Neautorizováno !

(9.10 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Byly stanoveny otázky, o nichž pracovní skupina ve složení ministr financí České republiky, guvernér ČNB, předseda prezidia Fondu národního majetku ČR a předseda výkonného výboru Fondu národního majetku ČR jednala. Doporučení této pracovní skupiny byla závazná pro výkonný výbor Fondu národního majetku České republiky, pro zástupce delegované v orgánech dotyčných akciových společností a pro zástupce Fondu národního majetku ČR na valných hromadách dotčených akciových společností.

Ke změně došlo 8. ledna 1999, kdy prezidium rozhodlo o zrušení tohoto poradního orgánu s tím, že napříště budou tyto otázky projednávány přímo prezidiem Fondu národního majetku.

Na Fondu národního majetku ČR je pak výkon akcionářských práv při přípravě valných hromad vyplývajících z držení majetkových podílů Fondu národního majetku ČR upraven kodexem stanovujícím závazná pravidla pro zástupce Fondu národního majetku ČR při výkonu akcionářských práv. Stát, resp. Fond národního majetku ČR, uplatňuje svou vůli jednak prostřednictvím členů orgánů volených valnou hromadou, v našem případě jde o valné hromady Komerční banky a České pojišťovny, a také dozorčími radami, ale především právě prostřednictvím valných hromad. V případě dozorčí rady Komerční banky má stát vzhledem k výši akciového podílu významné zastoupení v tomto orgánu, naproti tomu v dozorčí radě společnosti Česká pojišťovna má stát - vzhledem k tomu, že je zde vlastnicky zastoupen významně méně, a vzhledem ke skutečnosti, že akciová společnost Česká pojišťovna je ovládána skupinou PPF a IPB, která oficiálně oznámila, že jedná ve shodě - pouze jediného zástupce.

Nyní mi dovolte, abych se krátce vyjádřil k procesu privatizace jednotlivých finančních institucí, které souvisí s předmětem této zprávy.

První kroky v privatizaci státních bank byly učiněny v České republice již v průběhu roku 1992. Tehdejší státní peněžní ústavy, což byla Komerční banka, Investiční banka, Živnostenská banka a Česká státní spořitelna, byly odstátněny metodou transformace do právní formy akciových společností a část akcií těchto nově založených společností byla privatizována kuponovou metodou v první vlně kuponové privatizace. Stát si však v bankách ponechal - s výjimkou Živnostenské banky - významné podíly akcií.

Nová vláda, jejíž funkční období začalo po parlamentních volbách v červnu 1998, rozhodla o tom, že proces privatizace bank bude podpořen spoluprací s tzv. strategickými poradci vlády pro dopracování strategie privatizace akciových podílů státu ve jmenovaných bankách. Jednalo se tehdy o skutečné nastartování procesu privatizace bank. Nicméně předchozí kroky byly učiněny již dříve. Tento zájem vlády České republiky privatizovat dosud státní podíly v ČSOB, KB a České spořitelně byl deklarován již vládním usnesením č. 732 z 19. 11. 1997, jehož obsahem byla jednoznačná snaha o odstátnění uvedeného majetku.

Cíle privatizace, které byly vládou v r. 1998 formulovány jako klíčové, lze považovat dodnes za stěžejní předpoklady zdravého fungování bankovního sektoru v České republice. Jedná se především o následující body: kapitálové posílení privatizovaných bank strategickými investory, zvýšení efektivity hospodaření a řízení bank, rozšíření poskytovaných produktů a služeb, posílení mezinárodních obchodů, snížení rizik nestabilizace bank, příprava bank na liberalizované prostředí evropského a globálního finančního trhu, posílení konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku a dokončení formování vlastnických vztahů vedoucích k stabilitě akcionářské struktury vedené strategickým investorem.

Nyní dovolte, abych přešel přímo k situaci v oněch uvedených dvou společnostech.

Komerční banka. V průběhu postupujícího procesu privatizace, který byl započat usnesením vlády č. 732 ze dne 19. 11. 1997, kdy bylo rozhodnuto zprivatizovat státní podíl v Komerční bance, vláda rovněž rozhodla o spolupráci při tomto procesu s vybranými poradci. Finančním poradcem pro privatizaci Komerční banky se stala společnost GoldmanSachs International International, právním poradcem společnost Weil Gotshal and Manges. Mandátní smlouvy s těmito poradci byly podepsány v březnu r. 1998.

10. května 1999 vláda na svém zasedání rozhodla o navýšení základního jmění v Komerční bance. 28. 7. 1999 na svém zasedání vláda usnesením č. 820 přijala náhradní řešení, či doplňkové řešení, které bylo vyvoláno tím, že nebylo možno v definovaném termínu původní usnesení o navýšení základního jmění realizovat pro odpor jednoho z drobných akcionářů Komerční banky, který využil zákonné cesty přes soud. Náhradní řešení z 28. 7. 1999 spočívalo v tom, že vláda rozhodla o vyvedení části úvěrového portfolia v nominální hodnotě 23,1 mld. Kč do Konsolidační banky. Tato operace spolu s následným navýšením základního jmění měla udržet kapitálovou přiměřenost po celou dobu privatizace.

10. 8. 1999 byl zveřejněn inzerát - oznámení o prodeji státem vlastněných akcií v Komerční bance. 19. 9. 1999 došlo k předběžnému vyjádření zájmu vybraných mezinárodních strategických investorů, které bylo učiněno k 15. září t. r. Jde o počet, který výrazně převyšuje číslo 10.

11. září 1999 slovenský nárok na 13,6 % akcií Komerční banky byl projednán v Praze při oficiální návštěvě představitelů slovenské vlády, kdy došlo k podpisu protokolu o dořešení výměny akcií KB za akcie BÚB mezi Fondem národního majetku ČR a Fondem národního majetku SR.

***