PČR, PS 2017-2021 | 104. schůze

Minulý  Dolů  Další

(13.10 hodin)
(pokračuje Volný)

Dlouhodobé zaplavení není nezbytnou podmínkou rozvoje této vegetace, představuje však pro konkurenčně slabé jednoleté druhy výhodu, neboť jejich vegetační cyklus je velmi krátký a musí proběhnout před rozvojem vegetace s převahou vytrvalých druhů. To je nejlépe splněno u letněných rybníků. V mělkých nádržích přetrvávají po opadu vody obvykle i vytrvalé bahenní rostliny, zatímco porosty drobných jednoletých druhů se vyvíjejí jen fragmentárně. Tato vegetace se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách po celém území České republiky s výraznou koncentrací lokalit v jihočeských rybničních pánvích a na Českomoravské vrchovině.

Členění vegetace jednoletých vlhkomilných bylin odráží jednak klimatické rozdíly, jednak různé chemické vlastnosti substrátu. Vegetace letněných rybníků - M2.1 - je vázána hlavně na mírně teplé a vlhké oblasti a kyselé až neutrální bahnité substráty bohaté živinami, ale chudé vápníkem. Jednoletá vegetace vlhkých písků - M2.2 - je vázána na zamokřené kyselé, živinami chudé, písčité půdy. Naopak vegetace obnažených den teplých oblastí - M2.3 - se vzácně vyskytuje na minerálně bohatých substrátech v nejteplejších oblastech státu. Na zasolených periodicky zaplavovaných půdách na jižní Moravě se vzácně vyskytuje vegetace jednoletých slanomilných trav -M2.4.

M2.1 Vegetace letněných rybníků. Struktura a druhové složení. V raných stadiích sukcese jde obvykle o jednovrstevné porosty tvořené nízkými plazivými nebo poléhavými rostlinami, často terestrickými formami obojživelných druhů. Na mokrém bahně se v této fázi vyvíjejí i povlaky zelených řas a sinic. V průběhu sukcese se stále více uplatňují jednoleté traviny a byliny vyššího vzrůstu.

Nároky jednotlivých druhů na délku dne, vlhkost a teplotu substrátu při klíčení jsou velmi rozdílné, a proto jejich vývoj probíhá různě dlouho a v různých částech roku. Na jednom místě se tak během vegetačního období může vystřídat i několik druhů travin: např. puchýřka útlá bývá po dokončení svého vývoje nahrazena ostřicí šáchorovitou a bahničkou vejčitou nebo sítinou žabí. Porosty teplomilných druhů se optimálně vyvíjejí na substrátech obnažených až v létě.

Mohutnější vlhkomilné jednoleté byliny se objevují ve formě semenáčků již v rané fázi vývoje vegetace a později se často stávají dominantami porostů. Porosty, v nichž tyto druhy dominují, se však řadí do biotopu X7A, s výjimkou výskytu na obnažených říčních náplavech, které patří do biotopu M6. Pokud si substrát uchovává i v pozdějších sukcesních stadiích dostatečnou vlhkost, bývá bohatě vyvinuto mechové patro.

Ekologie. Dna letněných rybníků a rybniční okraje obnažené při krátkodobém nedostatku vody, okraje přehradních nádrží, rybí sádky, pískovny, bahnité říční náplavy a mělká říční ramena, která v létě alespoň zčásti vysychají. Podle fyzikálních a chemických vlastností substrátu je tato vegetace dosti variabilní i na dně jediného rybníka, přičemž nejlépe jsou vyvinuty porosty na hlubokém sapropelovém, živinami bohatém bahně. Substrát má kyselou až neutrální reakci a malý obsah vápníku. K druhům vyžadujícím substráty s menším obsahem organické hmoty, například hrubý písek nebo jílovité bahno, patří fuscus, michelianus, hexandra a aquatica. Druhy rodu Cyperus častěji rostou na vápnitých substrátech o neutrální až mírně bazické reakci.

Rozšíření. Od nížin do podhorského stupně po celém území České republiky. Výskyt je soustředěn především do rybničních oblastí západních Čech, jižních Čech, Českomoravské vrchoviny, Jihlavsko a Telčsko. Zde se vyskytují druhově nejbohatší porosty se zastoupením většiny typických druhů. Ve středních, severních a východních Čechách a na jižní, střední a severní Moravě a ve Slezsku je tato vegetace zpravidla druhově chudší.

Ohrožení a management. Na přirozených stanovištích je tato vegetace ohrožena hlavně prohlubováním vodních toků a stavbou přehrad, tedy zásahy, které snižují pravděpodobnost obnažení vhodných substrátů v říčním korytě." To je, myslím, logické. "Absence povodní vede rovněž k zazemňování mrtvých ramen a jejich zarůstání vytrvalou vegetací. Z rybníků některé typické druhy tohoto biotopu ustoupily vlivem změn v hospodaření, protože vyžadují letnění po celé vegetační období, což se v současnosti provádí zřídka.

Většina druhů typických pro tento biotop je však schopna dokončit svůj vývojový cyklus za dva až tři měsíce, tedy i v průběhu běžně praktikovaného zkráceného letnění. To zpravidla probíhá na jaře, což vyhovuje druhům s časným klíčením a krátkým vývojem. Porosty druhů s pozdním klíčením se mohou vyvinout i ke konci léta nebo na podzim v rybnících s přirozeným poklesem vody nebo vypuštěných při výlovech. Druhy vegetace letněných rybníků nejsou výrazně citlivé k běžnému hnojení a vápnění.

K velkým změnám v chemismu substrátu dochází na rybnících s farmovým chovem drůbeže, odkud mizí druhy kyselých substrátů a šíří se bazifilní a nitrofilní druhy. Základem managementu tohoto biotopu je letnění rybníků. Jeho délka a periodicita by měla vycházet z typu vegetace a místních podmínek, jako je vydatnost přítoku nebo typ využití rybníka.

Omezení dávek hnojiv a vápna má smysl v případě výskytu vzácných druhů s vazbou na živinami chudší substráty, zejména v rybnících se současným výskytem jednotky M2.2. Konkurenčně silné druhy na rybnících letněných po celé vegetační období lze omezit sečí nebo extenzivní pastvou. Při odbahňování rybníků s výskytem vzácnějších druhů je nutné zachovat malou část sedimentů jako zdroj diaspor.

Vegetace tvořená převážně efemérními jednoletými druhy nízkého vzrůstu. Plošná rozloha porostů je často menší než 1 m2. Převažují jednoleté traviny, někdy i dvouděložné byliny. Charakteristické je zastoupení mechorostů, zejména hlevíku polního." (Řečníkovi zvoní telefon.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, pokud potřebujete vzít důležitý hovor, tak tady je několik dalších...

 

Poslanec Jan Volný: Ne, to není důležité, to je čas, to je odpočítávání času. "Význačný je výskyt několika úzce specializovaných druhů, dnes již velmi vzácných a ohrožených, jako jsou Centunculus minimus. Ty mohou tvořit i samostatné porosty." Nepozná mě to teďka. "V terénu se tato vegetace často nachází v mozaice s porosty reuderálních bylin na sešlapávaných místech.

Ekologie. Periodicky mělce zaplavovaná nebo alespoň na jaře dostatečně vlhká písčitá místa s malou pokryvností vytrvalých bylin. V současnosti jde převážně o extenzivně využívané plochy, například zamokřená pole - ***


Minulý  Nahoru  Další