Neautorizováno !

(17.30 hodin)

(pokračuje Martínek)

A sice, že vzhledem k navrženému znění zákona o hlavním městě Praze se musí změnit volební zákon do zastupitelstev krajů tak, aby v něm nefigurovala Praha, protože Praha by jednak měla fungovat podle jiného volebního zákona tak, jak existuje dohoda nebo jakýsi společenský a politický konsensus v Praze, a jednak i volby do zastupitelstva hl. m. Prahy by zase podle navrhovaného znění mohly probíhat v jiném termínu event. než volby krajské.

Proto avizuji, že budu mít celkem 11 pozměňovacích návrhů k jednotlivým paragrafům. Cílem pozměňovacích návrhů nebude nic jiného, než že se budu snažit komplexně upravit zákon tak, aby z něj zmizely odkazy na hlavní město Prahu.

Myslím si, že tento zákon je opravdu velmi průlomový, a očekávám samozřejmě tak, jak jsme o tom velmi široce diskutovali v našem výboru, že budou následovat vzápětí nové návrhy volebních zákonů do obcí a volebních zákonů do Poslanecké sněmovny a Senátu, které budou reagovat na technické změny, které jsou jako první použity v tomto zákoně.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Slovo má pan poslanec Stanislav Fischer.

Poslanec Stanislav Fischer: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, návrh zákona o volbách do zastupitelstev krajů a zastupitelstva hl. m. Prahy a o změně některých zákonů je předkládán v souladu se schváleným harmonogramem legislativních úprav nutných k zabezpečení reformy veřejné správy.

Navrhovaná právní úprava tak legislativně naplňuje články 101 a 102 ústavního zákona České republiky ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, kde se předpokládá samospráva vyšších územně samosprávných celků prostřednictvím zastupitelstev krajů a volba jejich členů na stejných principech, jako je tomu u voleb u zastupitelstev v obcích a do Parlamentu České republiky, tj. volební právo všeobecné, rovné, přímé, s tajným hlasováním.

Dále vymezuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu. Kladem je, že konstrukce podmínek u některých volebních institutů je přejímána z dosavadní právní úpravy ostatních druhů voleb, zejména právní úpravy voleb do zastupitelstev v obcích, např. překážky výkonu volebního práva, zásady hlasování, volební seznamy, volební okrsky apod. S tím vším je možné vyjádřit souhlas.

Nyní se budu v obecné rozpravě zabývat především hlavou II - Volební orgány, protože ji považujeme za klíčovou. Také v souvislosti s tím, že, jak zde bylo už několikrát zdůrazněno předřečníky, připravuje se novela ostatních volebních zákonů, které by měly být upraveny ve stejném duchu.

Zcela odlišná je však úprava organizace voleb, kde se navrhuje zabezpečení volebního procesu odborným aparátem státní správy a vedle toho se má zřídit na centrální úrovni státní volební komise jako stálý orgán s koordinační funkcí a pak až na nejnižším stupni ustavit okrskové volební komise, složené z delegovaných zástupců kandidujících subjektů.

Návrh zákona předpokládá zrušení krajských, okresních a městských volebních komisí. Jako důvod je uváděna skutečnost, že se jedná o laické orgány, které obtížně zvládají aplikaci volebních zákonů včetně znalosti předchozích výkladů a judikatury soudu. Jmenovaní zástupci politických stran mají být nahrazeni odbornými pracovníky státních orgánů, kteří budou mít navíc složenou zkoušku odborné způsobilosti. Jedná se tak o snahu vyloučit veřejnost z řízení voleb a také z kontroly průběhu voleb, třebaže se dosavadní volební komise v praxi osvědčily. Tuto úpravu považujeme za nedobrou a odporující demokracii, uvážíme-li, že orgány státní správy, především Ministerstvo vnitra, budou mít při organizaci voleb v návrhu zákona tak dominantní roli. Navíc, jak známe poměrně dobře situaci při organizaci voleb v současné době, to bude zřejmě znamenat další nárůst už tak rozbujelé administrativy a zvýšení počtu státních úředníků.

Navrhované ustanovení § 6 jasně staví aparát, tj. exekutivu, do role organizátora a rozhodovatele výsledků voleb. Jediný stupeň volebního orgánu je zde definován na nejnižší úrovni. Takto organizované volby potírají zásadně prvky demokracie a podíl politických stran na přípravě, průběhu a vyhodnocení voleb. Není zde zachována ani kontrolní funkce těchto politických subjektů. Politické strany jsou tak postaveny do role pouze navrhovatele kandidátních listin a tím jejich úloha ve volbách je vyčerpána. To nic nemění na skutečnosti, že výsledky voleb budou sčítat okrskové volební komise, kde má každá volební strana právo navrhnout své zástupce. Do rukou vyšších stupňů se dává i další rozhodování. Například o stížnostech voličů, o tom, zda budou volby v okrsku ukončeny, o tom, zda do výsledku voleb budou započítány výsledky ze všech okrsků, tj. § 41 odst. 5 apod. Je zde i velmi důležitý prvek, že volební komise, v návrhu volební orgány, vydávají v průběhu voleb stanoviska, která jsou závazná pro nižší stupně. Mnohdy tak nahrazují nedokonalost zákonů. Tato možnost v tomto pojetí zákona přejde do pravomoci úředníků.

Z pohledu naší strany, ale i obecně z hlediska možností demokratické účasti zástupců kandidujících stran a podílu na řízení a kontrole průběhu voleb je ustanovení o zabezpečení volebního procesu aparátem státní správy na úrovni kraje a centra nepřijatelné. Na základě stanovisek z regionů podporujeme dosavadní praxi při utváření volebních komisí při volbách do Parlamentu, a to volebními stranami, které podaly kandidátní listiny. V praxi bychom považovali za potřebné ustavit kromě okrskových volebních komisí místní volební komise na úrovni pověřených obecních úřadů, okresní volební komise na úrovni okresních úřadů, krajské volební komise na úrovni okresů v sídle kraje a ústřední volební komisi. U těchto komisí pak navrhujeme ponechat právo delegovat po dvou zástupcích za každou kandidující stranu. Jejich úkoly stanovit tak jako při ostatních volbách. U místní volební komise doporučujeme zakotvit povinnost starosty stanovit minimální počet jejích členů a doplnění na tento počet, pokud kandidující strany nedelegují své zástupce do minimálního počtu.

Vzhledem k tomu, že se jedná i o podobné zákony pro další volby, mi v tomto případě dovolte, abych navrhl vrácení této předlohy zákona do výboru k dalšímu projednání. V případě, že tento návrh nebude přijat, navrhuji jeho zamítnutí. Pokud budou oba tyto návrhy zamítnuty, předložil bych dílčí pozměňovací návrhy k ostatním hlavám tohoto návrhu zákona.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli se ptám, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Zahajuji rozpravu podrobnou, do které jsou přihlášeni poslanci.

Promiňte, pane zpravodaji, máte samozřejmě slovo. Já jsem pravděpodobně zapomněla na některý návrh.

Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji, paní předsedající. Nejde v tuto chvíli ani tak o moje slovo jako o to, že pan poslanec Fischer dal návrh na vrácení výboru k projednání a podmínečně návrh na zamítnutí, nebude-li tento návrh přijat.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se omlouvám. O tomto návrhu budeme samozřejmě hlasovat. S procedurální poznámkou pan poslanec Vlach.

Poslanec Jiří Vlach: Děkuji. Prosím o pětiminutovou přestávku na jednání klubu.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Této žádosti mi nezbývá nic jiného než vyhovět. Budeme hlasovat v 17.45 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.39 hodin.)

***