Neautorizováno !

(12.10 hodin)

(pokračuje Rychetský)

Pokud se týká fyzických osob, zůstala zde jedna relativně nepatrná mezera, a to je skutečnost, že k podobnému kroku nedošlo v oblasti rozšíření okruhu oprávněných osob a obnovení nároků, pokud se týká zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě - tzv. zemědělských restitucí.

Návrh zákona, který vám jménem vlády ČR předkládám, ve své druhé části představuje novelu oblasti zemědělských restitucí, ve které by měl být zaveden naprosto stejný právní pořádek, jaký platí již v oblasti mimosoudních rehabilitací, tzn. těm osobám, kterým nikoli v rozhodném období po únoru 1948, ale naopak v období nacistické okupace byl tento majetek konfiskován okupačními úřady, těm se zakládá nárok, aby podle našeho platného právního pořádku jej uplatnily tak jako ostatní restituenti.

Vlastní zákon však obsahuje v první části mnohem podstatnější pasáž, která je v našem právním řádu nová. Tato pasáž se jmenuje zmírnění některých majetkových křivd způsobených židovským právnickým osobám.

Jak víte, k tomuto kroku přikročily i předchozí vlády a jednotlivým židovským náboženským obcím vracely ty nemovitosti, které zůstaly ve vlastnictví státu, zůstaly zachovány, "stát je nepotřeboval", exekutivní cestou. Vláda ČR však usoudila - myslím tím současnou vládu - že exekutivní cesta je přinejmenším na hraně ústavnosti, neboť pro stát, státní orgány, platí nezpochybnitelná ústavní zásada, že on může činit pouze to, co je mu zákonem výslovně svěřeno, povoleno, a taková zákonná úprava, která by umožňovala tyto převody vlastnictví ze státu na soukromé právnické osoby, v naší zemi neexistuje.

Jak asi víte, v současné době jsou pouze dvě právní úpravy v platnosti, které umožňují takové majetkové přesuny. Jednou z nich je zákon 92/1991 Sb. o tzv. velké privatizaci - ten nelze na danou situaci použít - a druhou je vyhláška 119/1988. Je to vyhláška o správě národního majetku, která sice umožňuje bezplatné převody státního majetku na jiné než státní subjekty, ale pouze jde-li o majetek neupotřebitelný atd. Ani v tomto případě neposkytuje tato právní úprava dostatečnou zákonnou oporu pro rozhodnutí, které přijala jak vláda Václava Klause, realizovala ho i vláda Josefa Tošovského a je rozhodnuta to realizovat i dnešní vláda ČR.

První část předloženého návrhu zákona umožňuje, aby ve všech případech, kde má ještě stát v držení existující nemovitý majetek, který prokazatelně v období nesvobody patřil židovským obcím, nadacím a spolkům a byl jim zkonfiskován, mohl jim být vydán s tím, že jsou zde pouze tři výjimky, které jsou v § 1 pod písmeny a), b), c), d) explicitně vyjmenovány.

Chtěl bych zdůraznit, že s ohledem na to, že jde o rozhodnutí, ke kterému se připojilo rozsáhlé mezinárodní společenství všech evropských států a USA, považujeme za nemožné konstruovat tento zákon na principu zákonů o restituci ve vztahu k fyzickým osobám, to je, že bychom konstruovali osoby oprávněné, osoby povinné a chtěli je podrobit procesu soudního eventuálního vymáhání vrácení nemovitostí. Stejně tak jsme ovšem zjistili, že není v našich silách předložit Poslanecké sněmovně návrh zákona výčtový. Je to proto, že v uplynulých 50 letech nepanovala v oblasti evidence nemovitostí taková kultura, aby bylo možno identifikovat tyto nemovitosti dostatečně přesně a výčtový zákon vám předložit. Kromě toho nejde pouze o nemovitý majetek. Jak jistě víte, v rámci práce smíšené vládní komise pro odstranění následků holocaustu se například zjistilo, že v Národní galerii je myslím 67 uměleckých děl, která nepochybně patřila do majetku našich židovských spoluobčanů, pak byla v majetku Židovského muzea, a pak přišla do majetku státu. Tato vláda je rozhodnuta, a jsem přesvědčen, že jste stejného názoru, tento uloupený židovský majetek vrátit do původních rukou.

Návrh zákona předpokládá, že vláda bude výčet jednotlivých vracených ať už movitých, nebo nemovitých věcí, u nichž se nepochybně zjistí, že jde o věci, které byly konfiskovány v období holocaustu, realizovat jednotlivými nařízeními vlády vždy podle výsledků pátrání smíšené pracovní komise pro odstranění křivd holocaustu.

Jsem přesvědčen o tom, že díky vašemu hlasování, kterým propustíte tento zákon nejen do prvního, ale i do druhého a třetího čtení a posléze i do Senátu, se ČR stane jednou z prvních zemí na této planetě, která dokáže ve velmi krátkém čase a beze zbytku se vypořádat s těmi zločiny a jejich důsledky, ke kterým došlo z rasových důvodů na území naší země. Proto doufám, že tento návrh podpoříte. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu místopředsedovi vlády Rychetskému. Udílím slovo panu místopředsedovi vlády Mertlíkovi.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k velmi obšírnému výkladu pana místopředsedy Rychetského dovoluji si spíše zdůraznit ze své pozice ministra financí některé skutečnosti k tomuto návrhu.

V součinnosti s panem místopředsedou vlády Rychetským Ministerstvo financí zpracovalo první část zákona, kterou se zmírní některé majetkové křivdy způsobené holocaustem židovským právnickým osobám bezúplatným převodem věcí z majetku ČR do vlastnictví Federace židovských obcí v ČR nebo do vlastnictví židovských obcí v ČR. V této první části návrhu zákona jsou obecně vymezeny podmínky převodu majetku s tím, že výčet konkrétních věcí a postup při jejich bezúplatném převodu bude upraven nařízením vlády, které připraví místopředseda vlády a ministr financí samozřejmě v součinnosti s předsedou Legislativní rady vlády a místopředsedou vlády panem Rychetským. Předpokládá se, že nařízení by mělo nabýt účinnosti současně s první částí zákona. V současné době se prověřuje seznam věcí, které odpovídají podmínkám stanoveným v tomto zákonu.

Dále bych chtěl zejména podtrhnout, že z návrhu této části zákona vyplývá, že z právního hlediska se nejedná o vracení či vydávání věcí na restitučním principu, a nebude tedy možné posuzovat kontinuitu vlastnických vztahů k majetku uvažovanému pro bezúplatný převod na židovskou právnickou osobu oprávněnou z tohoto zákona. To je velmi důležité i z hlediska programového prohlášení vlády, jak o tom bylo hovořeno.

Ke všemu, co bylo řečeno panem místopředsedou vlády Rychetským, bych se připojil.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Mertlíkovi. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení paní poslankyně Miroslava Němcová.

Poslankyně Miroslava Němcová: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi krátké stanovisko zpravodaje k vládnímu návrhu zákona, který máme uveden v tisku č. 525 a jehož cílem je pokus o zmírnění některých majetkových křivd způsobených v době holocaustu v letech 1938 až 1945.

***