankovní směrnice, a dále druhé směrnice Rady č. 89/646 EHS z 15. 12. 1989 o koordinaci zákonů, nařízení a správních předpisů vztahujících se ke zřizování a provozování podnikatelské činnosti úvěrových institucí a která mění a doplňuje směrnici č. 77/780 EHS, tj. tzv. druhá bankovní směrnice.

Vláda České republiky neuvažuje o podání žádosti o udělení výjimky pro družstevní záložny v působnosti uvedených bankovních direktiv Evropské unie, neboť vyhovění takovéto žádosti nelze očekávat. Takováto výjimka byla udělena v jediném případě, a to Irsku. Vzhledem k těmto skutečnostem bude třeba vytvořit jiný legislativní rámec družstevního peněžnictví, podobný, jaký existuje např. pro systém Reiffeisen v Rakousku. Tím bude mj. zajištěn i kvalitní dohled nad činností družstevních záložen, např. možnosti podřízení systému družstevního peněžnictví bankovnímu dohledu České národní banky.

Vláda uložila ministru financí, aby do léta tohoto roku, tuším do června, připravil návrh takového zákona a my to na ministerstvu považujeme za velmi prioritní úkol.

Druhá část zprávy - informace o činnosti Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Jak už jsem uvedl, zasáhl Úřad pro dohled nad družstevními záložnami doposud vůči 15 družstevním záložnám, což platí k momentu přípravy zprávy pro Poslaneckou sněmovnu. Mohu vám poskytnout podrobný přehled opatření Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami ke dni 15. 12. Ten je následující:

První družstevní záložna Ostrava - ke 4. 11. 1999 nucená správa, zároveň rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 12. 11. a 13. 11. opakovaný zákaz a omezení činnosti,

Družstevní stavební záložna Praha, která sídlí v Praze, 4. 10. 1999 nucená správa, 24. 8. 1999, čili předtím, rozhodnutí o zákazu činnosti, 21. 10. 1999 rozhodnutí o opakovaném zákazu činnosti a 3. 2. opětovně rozhodnutí o opakovaném zákazu činnosti,

Rodinná záložna Spořitelní a úvěrní družstvo Moravské Budějovice - 7. 11. 1999 rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 8. 11. 1999 rozhodnutí o opakovaném zákazu a omezení činnosti s výjimkou vkladů členů, které účastník přijal po 8. 11. včetně, 3. 12. 1999 rozhodnutí o opakovaném zákazu a omezení činnosti s výjimkou vkladů členů, které účastník přijal po 8. 11., 16. 12. 1999 rozhodnutí o opakovaném zákazu a omezení činnosti, podobně rovněž 14. 1., 18. 1. a 10. 2. Všechny zákazy jsou na termínovanou dobu, proto se vždy opakují další rozhodnutí.

Dále Živnostenské spořitelní a úvěrní družstvo Praha - 30. 11. 1999 nucená správa, 9. 11. 1999 předcházelo rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, zopakováno 23. 11., 30. 11., 28. 1.

Českomoravská družstevní spořitelna, Spořitelní a úvěrní družstvo Ostrava - 9. 11. rozhodnutí o zákazu a omezení činnosti, 12. 1. nucená správa.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP