Neautorizováno !

(9.10 hodin)

(pokračuje Mertlík)

Toto konsorcium se tedy stalo finančním poradcem. Jako právní poradce byla vybrána firma White & Case.

Činnost poradců byla rozložena do dvou etap, z nichž první etapa měla charakter finančně analytický, druhá etapa se soustředila na vlastní realizaci privatizační transakce. Výstupem pro zakončení první etapy bylo zhodnocení připravenosti banky na vstup do privatizace a doporučení časové struktury privatizačního procesu, kritérií pro výběr strategických partnerů a návrh optimální privatizační metody.

Výsledky byly finančním poradcem předány v materiálu pod názvem "Návrh pro Fond národního majetku ČR týkající se privatizace České spořitelny", a to v dubnu 1998. Zpráva obsahuje identifikaci cílů a rizik pro českou vládu a pro potenciální investory, doporučuje předprivatizační změny v souladu s omezením ztrát ze stávajícího úvěrového portfolia a prodej celého podílu jednomu strategickému partnerovi, popř. konsorciu investorů. Materiál shrnoval situaci bankovního sektoru v České republice, postavení České spořitelny na finančním trhu a vnitřní analýzu České spořitelny.

Dne 6. června 1998 potom začala druhá etapa procesu privatizace České spořitelny. V říjnu roku 1998 byla obnovena činnost řídícího výboru pro privatizaci bank. Společnost Merill Lynch pak doporučila v souvislosti se situací v České spořitelně vybrat nezávislého auditora, který by provedl podrobnou analýzu úvěrového portfolia pro Fond národního majetku před privatizací. Jako nezávislý auditor pak byla vybrána společnost Arthur Andersen. Dále Merill Lynch předložila studii s doporučením dalších kroků v procesu privatizace České spořitelny obsahující především doporučení k uskutečnění nezávislého auditu úvěrového portfolia, oddělení pochybných úvěrů, sekuritizaci sociálních půjček a v rámci splnění podmínek kapitálové přiměřenosti státní podporu pochybných úvěrů a sociálních půjček a státem upsaný podřízený dluh. Poradcem byl též předán návrh znění informačního memoranda pro potenciální investory.

V prosinci 1998 na základě těchto doporučení pak vláda vydala usnesení č. 834 ze dne 9. 12. 1998 a č. 870 ze dne 16. 12. 1998, kterými odsouhlasila pomoc ze strany státu pro Českou spořitelnu k zajištění splnění kritéria kapitálové přiměřenosti pro rok 1998 v souvislosti s očekávanou výší ztráty banky, odkup pohledávek z pochybných a ztrátových úvěrů v hodnotě 10,4 mld. Kč na Konsolidační banku plus převod sociálních půjček.

Průběh privatizace České spořitelny v letech 1999 - 2000.

Řídící výbor pro privatizaci bank v lednu 1999 projednal návrh znění materiálu pro jednání vlády ČR ve věci koncepčního přístupu k privatizaci České spořitelny vypracovaný Ministerstvem financí. Tento návrh podával komplexní přehled informací o situaci banky v kontextu s probíhajícím procesem privatizace a navrhoval další postup privatizační transakce včetně časového harmonogramu jednotlivých kroků.

10. března 1999 pak mimořádná valná hromada České spořitelny schválila navýšení základního jmění úpisem nových akcií. Rovněž 10. března 1999 usnesením č. 195 z roku 1999 vláda uložila zabezpečení dokončení přípravy privatizace a zahájení výběrového řízení pro prodej České spořitelny.

Dne 9. dubna 1999 pak byla uzavřena mezi Fondem národního majetku ČR a Českou spořitelnou jako objednateli a firmou Arthur Andersen, s. r. o., jako zhotovitelem smlouva o prověření klasifikace vybraných dlužníků České spořitelny.

Dne 22. 4. 1999 pak vyšel v tisku inzerát, který obsahoval výzvu pro potenciální investory k odkupu kontrolního balíku akcií České spořitelny, kterým bylo zahájeno výběrové řízení k vyjádření indikativního zájmu o získání podílu na základním jmění České spořitelny.

Dne 14. května 1999 pak společnost Arthur Andersen předala na základě smlouvy o prověření klasifikace vybraných dlužníků České spořitelny objednateli zprávu o prověření klasifikace vybraných dlužníků České spořitelny.

Dne 2. 8. 1999 skončilo upisování akcií České spořitelny ve druhém kole. Celkem bylo upsáno za 7,56 mld. Kč. Po tomto druhém kole se zvýšil podíl Fondu národního majetku ČR na základním jmění České spořitelny ze 45 % na 52,7 %. Je zde možná vhodné poznamenat, že jeden z dalších významných akcionářů České spořitelny, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, se upisování nových akcií nezúčastnil, čímž se rozředil jeho podíl.

Dne 12. 8. 1999 Evropská banka pro obnovu a rozvoj nabídla Fondu národního majetku ČR odkoupení 7 346 000 kusů akcií, které byly v té době v držení Fondu národního majetku ČR, a to za cenu 100 Kč za jednu akcii, což bylo Fondem národního majetku odmítnuto, a je třeba říci, že následně získaná cena byla potom výrazně vyšší.

Dne 19. 8. 1999 bylo distribuováno informační memorandum a spolu s ním dopis investorům, kteří vyjádřili zájem o účast v připravovaném výběrovém řízení, se zapracovanými připomínkami Ministerstva financí ČR, Fondu národního majetku ČR a České národní banky těm zájemcům a dle takových pravidel, která byla projednána na jednání řídícího výboru pro privatizaci bank dne 11. 8. 1999. Zájem o účast v připravovaném výběrovém řízení přitom projevily čtyři bankovní domy, které odpovídaly kritériím, jež byly zveřejněny v inzerátu, tedy především skutečnosti, že byly bankami, a vedle toho dvě nebankovní finanční instituce. Těmto nebankovním finančním institucím bylo memorandum poskytnuto, nikoliv však dopis, a byly vyzvány k tomu, aby vytvořily konsorcium s nějakou bankovní institucí a tím odpovídaly podmínkám, které byly zadány v usneseních vlády a v na ně navazujícím inzerátu.

Dne 20. 8. 1999 pak byla podepsána smlouva o utajovaných skutečnostech mezi Českou spořitelnou a Fondem národního majetku ČR, která upravovala poskytování neveřejných informací týkajících se podnikatelské činnosti České spořitelny.

Dne 1. září 1999 pak Česká spořitelna ověřila text zprávy pro investory a souhlasila za příslušných podmínek, které jsem uvedl, s jejím poskytnutím potenciálním zájemcům o privatizaci České spořitelny.

Dne 7. 9. 1999 pak řídící výbor pro privatizaci bank na svém zasedání ve věci privatizace České spořitelny doporučil následující závěry:

1. Souhlasil s distribucí souhrnné zprávy vypracované firmou Arthur Andersen pod názvem "Zpráva pro investory".

2. Souhlasil s posunutím termínu pro předložení předběžných nezávazných nabídek ze strany investorů na 21. 9. 1999.

***