PČR, PS 2021-... | 88. schůze

Minulý  Dolů  Další

(9.10 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)

Byla námitka, že přece již dnes, když je přenosná urna, tajnost je nějakým způsobem narušena. No, máte pravdu, že už většinou, jak jsme tady my včera říkali, a předevčírem, hlasující babička už tedy většinou má nachystaný ten lístek, nebo ho dá do obálky a vhodí před ostatními do urny, ale přece jenom je tam v nějakém složení ta volební komise, je tam možnost třeba i politických subjektů se zúčastnit. A v minulosti víme, že docházelo k určitým hraničním případům, kdy například v některých domovech pro seniory byla roznášena urna i bez vyžádání, že se tam získávaly hlasy, jestliže tam někdo měl vazbu na ten domov seniorů, ale jsou to opravdu zlomky. Někdy se to možná i šetřilo, ale neznamená to zásadní dopad na důvěryhodnost voleb jako takových. Často se uvádí jako příklad - a nejvíc, a uvádí ho i koaliční poslanci - právě korespondenční volba ve Spojených státech a to, že se opakovala volba prezidenta v Rakousku. Já myslím, že o tom bude mluvit ještě podrobně někdo z mých dalších kolegů, tak já jim nechci brát téma, o kterém budou mluvit. Jenom chci připomenout, že po celou dobu, co existují korespondenční volby, k nějakým skandálům a aférám průběžně, malým či velkým, dochází. Zase předpokládám, že někdo z mých kolegů třeba zmíní ten v Birminghamu v roce 2004, někdo zmíní Španělsko v loňském roce, a tak bych mohl pokračovat. Zkrátka ten systém není dokonalý, to si prostě musíte říct, to si musíte přiznat.

A já bych jenom trošičku zdůraznil to, že se pohybujeme ve světě sociálních sítí, kdy všichni jsou propojeni přes internet, a tady ty nové komunikační možnosti výrazně násobně zvyšují možnost toho, že se někdo pokusí s těmi volbami a s těmi hlasy nějak manipulovat. Jak jsem se dočetl v jedné studii - také nevím, jestli někdo z kolegů třeba ji nepoužije a tady vám ji nepřečte - zvlášť náchylné jsou k tomu uzavřené komunity. V Birminghamu to byla zřejmě muslimská komunita. V podstatě sociální sítě jsou komunity, jsou to bubliny, můžete se velice jednoduše zkontaktovat a můžete velice jednoduše nějakým způsobem aktivně ty hlasy začít sbírat. Stejně tak korespondenční volba vždycky, vždycky bude náchylná na fenomén family voting a vždycky bude náchylná nejenom tedy v rodinách, ale třeba i na pracovištích, na úřadech, a ne každý je takový hrdina, aby řekl svému nadřízenému: Já si tam prostě, já si odvolím, jak chci, a já ti neukážu, jak volím, já ti nedám do ruky tu obálku.

To znamená, ty jevy existují v zahraničí a s určitou mírou tolerance k tomuto jevu ty korespondenční volby fungují. Otázka je, kde je míra? Kde je toho všeho míra a jak vlastně zní Ústava České republiky, která je v tom poměrně jasná, rigidní a jasně stanoví pravidla tajnosti, svobody a přímosti. Z debat, které se konaly i na půdě této Poslanecké sněmovny, vyplynulo jediné: abychom byli opravdu takoví ústavní puristé, abychom vyhověli ústavě, bylo by nejvhodnějším řešením upravit příslušné ustanovení, příslušný článek ústavy, který by zněl, říkám to velmi volně, nějak - způsobem, že u korespondenční volby se tyto principy použijí přiměřeně, abychom se vyhnuli případné kolizi s ústavou. Koalice ovšem nedisponuje ústavní většinou v Poslanecké sněmovně, a tak se touto cestou nevydala a tak tady po právu sklízí kritiku od odborníků, od ústavních právníků i od nás, že ten návrh, který předkládá, má v tomto směru své velké rezervy.

Já bych možná méně vystupoval, kdyby ten návrh byl podán v rámci nějakého konsenzu, aspoň nějaké, v rámci aspoň nějaké elementární shody mezi koalicí a opozicí tak, jak to bylo, když jsme měnili ústavu kvůli pevným senátním obvodům a kvůli pevnému termínu voleb, jak jsme změnili nebo přijali nový zákon o správě voleb a upravili některé zákony s tím související. Tehdy jsme se dohodli. Byl to široký konsenzus, hlasovala výrazná část poslanců, tedy bohatě jsme naplnili ústavní většinu. A u takovéhoto hlasování je velmi vysoký předpoklad, že ten zákon přetrvá, že na něm bude širší shoda a že nevyvolá pnutí ve společnosti. Způsob, který zvolila koalice, jde úplně opačným směrem. Já jsem opravdu přesvědčený, že u volebních zákonů by se tak dít nemělo, protože aniž by došlo k nějakému zásadnímu zásahu do voleb tou formou, tím nátlakem, o kterém jsem mluvil, tak v lidech ta emoce, pocit, že něco není v pořádku, zůstane a důvěryhodnost voleb poklesává. Já jsem to tady včera zdůrazňoval: tohle není obyčejný zákon, nejde jenom o tu volbu dopisem. My tady s trochou přehánění, kterou si to zaslouží, řešíme demokratický systém v České republice. A tak by k tomu měl přistupovat každý, kdo na konci bude o zákonu v nějaké podobě hlasovat.

Možná na závěr přečtu ještě nějaký článek, který právě mluví o tom, že by mělo dojít k úpravě ústavy tak, aby bylo vše naprosto právně čisté, abychom se vyhnuli potom případnému přezkumu u Ústavního soudu.

Co mě mrzí, je, že k tomuto konkrétnímu návrhu širší diskuse odborníků a veřejnosti neproběhla. Můžete namítat, že to vychází z předchozích návrhů, ale třeba já jsem tady pořádal seminář 21. března 2022 a my jsme se bavili ještě o tom senátním návrhu, a on není úplně stejný. Teď tu máme návrh, který vychází z toho, z té části, kterou jste vyňali z nového zákona o správě voleb, protože opozice nesouhlasila. Je to tedy text, který připravilo Ministerstvo vnitra. Připravili ho úředníci, úředníci, kteří jsou stoprocentně neutrální a kteří napíšou vše podle politického zadání a nelze jim nic vytknout s tím, že samozřejmě přemýšlí nějakým způsobem. A je logické, že přemýšlí způsobem úředním, a chtějí si postupy pokud možno zjednodušit a zpřehlednit pro sebe. My jako zákonodárci jsme tu od toho, abychom se nad tím zamysleli v širší souvislosti politické a společenské, a tahle debata mi zkrátka chybí. Pár článků v denním tisku, pár vystoupení v médiích, a že já už jsem jich absolvoval za poslední měsíc, a dokonce většinou se stejnými soupeři, jako je třeba Marek Benda - to je fajn, že se tam potkáme, ale my se tam vůbec nedostaneme k podstatě věci, to je všecko mediální zkratka. Já jsem schopen tam říct pár základních hesel, jako je tajnost, svoboda, osobní volba, a už mě ten redaktor přeruší, nejsem schopen tam nějakým způsobem stěžejně argumentovat. A tak nám nezbývá v rámci Poslanecké sněmovny, abychom tady nějakým způsobem nahradili, možná i simulovali debatu, která měla proběhnout v širší odborné veřejnosti a v podstatě ve veřejnosti samotné. ***


Minulý  Nahoru  Další