k2006psp5s
PČR, PS Parlament České republiky
Poslanecká sněmovna
5. volební období, od 2006
 

PČR, PS 2006-... | 11. schůze | Pátek 2. února 2007

Minulý  Dolů  Další

 

(10.50 hodin)
(pokračuje Talmanová)

Dalším bodem, kterým se budeme na dnešním našem jednání zabývat, je bod číslo

 

17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 128/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti pan Jiří Pospíšil. Pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně odůvodnil předloženou drobnou novelu trestního řádu, respektive zákona o trestním řízení soudním.

Chci říci, že tato novela je iniciována nutností inkorporovat do českého právního řádu předpisy komunitárního práva. V tomto případě chci zdůraznit, že po inkorporaci směrnice, o které zde jednáme, 2000/876, pocítí naši občané přímý pozitivní dopad, a to v té oblasti, že bude výrazně zefektivněna výměna informací mezi rejstříky trestů států Evropské unie. Ostatně to je též onen obsahový bonus, který tato novela přináší - změna ve výměně informací jednotlivých rejstříků trestů v rámci států Evropské unie, a tím toto povede též k zrychlení soudního řízení.

Dámy a pánové, je nutné říci, že v tuto chvíli je výměna informací v rejstříku trestů mezi státy Evropské unie upravena mezinárodní smlouvou, která pochází z roku 1959. Tomuto datu téměř padesát let staré právní normy též odpovídá způsob výměny informací. Ten způsob výměny je dnes už překonaný, je velmi těžkopádný, zdlouhavý a má výrazný vliv na délku soudního řízení. V zásadě probíhá tak, že v přípravném řízení poskytuje do zahraničí, do jiného státu Evropské unie, informace z rejstříku trestů Nejvyšší státní zastupitelství. V případě samotného soudního řízení pak tyto informace pro jiný členský stát poskytuje Ministerstvo spravedlnosti. To znamená, v zásadě jedná se o správní agendu, která samozřejmě trvá nepoměrně déle než to, co přináší námi navrhovaná úprava.

My navrhujeme, a stejně tak to ukládá onen pramen komunitárního práva, aby každý stát měl určen jeden centrální orgán, který bude komunikovat s jinými centrálními orgány příslušného členského státu. To znamená, do budoucna bude existovat v České republice jeden centrální orgán, půjde v tomto případě o Rejstřík trestů, a pouze tato instituce Rejstřík trestů bude komunikovat s obdobnými institucemi v rámci Evropské unie. Odpadne tak komunikace skrze Nejvyšší státní zastupitelství, odpadne tak složitá a časově náročná komunikace skrze Ministerstvo spravedlnosti.

Dámy a pánové, dovolte mi tedy, abych vás poprosil o podporu této drobné novely trestního řádu, která, jak jsem řekl, bude mít jednoznačně pozitivní vliv na délku soudního řízení trestního, a to právě skrze to, že výměna informací z rejstříku trestů, která je často nutná jako důkazní informace v rámci trestního řízení, se bude uskutečňovat v rámci Evropské unie nepoměrně efektivněji a nepoměrně rychleji.

Na závěr mi dovolte, dámy a pánové, abych ještě řekl, že Ministerstvo spravedlnosti věnuje instituci Rejstříku trestů mimořádnou pozornost. Do toho zapadá tato novela. A v rámci této své pozornosti rozjíždí též projekt, který umožní, aby ve větších krajských městech byly výpisy z rejstříku trestů přímo vydávány občanům. Tento projekt se již realizoval v Brně, v nejbližší době se bude realizovat v Ostravě a v Plzni a v zásadě do tohoto balíku změn na úseku výměny informací z rejstříku trestů zapadá i tato novela.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Eva Dundáčková.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Děkuji vám, paní předsedající. Já se určitě shodnu s panem ministrem v tom, že je to novela, která má a jistě by chtěla, a to na základě mezinárodních úmluv a rozhodnutí Evropské komise, zrychlit výměnu informací v oblasti pravomocně odsouzených osob. Osobně si v tuto chvíli nejsem jistá, zda k tomu skutečně dojde, a pokusím se vám vysvětlit jak. Přesto samozřejmě i já se přikloním k tomu, abychom o této novele diskutovali, abychom ji propustili do druhého čtení a případnou diskusi ponechali na výbory.

Současná situace je taková, že do evidence rejstříku trestů se zaznamenávají údaje o odsouzení cizineckým soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl Nejvyšší soud. Nejvyšší soud může na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodnout, že do evidence rejstříku trestů se zaznamenají údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Pokud tedy Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky. To znamená, primárně jde to rozhodování mimo Rejstřík trestů a Rejstřík trestů je pouze evidenčním místem, které pak provede tedy záznam o odsouzení českého občana v zahraničí.

Změna, kterou předpokládá tento zákon, je zásadní změna vůbec v postavení Rejstříku trestů, protože nadále má podle nově navrhovaného § 16d přijímat informace o pravomocných odsouzeních občanů České republiky právě Rejstřík trestů, přičemž ale předchozí režim podle § 4 odst. 2, tj. režim, který jsem vám přečetla, zůstává zachován. To znamená, Rejstřík trestů přijímá informace ze zahraničí, bude zapotřebí vytvořit nějakou agendu, pracovníky, kteří budou tyto informace zpracovávat poté, co je obdrží, a pak je pošlou standardně Ministerstvu spravedlnosti a bude zřejmě pokračovat ten postup, který byl doposud. To já si nejsem jistá, zda je zrychlení, ale určitě se na to můžeme zeptat a můžeme se zeptat, jakým způsobem je toto připraveno.

Druhá zásadní změna se týká cizinců, kteří jsou odsouzení v České republice. U nich se tedy, pokud se jedná o členy Evropské unie, nyní předpokládá, že nikoliv na základě dožádání, ale zcela automaticky, a to ve lhůtě zhruba deseti pracovních dnů po provedení zápisu do našeho rejstříku trestů, dojde tedy k informovanosti druhé strany. A pokud je takový občan občanem několika členských států Evropské unie, budou informovány všechny státy Evropské unie, kterých se to týká. Z té novely nevyplývá, zda jsme také zkoumali, jak bude nakládáno s takovými informacemi a kdo je bude přijímat na druhé straně. A myslím, že i to je věc, kterou bychom měli podrobně na výboru rozebrat.

To jsou otazníky, které mě vyvstaly při čtení této normy, a doufám, že na ně nalezneme nějakou uspokojivou odpověď. A nalezneme takový režim, který samozřejmě naplní mezinárodní úmluvy České republiky, naplní rozhodnutí Evropské komise, ale zároveň zrychlí, a nikoliv nezkrátí nebo prodlouží režim, který, byť u nás platí od roku 1959, byl nějak zaběhnutý.

 

Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová Děkuji vám, paní zpravodajko. Prosím, zaujměte své místo po levici pana ministra.

Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím jednu přihlášku, a to je paní poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Kateřina Jacques: Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych využila této příležitosti a problematiku rejstříku trestů ještě uvedla nad rámec projednávaného bodu a učinila připomínky o možném budoucím řešení dostupnosti výpisů z rejstříku trestů tak, aby byly do budoucna zcela veřejné, nejlépe na internetu, podobně jako je tomu třeba u obchodního rejstříku.

***


Minulý  Nahoru  Další