Neautorizováno !
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené poslankyně a poslanci, zahajuji další jednací den 22. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci: Václav Klaus z důvodu přednáškového turné v USA, Jiří Brtnický z vážných rodinných důvodů, Eva Dundáčková z důvodu nemoci, Josef Jalůvka z důvodu léčby zranění, Michal Kuneš z důvodu nemoci, Petr Pleva z důvodu nemoci, Vlastimil Tlustý z důvodu zahraniční služební cesty, Oldřich Vojíř z důvodu zahraniční služební cesty.
Ze členů vlády pan ministr Miroslav Grégr z důvodu dlouhodobě plánované pracovní návštěvy Vsetínska a Ostravska, Pavel Rychetský z důvodu státní návštěvy Chilské republiky a Vladimír Špidla z důvodu přijetí spolkového ministra práce a sociálních věcí SRN.
Oznamuji, že pan poslanec Kapoun má náhradní kartu č. 2.
Dále je omluven pan poslanec Pavel Hojda z důvodu služební cesty.
Dnešní jednání začneme projednáváním bodů 117, 116 a 127, které byly zařazeny na dnešní jednání jako první tři body. Potom se budeme věnovat přerušeným bodům 57, 59, 60, 61 a dalším zákonům v prvním čtení.
Dalším bodem tedy je
117.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k České televizi
O zařazení tohoto bodu požádal poslanec Miloslav Kučera, st., kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, tento bod, který jsme nyní zařadili na program, je bodem, který už byl zařazen původně na program minulé plenární schůze Poslanecké sněmovny a pro nedostatek času nebyl projednáván.
V zásadě jde o to, že stálá komise Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přijala při svém standardním jednání usnesení, které se týká činnosti ČT. Stálá komise toto usnesení předkládá Poslanecké sněmovně k diskusi k případnému návrhu na další řešení. Toto usnesení, pokud je mi známo, by měl jménem stálé komise přednést její předseda, kolega Ivan Langer. Tolik má úvodní informace.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kučerovi st. Prosím pana místopředsedu Langra, aby zaujal místo u řečniště a ujal se své povinnosti jako zpravodaj k prvnímu návrhu usnesení stálé komise pro sdělovací prostředky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, na úvod mi dovolte drobné zamyšlení nad možnou procedurou projednávání tohoto bodu.
Stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky přijala dvě usnesení, o nichž bude Poslanecká sněmovna rozhodovat. Doporučil bych proceduru, která by oddělila projednávání obou těchto usnesení, neboť věcně spolu nesouvisí. Myslím si, že by bylo dobře pokusit se udržet debatu tematicky k jednomu usnesení, potom ukončit debatu a rozhodnout se, zda hlasovat nebo přejít rozpravou k druhému usnesení. Teprve na závěr ukončení rozpravy k těmto dvěma usnesením hlasovat o případných návrzích, které zazní. Tolik můj procedurální návrh směrem k panu zpravodaji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane místopředsedo, abych jako řídící schůze správně pochopila váš návrh procedury. Dva zpravodajové uvedou dva návrhy usnesení, otevře se k nim společná rozprava. Prosím o klid, neslyším pana místopředsedu pana Langra, co navrhuje.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Abychom vedli rozpravu nejprve k prvnímu navrženému usnesení. Po ukončení rozpravy, resp. nikdo se k tomuto návrhu usnesení nebude dále hlásit, otevřít rozpravu k druhému usnesení a po skončení takto vedených dvou rozprav hlasovat o návrzích, které zazní v rámci první a druhé.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane místopředsedo, nejsem si jista, zda můžeme otevřít dvě rozpravy ke dvěma návrhům usnesení. Nicméně můžeme zcela neformálně v jedné rozpravě požádat poslance, aby diskutovali nejprve k prvnímu návrhu usnesení. Po vyčerpání všech přihlášek by diskutovali ti, kteří chtějí diskutovat k druhému návrhu usnesení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, děkuji.
Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, seznámit vás s návrhem usnesení, kterým mě pověřila stálá komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky, resp. mi dovolte k tomuto tématu říci několik slov.
Nejprve mi dovolte, abych na úvod krátce charakterizoval postavení České televize. Zákon 483/1991 Sb., o České televizi, definuje poslání tohoto média následovně: Posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v ČR, zprostředkovávat ekologické informace, sloužit vzdělávání, výchově mladé generace a přispívat k zábavě diváků. Takto hovoří § 2 tohoto zákona.
Statut ČT schvalovaný Radou České televize pak poslání rozšiřuje o službu veřejnému zájmu, přispívání k utváření demokratické společnosti a podporu začleňování ČR do evropských struktur.
Ke splnění těchto specifických úkolů je ČT nadána příslušnými privilegii, mezi nimiž hraje prim zákonem upravený příjem z televizních poplatků, které jsou vybírány od drtivé většiny českých občanů a jsou ze své podstaty jakousi televizní daní.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Orgánem, jímž se upravuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT, je podle dikce stejného zákona Rada České televize. Rada ČT je volena a ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Z logiky věci tedy Poslanecké sněmovna má ze zákona nejen právo, ale i povinnost sledovat, zda Rada ČT plní své zákonem stanovené povinnosti. Poslanecká sněmovna má ze zákona nejen právo, ale i povinnost jednat a rozhodovat v případě, že existují pochybnosti o tom, zda je či není naplňován zákon o České televizi.
Tolik jsem považoval za důležité říci na úvod k vyjasnění základních prvků postavení tohoto veřejnoprávního média a vyjasnění vztahů mezi jednotlivými institucemi tak, jak je upravuje zákon o České televizi.
Pokud se ohlédneme za několika uplynulými léty vývoje České televize, domnívám se, že může část z nás konstatovat, že výše zmíněné principy veřejnoprávnosti nebyly a nejsou zcela respektovány. Jedním z nejmarkantnějších porušení základních prvků veřejnoprávnosti bylo, a to nejen podle mého soudu, rozhodnutí vysílat reprízu ideologického seriálu Jiřího Sequense Třicet případů majora Zemana. Tento záměr byl od počátku z nejrůznějších kruhů ostře kritizován. Kritici přitom kritizovali okolnosti vzniku seriálu, který byl natočen na objednávku bývalého režimu jako prostředek propagandy.
***