PČR, PS 2013-2017 | 33. schůze

Minulý  Dolů  Další

(11.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Velmi často, když vláda chce podporu pro nějaký svůj legislativní návrh, vychází ze stanoviska Hospodářské komory. Tentokrát jsem tu neslyšel, co říká Hospodářská komora České republiky k návrhu rozpočtu. Myslím, že všichni víme proč. Hospodářská komora tvrdí: Místo toho, aby vláda využila období ekonomického vzestupu České republiky ke konsolidaci veřejných financí, fakticky ho promarňuje. Hospodářská komora České republiky je také nespokojena s vývojem výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací. Dále Hospodářská komora tvrdí, že by peníze měly jít spíše na investice než na narůstání počtu zaměstnanců státní správy. Když tak často argumentujete poměrně vstřícným stanoviskem Hospodářské komory k EET, tak zkuste vzít v potaz stanovisko Hospodářské komory i k návrhu státního rozpočtu. Říká jinými slovy totéž co my: Ekonomika roste, dluhy nesnižujete, promarňujete příležitost, nedáváte dostatek peněz na vědu, výzkum a inovace, nedáváte dost peněz na investice. Tak pokud vám to připadá, že to je pouze názor opozice, vidíte, že v tom nejsme daleka sami, že je to i ze strany, kde byste možná takovou kritiku neočekávali.

A úplně poslední poznámka, protože jsem říkal, že nechci zacházet do podrobností. Dávky v hmotné nouzi. To je systém, který má podporovat ty nejchudší. Jak se vláda chová k těm nejchudším podle návrhu rozpočtu? Zvyšuje výdaje na tyto dávky těm nejpotřebnějším o 7 %. O 7 %! A přitom vláda tvrdí, jak podporuje zejména ty, kteří tu pomoc potřebují nejvíce. Ta rétorika vůbec neodpovídá tomu návrhu a samozřejmě zejména v tom druhém čtení kolegové v sociálním výboru tuto položku budou velmi podrobně debatovat. Tak jak je to s tou sociální politikou vlády? Jak je možné, že se zvyšují dávky pro ty nejpotřebnější o 7 %? To bych rád slyšel.

Ale závěrem. Mohl bych parafrázovat stanovisko Hospodářské komory, ale ty základní výhrady, které slyšel pan ministr financí i na rozpočtovém výboru, a chci říct, že např. od ministra spravedlnosti, kterého na ÚPV ještě neviděli, tak pan ministr k těm nejdůležitějším zákonům chodí na rozpočtový výbor, máme možnost tam debatovat, tak my jsme mu říkali, že nepůjdeme do podrobností, ale že ty hlavní výhrady jsou: příliš vysoký schodek, příliš vysoké provozní výdaje, příliš vysoké zvedání platů, nízké výdaje na investice, nízké výdaje na vědu, výzkum a inovace. To jsou důvody, pro které nemůžeme hlasovat pro propuštění rozpočtu do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj a předseda rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážené pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já bych se také rád vyjádřil k návrhu rozpočtu na rok 2016, a to nejen jako poslanec za sociální demokracii, tedy koaliční poslanec, i jako předseda rozpočtového výboru. Nebudu asi tak dlouhý jako pan kolega Stanjura, který samozřejmě nesl ten svůj projev v kritice návrhu rozpočtu, je to legitimní, od toho je opozice, aby kritizovala rozpočet, i když ne vždycky ta pravda v tom musí být, samozřejmě.

Chtěl bych říci, že ten státní rozpočet je především nástrojem, který umožňuje vládě provádět hospodářskou politiku, a úvodem k procesu přípravy rozpočtu bych si dovolil také pár slov.

Chtěl bych zdůraznit, že prakticky po celou dobu projednávání státního rozpočtu, resp. jeho přípravy, se s postupem prací seznamovali a byli konzultováni i sociální partneři, a to zástupci jak podnikatelských svazů, tak i odborů. Myslím si, že to je významné. Ne vždy tomu tak v předchozích letech bylo. Předložený návrh rozpočtu v sobě zahrnuje samozřejmě výsledky v podstatě půlroční diskuse ve vládní koalici, je to tedy rozpočet kompromisní, protože samozřejmě i strany vládní koalice mohou mít při přípravě, nebo mají při přípravě rozpočtu na některé věci odlišný názor, ale samozřejmě důležitý je potom konsenzus. Dovedl bych si představit někdy i více prostředků do zdravotnictví, do sociální sféry, to je věc jiná. Jak říkám, je to rozpočet kompromisní a myslím si, že je to rozpočet dobrý.

První etapa probíhala tedy v podstatě již na jaře, v létě potom došlo k určitým parametrickým změnám, kdy se výrazně rozpočet restrukturalizoval mezi jednotlivými kapitolami, jako příklad mohu uvést výrazný pokles výdajů na dluhovou službu, ale znamenal i určité rozšíření celkového rozpočtového rámce. A právě o proti těm červnovým východiskům byl návrh rozpočtu na příjmové a výdajové straně navýšen o 94,5 miliardy korun z prostředků Evropské unie a finančních mechanismů a dále pak o dalších necelých 18 miliard korun domácích zdrojů, to souviselo především se zlepšenou ekonomickou situací a pozitivním vývojem v oblasti výběru daní. To vše samozřejmě při zachování schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. A my směřujeme k vyrovnanému rozpočtu, to je třeba si říci, samozřejmě postupnými kroky a strukturální deficit, na který se neustále poukazuje, tak je pro rok 2018 plánován ve výši, ve schodku tedy, 0,9 % hrubého domácího produktu a podle bruselských pravidel vyrovnaný rozpočet v podstatě je vyjádřen ve strukturálním deficitu minus 1 %, takže my v podstatě směřujeme k vyrovnanému rozpočtu.

Návrh státního rozpočtu je tedy založen, jak jsem řekl, na postupném snižování deficitu, a to z 1,2 % v roce 2016 na 0,6 % v roce 2018 v metodice ESA 2010, vychází z předpokladu konzervativního předpokladu růstu HDP v roce 2016 o 2,5 %.

Možná bych se zde dotkl, nebo bych se chtěl vyjádřit k tomu, co říkal jako předřečník pan kolega Kalousek. Ono strukturální deficit, to je jeho taková mantra. On neustále zdůrazňuje rok 2013, kdy ten strukturální deficit činil v podstatě 0,2 plus, nebyl to tedy deficit, ale v podstatě jsme se pohybovali na nule. Chtěl bych říci, že on ani nemohl mít nějaký výrazný vliv na to, jak ten strukturální deficit v roce 2013 vypadal, protože tam šlo především o to, že ekonomika se nacházela poměrně v hluboké produkční mezeře, zhruba o 3 % hrubé přidané hodnoty, byl tam výrazný přebytek v hospodaření územních rozpočtů, byl tam také přebytek v hospodaření zdravotních pojišťoven, nečerpaly se investice v objemu zhruba 17 miliard korun. To všechno na to mělo samozřejmě vliv. Takže já si myslím, že se tak trochu pan ministr Kalousek tady chválí cizím peřím, že v podstatě ani tak velký vliv na to mít nemohl. Paradoxní je dokonce, že on v květnu 2013, a to ve fiskálním výhledu, plánoval deficit pro rok 2016 ve výši minus 2,4 % hrubého domácího produktu a rozpočet na rok 2016, který předkládá současná koaliční vláda, tak počítá s tím deficitem 1,4 % hrubého domácího produktu, tzn. o 1 % níže. Takže to mi připadá dosti zvláštní. ***


Minulý  Nahoru  Další