Neautorizováno !

(17.10 hodin)

(pokračuje Kužvart)

Chci také konstatovat, že nyní ve druhém čtení předložený návrh novely geologického zákona, zákona 62/88 Sb., počítá i s novelou zákona horního právě v té oblasti odpisu zásob. Zároveň i touto vládou schválená surovinová politika České republiky také tento postup považuje za správný, tzn. především v těch prvních a druhých zónách chráněných krajinných oblastí aby byly provedeny odpisy zásob.

Jenom k dokreslení celé situace - dříve byl dobývací prostor, později teprve vznikla krajinná chráněná oblast. Je v tom problém jakési souslednosti časové, ze které zajisté nemáme nikdo radost. Zároveň také pokládám za nutné uvést, že ne vždy vyhovující a objektivní situací okolo zásob nerostných surovin jsme se zabývali řadu let.

Chtěl bych konstatovat, že ta mnou zmíněná novela geologického zákona vyvolala podle mého názoru obrovsky neadekvátní a nekvalifikovanou reakci, především těžebních organizací, kdy bohužel i zde zaznělo opakovaně, že se narušuje systém svobodného podnikání apod. Já bych chtěl zdůraznit, že se nejedná o vkládání nových povinností na těžební organizace, ale pouze o časové upřesnění povinností již zákonem stanovených a z důvodu opomenutí zákonodárce do zákona nezařazených.

Onen zákon č. 62/1988 byl novelizován v roce 1991, a jak se odborná veřejnost shoduje, tato novela byla velmi nedokonalá a nedůsledná. Proto tedy na závěr k té poslední čtvrté otázce pana poslance bych chtěl zmínit, že neexistuje doposud vymáhatelnost přípravy odkladu pro provedení odpisu a tento zákon v té formě, jak je nyní platný, je bohužel neúčinný. To byl důvod předložení novely zákona o geologických pracích a na ni navazující novely zákona horního. Takže to je ke čtyřem otázkám stručná odpověď.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministru životního prostředí panu Milošovi Kužvartovi. Doplňující otázka zazní z úst pana poslance Stanislava Fischera. Prosím, pane kolego.

Poslanec Stanislav Fischer: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, chtěl bych se ještě zeptat, je-li sledován vliv těžby na hladinu podzemních vod v blízkosti lomu, kdo toto sledování provádí, jakou zde případně hraje roli Státní inspekce životního prostředí. A jako doplněk už nepřímo - neovlivní-li předpokládané a navržené snížení rozpočtu Ministerstva životního prostředí jeho kontrolní činnost nejenom zde v této chráněné krajinné oblasti, ale i jinde.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji panu poslanci Fischerovi a především mu děkuji za to, že se naprosto bravurně vtěsnal do toho časového limitu. Nyní bude hovořit pan ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vzhledem k tomu, že jsem původní profesí geolog, vzhledem k tomu, že v dobách, kdy jsem na to ještě měl čas, jsem se aktivně zabýval speleologií a Český kras znám dobře i zespodu, vzhledem k tomu, že této problematice se věnuji ve zvýšené míře, musím konstatovat, že sledování vlivu Velkolomu Čertovy schody, ať už východ nebo západ, na úroveň podzemních vod je předmětem činnosti Českého geologického ústavu, nikoliv zatím České inspekce životního prostředí. K tomu, abychom mohli doložit i pro případná nějaká majetková vyrovnávání za újmy těm, kteří bydlí okolo, kteří v okolí provozují např. zemědělskou činnost, je potřeba velmi dlouhodobých časových řad. A tady musím konstatovat, že je zde z minulých let určitý dluh tkvící v tom, že nemáme věrohodnou srovnávací hladinu, co se týče informací, co bylo před deseti, patnácti, dvaceti lety, než došlo k tomu zahlubování a k tomu, co je nyní, případně co bude za několik let.

Mluvím o té věrohodnosti těch informací proto, že krasové území má svá specifika. Je to zjednodušeně řečeno systém, který funguje jako velmi dobře kanalizované město, takže tam záležitosti hydrogeologické jsou o to složitější. Co si vzpomínám, tak probíhala opakovaně měření i v oblasti komunikace těmi podzemními krasovými dutinami za využití různých barvicích metod. Vlivy těžby na okolí byly předmětem řady byť i zatím v minulých letech jen předběžných studií a různých úvah, které se dotýkaly i vlivu na mikroklima. Pokud máte možnost vidět toto území, byť i z poměrně velké výšky, je to obrovské území, které je jen čistým kamenem, a pochopitelně toto má vliv na nejenom úroveň podzemních vod, ale i na další momenty.

Já bych chtěl zmínit především záležitost dopadu prašnosti na okolní, často velmi vysoce chráněná území. A možná by si zasloužil zmínit ještě jeden moment, kdy se uvažovala výstavba cementárny v Tmáni, tak v rámci zákona 244 o posuzování vlivu na životní prostředí jsem byl přímo šokován amatérismem těch, kteří zpracovávali celé ty podklady, na základě kterých se mělo rozhodnout o tak klíčovém momentu, zdali tam vyroste obrovská cementárna RVHP. Zhruba řečeno, ten projekt byl pouze oprášen, že se braly za bernou minci informace, data, výsledky monitoringu z úplně jiných lokalit - někde ze Severní Ameriky, kde je obdobná těžba obdobného charakteru, a jaký je vliv na okolní přírodu, okolní životní prostředí. Bylo to opravdu neuvěřitelné, takže na vaši otázku první, pane poslanče, musím odpovědět - ano, geologický ústav se tím zabývá. Časové řadu pochopitelně vyhodnocujeme, nejsou dostatečně dlouhé pro to, aby mohlo dojít k nějakým naprosto jednoznačným verdiktům.

Co se týče druhé části otázky, zdali stav financí nebo toho, co obdrží Ministerstvo životního prostředí - já pevně věřím - pro rok 2000, zdali to nebude mít vliv na tyto činnosti. Ano, bude to mít vliv a bude to vliv velmi nepříjemný. Bude to vliv, který se bude týkat především toho, že tak jako byla v 20. - 30. letech tradice předchůdce toho Českého geologického ústavu, totiž že zdarma poskytoval expertizy samosprávám, starostům, tak na to prostě musí mít nějaké minimální prostředky, na to, aby ti odborníci někam mohli vyjet odebrat vzorky apod. Natož aby byly ještě nějaké technické práce typu vrtů apod.

Jakmile se sníží množství finančních prostředků pod určitou mez, tato služba ve veřejném zájmu samosprávám prostě tady nebude. Já mám za to, že je to dosti tristní situace právě proto, že obce nemají prostředky na zadávání drahých expertiz, dost často i předražených, kdežto u takové státní instituce, která by se v rámci oné novely geologického zákona měla stát standardní geologickou službou, geological server, jako je ve Spojených státech, tak tam na to nebude mít kapacitu, aby tuto službu, službu veřejnosti, službu samosprávám, jiným státním orgánům mohla v plné výši a kvalitě poskytovat. Je to nepříjemná situace, leč interpelace směřovala k Velkolomu Čertovy schody. Je to pouhé postesknutí nad tím, že těch prostředků je spíš méně nežli akorát.

Takže, to je vše. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Děkuji ministrovi životního prostředí ČR panu Miloši Kužvartovi a půjdeme k další interpelaci. Dalším interpelujícím je pan poslanec Ladislav Šustr, který interpeluje místopředsedu vlády a ministra financí ČR pana Pavla Mertlíka ve věci družstevní záložny Pria. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Poslanec Ladislav Šustr: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Otázka družstevních záložen byla na této schůzi probírána, proto můj dotaz se zúží a vím, že výstupy byly. Byl jsem uspokojen s určitými skutečnostmi. Velmi stručně. Vím, že je to situace složitá, ale klienti, kteří neustále chodí za poslanci, dokazují, že nevíme možná přesné řešení. Nicméně zásah a rozhodnutí, kdy zasáhne stát do činnosti kterékoliv záložny, je snad rozhodující pro některé, které by se byly možná samy zrevitalizovaly.

Mě zajímá konkrétně záložna Pria, jakým způsobem Ministerstvo financí zkontroluje, zda konkrétně třeba tento zásah byl rozumný takhle udělat na rozdíl od toho, že by se nechala tato záložna pokračovat a byla tam určitá možnost revitalizace.

***