Neautorizováno !

(10.00 hodin)

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem přesvědčena o tom, že poslední vystoupení pana místopředsedy Langra tady jednoznačně ukázala, že Občanské demokratické straně skutečně nešlo o věcnou diskusi o České spořitelně, ale pouze o možnost napadání ministra financí, jehož svědky jsme zde byli v posledních minutách. Jako jedna z poslanců, kteří v této sněmovně jsou již poměrně dlouhou řadu let, si vzpomínám na to, jakým způsobem odmítali někteří dřívější ministři financí i ostatní členové dřívějších vlád této Poslanecké sněmovně, dříve i České národní radě, se jakýmkoliv způsobem zpovídat z činnosti, která byla ve výhradní pravomoci exekutivy.

Pan ministr Mertlík minulý týden, když jej část sněmovny vyzvala, aby přednesl určité informace o způsobu privatizace České spořitelny, ukázal maximální vstřícnost v tom smyslu, že s těmito informacemi do sněmovny přišel. To, že ministr není povinen odpovídat v rámci rozpravy na otázky, které jsou v rozpravě položeny, je jasné. Myslím, že to nikdo z vás nezpochybňuje. Myslím, že to, co zde předvedl pan místopředseda Langer, bylo takové laciné gesto. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Kolegyně a kolegové, já si myslím, že nezbývá nic jiného, než hlasovat o tom, co navrhl kolega Langer, to je o znovuotevření rozpravy. Znovu musím konstatovat, že zcela jednoznačně nebyl naplněn § 58 odst. 2, kde je jasně řečeno, jakým způsobem se poslanec do rozpravy hlásí. Nemyslím si v tomto směru, že můj postup je nekorektní, protože jsem dvakrát avizoval snahu uzavřít rozpravu.

Budeme hlasovat o návrhu na znovuotevření rozpravy. Já budu gongovat, aby se všichni, kdo chtějí hlasovat, mohli hlasování zúčastnit.

Hlasování pořadové číslo 496 bude rozhodovat o návrhu na znovuotevření rozpravy.

Hlasování zahajuji. Kdo souhlasí s návrhem na znovuotevření rozpravy, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Návrh nebyl přijat. Z přítomných 178 hlasovalo 80 pro, 62 proti. Konstatuji, že rozprava je uzavřena.

Nyní má možnost vystoupit se závěrečným slovem pan ministr financí Mertlík.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusím se zodpovědět všechny dotazy, které vyslovil jako zpravodaj pan předseda Tlustý, který samozřejmě bude mít jako zpravodaj závěrečné slovo, takže bude moci znovu reagovat. Myslím si, že z procesního hlediska je to tak naprosto správné.

Pokusím se dále korigovat - a to jen drobně - některá fakta, která uvedl. Děkuji mu za velmi vyčerpávající citaci z jednotlivých usnesení vlády. Ušetřil mi tím práci.

A konečně za třetí budu reagovat na některé konstrukce, které vyslovil a které jsou - když budu velmi opatrný - velmi obtížně prokazatelné, ale dalo by se to říci i jinak. Zejména se to týká ceny, o které uvažoval. Nevysvětlil, jak k ní došel, nicméně musím říci, že cena bank se obvykle odvíjí od zcela jiných ukazatelů, než o jakých hovořil on.

Za prvé, byl zde zpochybněn postup privatizace. Byl označen za nestandardní s tím, že došlo k následujícím krokům. Teď, protože nemám k dispozici záznam, volně parafrázuji. Pan kolega Tlustý řekl něco v tom smyslu, že za prvé byl vybrán vítěz soutěže, poté byl upraven předmět prodeje, za třetí byla stanovena cena a za čtvrté byl opětovně upraven předmět prodeje.

Dovolím si tyto čtyři kroky rozdělit do dvou podmnožin, první dvojici a druhou dvojici. Ukážu, že v obou případech nejde o správné tvrzení.

Pokud jde o první část, pan předseda rozpočtového výboru Tlustý tyto skutečnosti nemůže znát, protože nemá podepsanou smlouvu s Fondem národního majetku, ani s Českou spořitelnou, ani s firmou Arthur Andersen nebo s firmou Merill Lynch, která opravňuje k přístupu k určitým informacím. Já jsem tady uvedl obecné informace o tom, že postup byl jiný. Nyní ty informace rozšířím, ale zůstanou opět v obecné části, neboť ani já nejsem oprávněn -

Místopředseda PSP Stanislav Gross: Pardon, pane ministře, já vás přeruším. Kolegyně a kolegové, prosím o klid v jednacím sále, aby bylo možno sledovat závěrečné vystoupení pana ministra financí.

Místopředseda vlády a ministr financí ČR Pavel Mertlík: Děkuji, pane předsedající.

Ani já nejsem oprávněn sdělovat Poslanecké sněmovně skutečnosti, které jsou předmětem smluv uzavřených podle obchodního zákoníku, podléhajících ustanovení o obchodním tajemství. Argumentace, že nejprve byl vybrán "vítěz" a za druhé byl upraven v následném kroku předmět prodeje, není korektní. To za prvé.

Za druhé, a to je minoritní poznámka - co se týká onoho výběru vítězné firmy, jak jsem už zdokumentoval, šlo o řádně uspořádaný proces výběru, kdy do soutěže se znalostí všech podmínek se ve druhém kole přihlásila jediná firma, a ta byla potenciálním vítězem. Konečné rozhodování vlády pak bylo rozhodováním o nabídce této firmy, kterou vláda mohla buď akceptovat, nebo neakceptovat. Vláda ji akceptovala. Kdyby ji nebyla akceptovala, musela by se vrátit znovu na začátek celého procesu a zvažovat nové výběrové řízení nebo jinou formu prodeje, k čemuž, jak víte nedošlo, protože vláda měla za to, že je rozumnější urychlit privatizaci společnosti Česká spořitelna a akceptovat nabídku strategického partnera.

Nyní tedy k onomu předmětu prodeje, který byl "upraven". Dokument, který má důvěrnou povahu jako všechny obchodní smlouvy, a na základě takové obchodní smlouvy vznikl, má název "Dopis investorům ve znění schváleném Fondem národního majetku". Byl rozeslán všem investorům spolu s informačním memorandem, to je podrobným dokumentem, který popisuje vnitřní stav České spořitelny proti závazku mlčenlivosti a nezneužití těchto informací ve vlastním obchodním styku. Byl samozřejmě zaslán předtím, než byly předloženy nezávazné indikativní nabídky. Ty byly naopak reakcí na tento dokument.

Dokument, dopis, o němž hovořím, obsahuje dvě přílohy. Jedna z nich má název "Návrh restrukturalizace úvěrového portfolia banky". Tento návrh restrukturalizace úvěrového portfolia obsahuje takové položky, jako je převod ztrátových úvěrů České spořitelny na Konsolidační banku výměnou za hotovost na konci roku 1999. Jde o úvěry klasifikované v rozsahu ČNB 5. Podrobnou strukturu těchto úvěrů a jejich rozsah měli jednotliví zájemci popsanou v informačním memorandu.

Dále obsahuje převod pochybných úvěrů za stejných podmínek - pochybné úvěry jsou úvěry v klasifikaci ČNB 4, konečně ring-fencing, zbývající části úvěrů ČNB 4 a ČNB 5, přesně definovaných, kterých by se netýkal tento převod. Jak je známo z usnesení vlády z listopadu loňského roku, které zde obsáhle citoval pan předseda Tlustý, nebyly převedeny veškeré tyto úvěry, ale pouze část, čili věta o ring-fencingu, kterou jsem teď zčásti četl, se týká oné nepřevedené součásti.

Další bod se jmenuje převod na Konsolidační banku. Podrobně definuje principy tohoto převodu, s nimiž vláda počítala.

Konečně je zde další bod nazvaný ring-fencing a bod nazvaný sociální úvěry. To jsou prvky, které byly realizovány buď usnesením vlády o České spořitelně z listopadu loňského roku, nebo závěrečným usnesením vlády z února letošního roku a jsou pak obsaženy v podpůrné smlouvě, jejíž název zde přesně citoval pan Tlustý.

Konstatuji: všechny banky, které obdržely informační memorandum - byly celkem čtyři včetně Die Erste - obdržely zároveň tento dopis, který popisoval principy restrukturalizačních operací, s nimiž vláda pracovně počítala. Vyjadřoval určitá ujištění o rozsahu a struktuře těchto operací a ta pak byla realizována jmenovanými dvěma usneseními vlády.

***