Neautorizováno !

(12.40 hodin)

Místopředseda vlády Pavel Rychetský: Vážené dámy a pánové, pokusím se trochu objasnit, proč tento návrh zákona je výčtový, a jak správně řekl pan poslanec Svoboda, vlastní výčet se předpokládá nikoli ve vlastním zákoně, ale v nařízení vlády.

Smíšená vládní komise pro řešení důsledků holocaustu byla ustavena v říjnu 1998, a to na tom principu, že za vládní stranu kromě mě jako předsedy této komise zde jsou na úrovni náměstků zástupci všech dotčených resortů, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství, např. Český úřad zeměpisný a kartografický, protože má katastrální úřady, apod.

Pokud se týká strany reprezentované Federací židovských obcí, vláda přijala princip, že tato federace si může naprosto volně a svobodně jmenovat jakýkoli počet zástupců do této komise.

Tato komise, jak všichni víme, je pouze poradním orgánem vlády, ale ona je především orgánem, který řeší nesmírně složité a obtížné otázky, které se nakonec nepromítnou do legislativní podoby ve všech případech. Výzva Washingtonské deklarace totiž předpokládá, že takovým minimem, co by měly všechny země, na jejichž území k hrůzám holocaustu došlo, udělat, je popis, inventarizace, sepsání toho všeho, co nejenom v majetkové sféře holocaust přinesl.

V té komisi je proto také zástupce České národní banky. Já vám dám rád při projednávání ve výborech dnešní výstupy, které máme třeba o tom, kolik metrických centů nebo tun zlata, drahých kamenů, stříbra a platiny bylo výsledkem všech transportů, napřed do Terezína a posléze do Osvětimi, kolik z nich bylo transferováno buďto na území třetí říše, nebo do bank třetích zemí, kolik z tohoto majetku si coby válečnou kořist odvezla vojska Sovětského svazu a kolik opravdu zůstalo v depozitech naší české, tehdy Státní banky československé.

Stejným způsobem se pracuje v těch ostatních velmi obtížných oblastech, jako je třeba soupis propadlých pojistek těchto našich židovských spoluobčanů, které byly vesměs transferovány do třetí říše, a to vždy vzápětí po propadnutí.

Nejtěžší práci má právě komise, která se zabývá otázkou nemovitostí. Musím říci, že je už teď jisté, že její práce bude trvat ještě nejméně dokonce tohoto roku.

Jinými slovy předložený návrh zákona nepředpokládá jedno nařízení vlády výčtové. Kdyby předpokládal jedno nařízení vlády, tak bychom předložili výčtový zákon.

Na druhé straně čekat, až budou tyto práce skončeny, a nevydat tak, jak to učinily obě předchozí vlády - to znamená, kde už něco našly, promiňte, že to tak říkám, tak přikročily k vydání - se nám zdálo být nešetrné v této otázce. Proto předpokládáme nikoli jedno, ale mnoho vládních nařízení.

Já bych proto přivítal, abychom - propustí-li se tato osnova do druhého čtení - při jejím projednávání ve druhém čtení hledali způsob, jakým vyřešit součinnost Parlamentu ČR. Já si dovedu představit, že ta nařízení vlády před jejich vydáním budou třeba projednána ve výborech apod., tomu se nebráním. Vysvětluji, proč dnes ještě nejsme způsobilí předložit návrh výčtového zákona, a přitom se nám zdá být opravdu nemoudré s ním zase ještě rok čekat.

Doufám, že tím jsem odpověděl i panu poslanci Filipovi. Byl bych dokonce rád, kdyby zvážil, zda by nebylo vhodné, aby vzal zpět svůj návrh na vrácení zákona k přepracování, protože by to bylo vrácení na rok, než skončí práce té smíšené komise.

Považuji za naprosto nezbytné už teď odpovědět panu poslanci Svobodovi na jeho dotaz ohledně toho, zda by neměla v tomto případě být prolomena podmínka, kterou Federální shromáždění přijalo v roce 1991 u všech restitučních zákonů fyzických osob, tj. podmínka státního občanství. To byl důvod, proč jsme tento krok neučinili. Ten důvod spočívá v tom, že když v roce 1991 jednou nejvyšší zákonodárný sbor naší země nastavil jisté parametry, považujeme za nesystémové je dodatečně pro navíc jisté okruhy osob měnit. Na druhé straně vám mohu zcela odpovědně sdělit, že jsme si vědomi toho, že v případě našich židovských spoluobčanů, kteří se stali obětí holocaustu - takže jde vlastně spíše o jejich potomky -, považujeme za nezbytné nerozlišovat na principu občanství. S vaším souhlasem jsme již vyčlenili 300 milionů Kč, zakládá se nadace při Federaci židovských obcí, právě v těchto dnech se dělá konečné znění jejího statutu, který bude projednán jak smíšenou komisí vlády, tak vládou. Předpokládá se, že z této nadace, tak jako jsou oběti nacismu u nás odškodňovány z Fondu budoucnosti, budeme odškodňovat potomky našich židovských občanů, kteří nemají naše státní občanství. Chci říci, že se opravdu chceme s tímto vážným problémem naší historie vypořádat naprosto bezezbytku.

Byl bych velmi rád, kdyby - pokud nebude vzat zpět - návrh na vrácení návrhu zákona vládě k přepracování tento návrh nebyl většinou Poslanecké sněmovny přijat, protože by to znamenalo skutečně velký časový odklad v řešení této otázky.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane místopředsedo, jednací řád zná pouze výraz: k dopracování a navrhovatelem byl tento výraz užit správně.

Rozprava byla uzavřena. Nicméně jsem povinna udělit slovo předsedovi poslaneckého klubu KSČM poslanci Vojtěchu Filipovi.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, pan místopředseda vlády mě vyzval k tomu, jestli bych nemohl vzít svůj návrh na vrácení návrhu zákona vládě k dopracování. Já jsem o tom přemýšlel, a když řekl, že by takový výčtový zákon byl schopen předložit do roka, tak jsem přesvědčen, že je to stejně možné teď hned. A proto jsem nedával návrh na odročení projednávání do předložení prováděcí vyhlášky nebo nařízení vlády. To bylo smyslem mého návrhu. Předložme na příští schůzi Poslanecké sněmovny výčtový zákon, a až se to dohledá do roka, tak jak slibuje pan místopředseda vlády, předložme dodatek nebo novelu tohoto zákona, kdy se vydá ten zbytek. Já v tom nevidím žádný problém, a proto také svůj návrh zpět neberu. Jsem přesvědčen, že toto je mnohem čistší, elegantnější řešení, mnohem rychlejší do budoucna.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. V rozpravě zazněl návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 370, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 370 tento návrh nebyl přijat, když se pro něj z přítomných 191 pro vyslovilo 23 a 138 bylo proti.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. S jiným návrhem se hlásí pan poslanec Cyril Svoboda, kterému udílím slovo.

***