(21.10 hodin)
Návrh zákona současně zavádí kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, jejímž účelem je zachovat primární právo České republiky na zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů na jejím území. Co se týče předpokládaného hospodářského a finančního dopadu, navrhovaná právní úprava by měla mít celkový pozitivní dopad. Inkaso této daně do státního rozpočtu je za současné výše daně z příjmů právnických osob 19 % odhadováno na cca 4 až 6 miliard korun. V případě, že se sazba této daně po schválení ozdravného balíčku zvýší na 21 %, měl by výnos této daně klesnout na 2 miliardy korun, neboť zvýšením sazby daně z příjmu právnických osob totiž dojde ke zvýšení efektivní míry zdanění českých členských entit.
Takže tolik mé stručné hodnocení a tím končím svoji zpravodajskou zprávu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili tito poslanci - nejprve s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.
Než dojde k mikrofonu, tak načtu omluvy. Pan poslanec Kott se omlouvá od 19.15 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 18.50 hodin z rodinných důvodů a paní poslankyně Válková Helena od 19 hodin z rodinných důvodů. Tak to by byly omluvy.
A paní ministryně, máte slovo. Tedy paní předsedkyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, daně se platit mají. To byla jedna z hlavních myšlenek vlády, které jsem byla členkou jako ministryně financí. Bohužel v případě elektronické evidence tržeb si tato vláda tuto myšlenku neosvojila. Naopak raději podporuje šedou ekonomiku a v důsledku toho musí snižovat inkaso DPH o 16 miliard. To čerpám z tabulky, kterou jsme dostali od pana ministra financí začátkem července na rozpočtovém výboru.
Na druhou stranu alespoň v případě zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, tedy návrhu, který teď aktuálně projednáváme, si toto naše heslo pětikoalice osvojila a tento projekt, který se začal kdysi, ano, v minulosti, na kterém jsme začali pracovat - a jsem ráda, že to tady bylo zmíněno - tak byl dokončen. To je dobrá zpráva. Ostatně naštěstí tady není moc na výběr, pokud už ten projekt je dokončen - a já to skutečně považuji za úspěch, protože vím, jak byla těžká jednání, která kdysi tomu předcházela, že jsme se nakonec rozhodli, abychom vytvořili jakýsi politický tlak, navrhnout digitální daň, i když samozřejmě to nebylo šťastné řešení, neprošla tady v minulém volebním období, ale pracovali jsme a usilovali jsme právě o zajištění té globální minimální úrovně efektivního zdanění velkých skupin, která bude implementována ve všech členských státech.
Podstatou této dorovnávací daně - a já nebudu opakovat to, co říkal pan ministr - je omezit daňové praktiky velkých nadnárodních skupin, které jim umožňují přesouvat zisky do států, kde nepodléhají žádnému, nebo případně jen velmi nízkému a omezenému zdanění. Současně se tímto návrhem snažíme - a já tady použiju skutečně to množné číslo, protože já cítím, že jde o projekt, a nejenom cítím, je to tak, který byl pro mě jako ministryni financí zcela zásadní - zastavit soutěž týkající se sazeb daní z příjmu právnických osob tím, že bude zavedena globální minimální úroveň efektivního zdanění ve výši, tak jak bylo dohodnuto, to je implementace 15 %. Takže v tomto návrhu zákona se vychází ze základního předpokladu, že platit daně se má a že je to fér, a to je správně. Je to fér vůči českým občanům, ale také vůči podnikatelům, kteří poctivě odvádí na daních státu nemalé finanční prostředky.
Výhoda této iniciativy OECD je v tom, že tato pravidla budou implementována v rámci všech členských států EU, a tím pádem se negativní dopady na mezinárodní konkurenceschopnost České republiky nepředpokládají. Dnes navrhovaná předložená právní úprava tedy dopadne na všechny poplatníky daně z příjmů právnických osob, pokud jsou členy velkých nadnárodních skupin, anebo také velkých českých vnitrostátních skupin, pokud jejich zisky dosahují roční prahové hodnoty konsolidovaných výnosů alespoň ve výši 750 milionů eur, a to nejméně ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, na které dopadne.
Toto opatření vždy bylo součástí - já jsem o něm mluvila x-krát na různých úrovních - vždy bylo součástí naší konsolidace veřejných financí, kterou jsme plánovali, konsolidace, která nezabrzdí hospodářský růst, konsolidace, která vytvoří férové podnikatelské prostředí v České republice. Fiskální dopady tohoto opatření měly být totiž ve dvou úrovních. Na jedné straně toto opatření mělo mít preventivní charakter, kdy by vedlo jednotlivé poplatníky daně k tomu, aby nepřesouvali zisky do jiných států, protože by z toho měli jen omezené výhody - a ostatně, opět zdůrazním, že toto platilo i o EET, to si dovolím opět ohřát svoji polívčičku. A druhý dopad byl kvantifikovatelný, a to v případě tuzemské dorovnávací daně až ve výši 6 miliard korun ročně pro státní rozpočet. Takže pro mě, si myslím, že to nejsou žádné drobné, i když vím, že je tam 4 až 6, ať mluvím spravedlivě.
Bohužel je jedním z mnohých negativních dopadů daňového balíčku, mimo zpomalení i tak již nedostatečného hospodářského růstu, i snížení inkasa dorovnávacích daní o dvě třetiny, a to, tak jak jsem se dočetla v podkladu Ministerstva financí, zvýšením sazby daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 %, což navrhuje daňový balíček, to navrhuje Ministerstvo financí, budeme příští týden o tom jednat ve druhém čtení. Totiž má dojít ke snížení odhadovaného dopadu, a to na částku maximálně 2 miliardy korun ročně po plném náběhu opatření. A to je jeden ze základních problémů této vlády. Vy totiž konsolidujete tak - a zde se nebojím říct pochybně - že snižujete efekt opatření, která dávají význam, ve prospěch opatření, která ekonomice škodí.
Ale jak jsem říkala na začátku, platit daně je férové, platí to o malých podnikatelích a platí to x-násobně o nadnárodních skupinách. Proto také zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní a vnitrostátní skupiny má naši podporu. To chci, aby tady jednoznačně zaznělo. Jenom je škoda, že v důsledku daňového balíčku se pozitivní dopad této daně na státní rozpočet snižuje až o 4 miliardy podle materiálu Ministerstva financí, to znamená zhruba o dvě třetiny.
A já jsem samozřejmě uvítala a samozřejmě jsem to zaregistrovala už v prosinci roku 2022, když končilo naše české předsednictví, že došlo ke shodě, považovala jsem to za velmi dobrou zprávu, jenom jsem měla pocit, že by ministerstvo o ní mohlo mluvit radostněji, ale to už je na vkusu každého z nás. A já si myslím, že o těch osm měsíců mohla být připravena úprava dřív, mohla být připravena, mohla být tady zaslána tak, abychom teď nebyli pod tlakem toho, abychom schválili tento zákon v takzvaném prvním čtení podle § 90 jednacího řádu. Já mám obavy o to, že tam mohou vyvstat nějaké problémy. Je to nová daň, myslím si, že to chce diskusi. Chce to diskusi v prvním, druhém, třetím čtení, chce to diskusi na výborech, technickou debatu, kterou tady dneska nepovedeme, tu povedeme právě na rozpočtovém výboru. Já navíc vnímám i námitku Komory daňových poradců, kteří namítají také, nebo dali zásadní připomínku proti schvalování v prvním čtení podle § 90.
Takže já vznáším veto k projednání podle § 90. Dovolím si vám, pane místopředsedo, doručit 54 podpisů poslanců za hnutí ANO, ale současně jedním dechem říkám, my nechceme tento zákon brzdit, my chceme, aby byl do konce roku schválen a stal se účinným tak, jak požaduje jeho předloha. Chceme jenom tu technickou debatu, chceme se o tom bavit, rozebrat si různé věci. Proto jsem svolná a budeme hlasovat pro zkrácení lhůt tak, aby toho bylo skutečně dosaženo. Takže doufám, že jsem vysvětlila svoje veto. Děkuji.***