Neautorizováno !

(15.40 hodin)

(pokračuje Krajíček)

Tuhým režimem vazby, který se blíží režimu výkonu trestu odnětí svobody, obviněné, kteří budou posléze zproštěni obžaloby, vystavujeme fatálním důsledkům. Navíc musím připomenout, že v České republice máme nepřiměřeně vysoké počty osob ve vazbě.

Svým vystoupením jsem chtěl vyjádřit jediné: člověk ve vazbě je člověk nevinný, ať se nám to líbí nebo ne. A režim jeho pobytu ve vazbě tomu musí odpovídat.

Jsem si vědom toho, že veřejnost nedobře vnímá stav kriminality v naší zemi a ostře volá po tvrdém postihu protiprávního jednání, po tvrdém boji s ním. Nikdy se však za to nesmí zaplatit cenou vyšší, cenou popření základních ústavních principů.

Přes toto malé zamyšlení i já se připojuji k předchozím návrhům na propuštění tohoto zákona do dalšího čtení, ale chtěl bych, abychom se věnovali podrobněji i těmto otázkám, které je třeba dořešit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Miroslavu Krajíčkovi. Hlásí se dále někdo do podrobné rozpravy? (Nikdo.) Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.

Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, v rozpravě byl přednesen návrh na přikázání tohoto návrhu petičnímu výboru. Má někdo jiný návrh? (Nikdo.) Není tomu tak, přistoupíme k hlasování.

Všechny vás odhlásím a poprosím o novou registraci.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 177 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním návrhu k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 177 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 103 vyslovilo 101 a nikdo nebyl proti.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 178 a ptám se, kdo souhlasí s přikázáním návrhu petičnímu výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 178 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 115 vyslovilo 79 a 27 bylo proti.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost a výboru petičnímu. Tím končím první čtení tohoto návrhu.

Dalším bodem je

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Otakar Motejl, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr spravedlnosti ČR Otakar Motejl: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Je nepochybné, že vládní návrh, jehož projednávání zahajujete, je návrhem mimořádným, neboť jím má být novelizován základní pilíř právního řádu České republiky, její ústava. Je rovněž zcela mimo pochybnost, že je v zájmu stability právního řádu, aby zásahy do ústavy byly prováděny s největší mírou uvážení a jen v případech, kdy jsou pro to vážné věcné důvody. Jsem přesvědčen o tom, že tyto požadavky vládní návrh ústavního zákona, který vám současně předkládám, splňuje.

Důvodem k předložení tohoto vládního návrhu je především skutečnost, že novela ústavy společně s vládním návrhem zákona o soudech a vládním návrhem zákona o soudcích a přísedících tvoří součást reformy soudnictví, a to té její části, kterou se mají vytvořit legislativní podmínky pro změnu v organizaci soudů a postavení soudců.

I když jste rozhodli o tom, že vládní návrh zákona o soudech a vládní návrh zákona o soudcích nebude předmětem projednávání na této schůzi Poslanecké sněmovny z formálně procedurálních důvodů, tyto návrhy jsou s návrhem novely ústavy natolik úzce propojeny a navzájem se podmiňují, že je nezbytné alespoň v obecné poloze poukázat na jejich společné vazby a především záměry, neboť jen tak lze ozřejmit důvodnost a opodstatněnost některých navrhovaných ústavních změn.

Ty tři vládní návrhy představují zásadní a relativně ucelený zásah do organizace soudů, systému správy soudů a právního režimu postavení soudců a řízení ve věcech soudců. A ani v této části soudní reformy nelze v daném čase předložit řešení komplexní a nelze se vyhnout tomu, že i tato část reformy musí probíhat v postupných krocích, i když důvody pro tento postup jsou nejen takového charakteru, kdy postupnost takových kroků je cílená a sledující konečný záměr fungování soudnictví. Jsou to i důvody jiné, které je ovšem třeba respektovat jako realitu a které spočívají v tom, že vzájemná návaznost reformních kroků v organizaci soudnictví je natolik propojena s reformními kroky v jiných oblastech právního řádu, že nelze nyní předjímat, jakým způsobem bude třeba tyto reformní kroky v justiční organizaci realizovat.

Jako příklad prvého uváděného důvodu poukazuji na vládní návrh novely zákona č. 436/1991 Sb., směřující ke zrušení krajských obchodních soudů, který jste v prvém čtení projednávali na lednové schůzi Poslanecké sněmovny a který je zcela záměrně odděleným krokem reformy organizace soudnictví, vázaným na účinnost novely občanského soudního řádu a záměrně předcházejícím těmto nyní předloženým vládním návrhům.

Mezi cílené důvody postupných kroků soudní reformy je třeba zařadit i to, že reforma soudů v oblasti organizační není spojena s rekodifikacemi procesních předpisů, když zejména záměr přechodu na tříčlánkovou soudní soustavu sledovaný zákonem o soudech se komplexně naplní až společně s těmito procesními rekodifikacemi. Důvodem je především naléhavost zásadních změn organizace soudů a postavení soudců, které směřují k posílení ochrany nezávislosti výkonu soudcovské funkce a současně i k posílení funkčnosti a výkonnosti soudnictví. Funkčnost a výkonnost soudnictví je sledována Evropskou unií a reformní kroky a jejich naplňování jsou bedlivě sledovány a hodnoceny řadou různých orgánů. Právě kritika pomalého uskutečňování reformy soudnictví obsažená ve zprávě Evropské komise za rok 1999 vedla k tomu, že vláda urychlila přípravu návrhů zákonů upravujících organizaci soudů a postavení soudců.

Jako příklad druhého uváděného důvodu je například problematika novely Nejvyššího správního soudu a jasného řešení, zda Nejvyšší správní soud má být součástí soudů soudní soustavy a mají být zákonnou cestou vytvořeny podmínky pro jeho existenci, či naopak, zda má být novelizací z ústavy vypuštěn a správní soudnictví ponecháno plně v kompetenci tzv. obecných soudů se zakotvením sjednocovací role Nejvyššího soudu.

Problematika Nejvyššího správního soudu a celého správního soudnictví je problematikou spojenou s reformou veřejné správy a s rekodifikací správního řádu a v návaznosti na správní řízení i nastavení správního soudnictví tak, aby byla zajištěna na jedné straně jeho plná funkčnost a současně splněny i požadavky článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

***